7 smrtelných hříchů investování
|

7 smrtelných hříchů investování

Lenost a lakomství vás mohou zničit. A co pýcha, závist, hněv nebo nestřídmost? Všechny tyto hříchy mohou být smrtelné i pro vaše portfolio.

Investice Psychologie Investování

Když budete chtít naštvat svého finančního poradce, spořte jako blázni, ale nechávejte dluhy na svojí kreditní kartě. Dluhy na kreditce se úročí výrazně víc než úspory na běžném účtu, takže splatit dluhy by měla být jasná ekonomická priorita. Přesto finanční poradci popisují podobné nesmyslné chování svých klientů. "Můžete jim ukazovat grafy, čísla, můžete se ukroutit na židli a stavět se na hlavu. Někomu však není rady," rozohňuje se Gary Schatsky, poradce z New Yorku.

Ani dobré argumenty zkrátka nemusejí stačit na změnu špatných návyků. Abychom to pochopili, je potřeba se trochu zamyslet nad psychologickými faktory této setrvačnosti.

Box 1: Psychologie při utrácení

Lístek do divadla stojí 500 Kč. U pokladny jeden divák zjistí, že si lístek doma zapomněl. Druhý divák si chce lístek koupit až na kase, ale zjistil, že někde ztratil shodou okolností právě 500 Kč. Když chtějí oba jít na představení, ve výsledku je to oba stojí 1000 Kč. Podle výzkumů si téměř 90 procent lidí koupí lístek přesto, že ztratilo předtím jiných 500 Kč. Ale jen necelá polovina si koupí nový lístek, když ten původní zapomene doma.

Jedním ze zajímavých faktorů je vytváření "mentálních účtů" (příklad v Boxu 1). Podle tohoto schématu znamená zapomenutý lístek do divadla a kupování nového celkem 1000 Kč na "divadelním účtu", zatímco ztráta 500 Kč a kupování lístku za jiných 500 Kč znamená pouhých 500 Kč na "divadelním účtu". Ve druhém případě mají lidé pocit, že za divadlo dají jen 500 Kč. A přesně tak funguje i chápání úspor a dluhů na kreditních kartách.

Hromadění peněz na spořících účtech může být smrtelným hříchem vůči penězům. Podobně jako u jídla v případě obžerství není v takovém případě kapitál využíván optimálně. Podle Schatského lidé začnou uvažovat až v případě, když jim někdo spočítá, kolik je to stojí peněz.

Nestřídmost je však jen jedním ze sedmi smrtelných hříchů. Lze najít finanční paralely i se všemi ostatními. Vyhněte se těmto hříchům, a třeba své portfolio uchráníte od finančního očistce.

Box 2: Pět dolarů – padni komu padni

Existuje studie, v rámci níž byl lidem nabídnut kurz 1000:1 na výhru 5 tisíc dolarů a 1:1 na výhru 5 dolarů (tzn. jistota výhry). A naopak kurz 1000:1 na prohru 5 tisíc dolarů a jistota ztráty 5 dolarů. Ve výsledku 70 procent lidí raději hrálo o 5 tisíc dolarů a pominulo jistotu výhry 5 dolarů. Ve druhém případě přes 80 procent respondentů raději odevzdalo 5 dolarů, než by riskovalo (se stejnou pravděpodobností jako u výhry v prvním případě) prohru 5 tisíc.

Lakomství

I ti nejrozumnější někdy propadnou touze po obřím zisku. Stačí se podívat, jak s rostoucím jackpotem Sportky roste počet sázejících napříč společností. Zkrátka nelze odolat. Je to proto, že lidé přirozeně přeceňují i mizivou pravděpodobnost, pokud jde o velkou výhru, a naopak (viz Box 2).

Pokud podobně jako většina máte sklon propadnout vidině velkých zisků, vyčleňte si na podobná riskantní rozhodnutí (například u spekulací na rizikovější akcie) speciální účet, dejte si limit. Omezte svoje spekulativní obchodování na peníze, které byste jinak stejně utratili za drobné radosti, třeba za ranní kávu nebo sladkosti. Pokud pijete kvalitní kávu, možná vám zbude na spekulace slušný balík, ale budete dál schopni splácet hypotéku!

