Je kolaps na akciových trzích aktuální? 10 argumentů pro pesimisty.
|

Je kolaps na akciových trzích aktuální? 10 argumentů pro pesimisty.

Jaký bude další vývoj na akciových trzích? 10 argumentů pro ty, kteří vidí trhliny v letošním prudkém posilování světových burz.

Světové akcie

1. Insideři prodávají

Lidé přímo ve firmách znají nejlépe pravý stav vlastního byznysu, vlastní společnosti. A rychle pochopili, že trh je hladový po dalších akciích. Insider selling dosahuje extrémních hodnot. Investiční bankéři, kteří donedávna neměli co dělat, mají najednou před sebou proudy akcií směřujících na trh. Ten se tak může hodně rychle nasytit, nabídka akcií se vyrovná poptávce, a cena půjde dolů.

Proč to tito insideři dělají? Prodávají, dokud někdo kupuje. Takže nehledě na to, co říkají „odborníci“ z Wall Street, pravidlo je jasné – pokud by měl pokračovat býčí trh, insideři budou nakupovat, ne prodávat vlastní akcie.

2. Rally plná shortování, nízkých objemů a zkrachovalých firem

Letošní rally byla hodně prudká, ale ne úplně zdravá, protože ji kromě jiného umožnila kombinace nízkého objemu obchodování a krátkých pozic. Týkalo se to zejména rizikovějších a méně kvalitních akcií. Investoři se se svými penězi stahují z trhu, a navíc ti, kteří zůstávají, se ze záhadných důvodů soustředí na odpadky typu Fannie a Freddie, AIG nebo Lehman Brothers.

Spíše než zdravý růst tak sledujeme zběsilé nakupování, podobně jako v roce 2000 na technologické burze NASDAQ. Tehdy investoři dali na to, jak jsou které stránky oblíbené, spíš než na to, kolik vydělávají. Dokonce i rozumnější investoři tehdy zapomněli na to, že zisk jsou náklady odečtené od výnosů, nic jiného. Nemysleli na solidní základ a dlouhodobý růst firem. Víme, jak to tehdy dopadlo.

3. Býčí nálada a psychologie trhu

Analytici se shodují na tom, že krátkodobě trhy porostou a dlouhodobě klesnou, a to na základě zmíněné nákupní horečky, která nemůže vydržet věčně. Každý chce stihnout vydělat, než bublina splaskne. Ale pokud jste to nestihli, máte už smůlu. Nakupovat jste měli, když byl index S&P na 666 bodech a Wall Street Journal nabízel titulky jako „Dow 5000 bodů“. Dalo se ještě naskočit při S&P kolem 800 bodů, ale teď, kdy je trh někde kolem 1050, by se mělo začít prodávat.

Bez ohledu na technické indikátory je dobré prodávat. Ceny akcií většiny firem jsou nad svým klouzavým průměrem, což znesnadňuje orientaci a zakrývá špatná fundamentální data. Burzám se tak daří ignorovat špatné zprávy, například o nezaměstnanosti, HDP, a podobně. Ve chvíli, kdy jsou akcie hodně přeceněné, může býčí nálada hodně rychle zmizet. A krátkodobý růst se stane minulostí. Trhy si teď tančí v říši fantazie, podobně jako lidé na Titaniku v momentě srážky s ledovcem.

4. Prodejte nakrátko dolar a kupte si cokoliv jiného

Short = krátká pozice

medvědí spekulace na pokles kurzu investice

Investoři se dnes převážně soustředí na jeden typ spekulace. Prodávají nakrátko dolar a proti tomu otevírají dlouhé pozice na jiných typech investic. Dělají tzv. carry trade na americkém dolaru.

Long = dlouhá pozice

býčí spekulace na růst kurzu investice

Prodají nakrátko dolar, a zároveň nakupují prakticky cokoli. Například zlato, stříbro, brazilské akciový index (BOVESPA), venezuelské dluhopisy, novozélandský dolar, akcie Washington Mutual a Macy’s nebo Goldman Sachs.

Vzhledem k tomu, že se všichni investoři soustředí na tento jeden typ obchodu (carry trade na dolar), existuje zásadní hrozba v případě, že se trend otočí. V tu chvíli nebude nikdo „na druhé straně“ obchodu. Laicky řečeno, bude chybět strana nabídky nebo strana poptávky. A trh může zkolabovat.

Vztah mezi slabým dolarem a nakupováním všech ostatních investičních nástrojů ještě nemusí znamenat, že jedno je příčinou druhého. Slabý dolar nemusí být příčinou každého pohybu na trhu. Jsou podmínky nepříznivé pro dolar, nebo zkrátka dolar nemá kvalitu, a všechno kolem naopak ano?

Americký dolar zůstává pod tlakem, když se v podmínkách nízké averze k riziku ukazuje jako ideální nízko úročená měna pro financování carry trade obchodů. To ovšem taky znamená, že se dolar odrazí od svých minim, jakmile se budou ve světě vyprodávat nakoupené akcie a měnoví obchodníci sázející na rozdíl úrokových sazeb u jednotlivých měn (carry traders) budou nakupovat dolar, který teď shortují.

5. Zhoršující se fundamentální data a prohlubování rozdílů v příjmech

Podle oficiálních údajů ve Spojených státech roste chudoba a snižují se příjmy domácností. Chudých bylo ke konci roku 2008 13,2 procenta, tedy asi 40 milionů lidí.