Pýcha

Box 3: Co je moje, to je dražší

Lidé oceňují výše vlastní majetek než srovnatelnou věc na trhu. Stejně tak své investice. Příkladem může být výzkum, kde jedna skupina lidí měla uvést nejnižší cenu, za kterou by byli ochotni prodat svůj šálek na kávu. Druhá skupina lidí měla u stejného šálku uvést nejvyšší cenu, za kterou by byli ochotni jej koupit. Prodávající v průměru uvedli cenu 5,75 dolaru, kupující byli ochotni dát 2,25 dolaru.

Zpětně vzato je jedno, jak horlivě voskujete svoje auto nebo nově potahujete sedadla. Nakonec stejně každé auto zreziví a vy se díváte s láskou v podstatě na hromadu šrotu. Podobně jsou lidé pyšní na svůj majetek, místo aby uvažovali nad skutečnou hodnotou svých investic.

Pokud investujeme, vnímáme hodnotu této investice významněji a výše, než jaká na trhu ve skutečnosti je (více v Boxu 3). Ti, kteří uvíznou v této psychologické pasti, drží své investice i ve chvíli, kdy jim trh velí prodávat a poohlédnout se po nějakých jiných, vhodnějších investicích. Řešením je nastavit si limit pro podobné situace, například stop-loss úroveň ceny aktiva, při jejímž dosažení je aktivum automaticky prodáno, a zabrání se tak ještě hlubší ztrátě. Kromě toho jsou investoři často pyšní na to, že například mají v portfoliu významné společnosti, nebo firmy, s nimiž jsou jakkoliv osobně spjati. Podle výzkumů lidé například investují mnohem více do akcií společností z jejich regionu, vnímají je jako "ty své" společnosti. Rodičům se vždycky nejvíc líbí jejich děti, i kdyby byly sebeošklivější. Lidé mají například tendence investovat do akcií svých mobilních operátorů. Jenomže u investování se nedá přemýšlet jako u dětí.

Samozřejmě je úžasné, že se z mnoha zaměstnanců Intel nebo Microsoft stali milionáři díky tomu, že vlastnili obrovské objemy akcií svých společností. Pokud se však akcie zrovna vašeho zaměstnavatele budou tvářit podobně nadějně, nezapomeňte, že osud má někdy své plány s pyšnými pány. A co když zrovna akcie, kterým budete nejvíc věřit, ztratí 75 procent své hodnoty? Pozdě se kát.

Touha

Pokušení na nás číhá na každém kroku – na internetu, v televizi, časopisech, atd. Zapomeňme na pornografii, jde nám o investice. Média nás bombardují informacemi z ekonomiky, finančních a komoditních trhů. Všichni investoři tak mají pocit, že o trzích všechno vědí a obrazně řečeno neváhají střílet, když se pohne lístek na stromě.

Hráči na trhu navíc často reagují na každou malou zprávu, jakmile jim ji agentury nebo samy firmy předhodí. Často je ale daleko efektivnější zkrátka aktiva nakoupit a držet, neřešit drobné výkyvy a pamatovat na důvody původního nákupu. Pokud byla úvodní úvaha opodstatněná, výsledek bude jistě lepší než neustále převažování portfolia.

Box 4: Hvězdy pětiletky padají nejrychleji

Podle studie provedené na příkladu amerických akcií se titulům, kterým v uplynulých pěti letech nejvíce rostly tržby a které měly nejlepší poměr ceny akcie k celkovému cashflow, v dalším pětiletém období dařilo podprůměrně. A naopak. Nakoupit akcie, kterým se několik let v tomto smyslu daří, a držet je bez jasně stanoveného limitu, může znamenat pohromu pro celou investici.

Závist

Je pochopitelné chtít mít v portfoliu aktiva, která mají ostatní, v té chvíli úspěšní investoři. Zahrnutí těchto ziskových aktiv do portfolií ovšem může ve výsledku znamenat těžkou ztrátu. Problém je i v tom, že investoři mají tendenci věřit tomu, že současný trend bude pokračovat dál i v budoucnu. A to i v případě, že jde o trend krátkodobý.

Je velice těžké nepodlehnout tržní mentalitě a nenásledovat slepě současné lídry trhu. Navíc obchodníci často zdůrazňují ziskovost současných akciových hvězd. Podle autora studie trendů akciového trhu (Box 4) Josefa Lakonishoka dokonce ani analytici, kteří by měli mít kompletní informace o jednotlivých společnostech a větší zodpovědnost, často podvědomě předpokládají současnou výkonnost jednotlivých titulů i v budoucnu. Pokud vás zaslepil současný třpyt na burzovním nebi, měli byste se možná zamyslet a zahrnout do portfolia i dostatečný podíl jistějších, konzervativnějších nástrojů.

Box 5: Když ztratit, tak pro to aspoň nic nedělat

První investor má ruské, druhý americké akcie. U obou trhů vládne optimismus. Investor v Rusku uvažuje, že by přešel do USA, ale nakonec zůstane v Rusku. Druhý se z amerických akcií přesune na východ. Oba dva jsou tedy plně angažováni v Rusku. Ruské akcie ztratí 50 procent. V tu chvíli má větší vztek investor, který k nim přešel z amerických. Ten, který v Rusku pouze zůstal, věc bere víc v klidu.

Vztek

V rámci investování se vztek projevuje v několika podobách a situacích. Ta nejčastější je vztek vyvolaný špatným investičním rozhodnutím. Lidé se s podobnou situací často neumějí smířit, a tak vypukne vztek, kterým se v podstatě za svá rozhodnutí trestají. Nedokážou v té situaci přiznat prohru, zbavit se ztrátových investic třeba i s hlubší ztrátou, a tím se finančně a především psychologicky očistit.

Pokud si nedokážete přiznat prohru v rámci dílčí investice, pokuste se soustředit na své záměry v rámci celého portfolia. A neohlížejte se nikdy na zisky ostatních investorů. O jejich peníze nehrajete.

Lenost

Steadman Technology & Growth Fund je známý investiční fond. Je známý především díky své špatné výkonnosti – průměrně ztrácí každý rok přes 25 procent! Co je však ještě mnohem neuvěřitelnější – ve fondu stále zůstalo okolo 300 tisíc investovaných dolarů. A to otevírá zásadní otázku, a sice to, jak mohou dlouhodobě špatné fondy udržet jakékoli investory.

Výzkumy ukázaly několik důvodů této nečinnosti investorů. Jde o spektrum příčin, od naprosté iracionality po strach z velkých poplatků za zrušení nebo převedení investice. Často je však za liknavostí investorů to, že neznají důležitá data o svých fondech. Podle aktuálního výzkumu mezi členy Americké asociace individuálních investorů (AAII) tito majitelé podílů nadhodnocují ziskovost těchto fondů v průměru o 3,4 procenta.

Profesor William Goetzmann z Yaleské univerzity popisuje tzv. kognitivní disonanci, v tomto případě určitou změnu současných postojů v zájmu podpory správnosti rozhodnutí z minulosti. Tak jako si někdo nedokáže přiznat, že nové auto spolyká obrovské množství peněz a musíte se o něj starat, tak někteří investoři nechápou, že když drží nějaký fond, musejí ho sledovat a věnovat se mu, podobně jako když si například pořídí psa a musejí se o něj starat.

Někdy je důvodem nečinnosti investorů také jisté ztotožnění se a emocionální zaujetí pro nějakou investici. Příkladem je velké množství drobných investorů z Detritu, kteří dál zarputile drží ve svých portfoliích odpad s nápisem General Motors.

Rada je v tomto případě jasná. Vždy se na investici dívejte jako na takovou, pro kterou se máte v tuto chvíli rozhodnout. Nemyslete na minulost a uvažujte pouze do budoucna, úplně od začátku. Nezáleží na tom, jestli se vám ta která akcie líbí, nebo jestli v té firmě pracuje váš otec. A tato rada platí pro všechny smrtelné finanční hříchy.

Zdroj: Kiplinger