Na Wall Street jakoby se nechumelilo. Ve stejném roce, kdy bylo 40 milionů chudých a byl rekordní počet využitých potravinových poukázek, vykázala Goldman Sachs rekordní zisk. Pokud by GS byla výrobní podnik, zaměstnávala by tisíce lidí, nebo by vynalezla všelék na nachlazení a miliony vakcín by prodávala do Číny, byl by ten rekordní zisk ospravedlnitelný. Jenže GS má rekordní zisk díky finanční injekci od vlády, se kterou dál hezky živě obchoduje, zatímco Američané jsou v průměru chudší.

Podle John Williamse ze shadowstats.com sledujeme růst rozdílů v příjmech. Míra tohoto rozdílu je tím větší, čím víc lidí má příjmy na opačných koncích spektra, tedy extrémně vysoké a extrémně nízké. Podmínky jako stvořené pro bubliny na trhu – bohatí vyženou ceny nahoru, chudí na ně nedosáhnou, nemají z čeho splácet svoje půjčky a další výdaje, a trh se hroutí. Aktuální situace stále není dobrá, jakkoli se Wall Street snaží rozdávat úsměvy – stav realitního trhu nebo maloobchodu mluví sám za sebe.

Čínská ocel

Příběh Číny je mimo jiné o tom, kolik dokáže vyrábět základních surovin, jako jsou ocel a cement. Pro ilustraci: Čína je schopna vyrobit 660 milionů tun oceli ročně, tedy víc než EU, Rusko, Japonsko a USA dohromady. Dnes Čína vyrábí okolo 500 milionů tun oceli ročně, takže nevyužívá kapacitu větší, než mají např. Japonsko a Korea dohromady. Čínská spotřeba oceli na obyvatele je už dnes stejná jako v EU a větší než v USA. Jak dlouho bude mít smysl produkci navyšovat? Kam až může růst její spotřeba? I přes vládní stimuly mají čínské ocelárny obrovské ztráty. Ve výsledku tak vzniká otázka, jestli "čínská vládní story" o růstu dokáže v době poklesu světového obchodu udržet finanční trhy alespoň v rovině.

6. Čínská komoditní bublina

Ačkoli se zdá, že Čína a další rozvíjející se trhy nezadržitelně rostou, je to trochu složitější. Čína zaplavila svůj trh penězi, a tyto peníze se přelily do komodit – investoři chtějí zkrátka mít aspoň nějakou jistotu, a tu jim peníze v čele s americkým dolarem neposkytnou.

Tyto investice do komodit sice znamenají, že Čína roste, jenomže čínský ekonomický model do značné míry stojí a padá s tím americkým.

Čínská výroba má největší odbytiště mezi americkými spotřebiteli, a ti byli zvyklí si půjčovat. Jakmile zamrzl kreditní trh, začala upadat i poptávka po čínském zboží.

Číně bude trvat léta, nikoli měsíce, než zajistí dostatečnou a stálou poptávku na domácím trhu. Takže naděje, že Čína vyvede svět z krize, protože dnes nakupuje komodity, není nic jiného než nesmysl.

7. Protekcionismus, socialistický nádech a vládní zásahy

Základ „Reaganomie“ 80. let tvořily:

  • omezení růstu vládních výdajů
  • snižování daní z příjmů a z prodeje cenných papírů
  • omezení vládní regulace ekonomiky
  • kontrola peněžních zásob a omezení inflace

Dnešní „Obamonomie“ nabízí přesný opak.

8. Množství peněz a nedostatek úvěrů

Na trhu schází likvidita. To nemůže být pro ekonomiku dobrá zpráva. Pokud bude dál ubývat úvěrů, ať už kvůli neochotě bank půjčovat, nebo kvůli strachu lidí se zadlužit, může to ohrozit normální fungování obchodu. Jakmile k tomu dojde, ekonomika narazí podobně jako před rokem v souvislosti s pádem Lehman Brothers.

Situace je čím dál vážnější a to nejhorší Ameriku teprve čeká. Pokud vláda nepomůže rozhýbat úvěrový trh, svět možná čeká další Velká krize. A navíc, i když se podaří rozjet tuto záchrannou operaci, trhy už se tváří, jakoby kreditní krize pominula a že banky mohou fungovat bez vládních zásahů.

9. Samolibý trh

Ano, trh se chová hodně nevšímavě. Volatilita a další varovné indexy jsou na ročních minimech, a tak už trh necítí potřebu ochrany. Trhy opět podporují a odměňují riziko, jako tomu bylo v letech 2003 až 2007. Tehdy se přece „nemohlo nic stát“.

10. Evropa

Kam se poděly všechny problémy dřímající v Evropě? Co se stalo s lotyšskou měnou a švédskými bankami? Polsko a Maďarsko jsou už v pořádku? Nejsou už rakouské banky tak závislé na východoevropském regionu? Španělsko už je zpátky na nohou? Británie už je solventní? Irské banky už snad půjčují tak, jakoby neexistovalo žádné zítra? A co německá průmyslová výroba, co ta říká na nízkou spotřebitelskou poptávku v USA a rekordně silné euro? Tři biliony v účetních knihách Deutsche Bank – jsou snad všechny kryty zlatem? Jsou snad už německé banky ziskové a zdravé? Zdá se, že někdo zamával kouzelnou hůlkou a rázem vyřešil všechny problémy evropské ekonomiky.

Zdroj: Seeking Alpha