Dow Jones: Příliš vysoko?
|

Dow Jones: Příliš vysoko?

S pondělním závěrem na 10 450 bodech dosahuje americký akciový index Dow Jones jedné z nejvyšších hodnot současného roku. Když se před pár týdny dostal poprvé od října 2008 na pětimístnou hodnotu, nebyl tento výkon doprovázen oslavami ale úvahami analytiků a investorů. Dá se růstu důvěřovat?

Je to skutečný odraz ode dna nebo něco jiného? Jsme svědky růstu nové bubliny nebo pouze malátného trhu taženého vnějšími okolnostmi?

Mnozí skeptici namítají, že hodnota indexu Dow Jones na 10 000 bodech je ve skutečnosti stejně jen třemi čtvrtinami, započteme-li od března pokles hodnoty dolaru oproti ostatním světovým měnám. Ale i při pohledu na takovou hodnotu by si mělo dát oživění chvíli pauzu.

Pomalé oživení

Zatímco recese byla oficiálně přiznána, nelze počítat s oživením ve tvaru V. A bude ještě nějakou dobu trvat, především kvůli rozsáhlosti finanční krize, která současné recesi předcházela. Dow Jones vzrostl o 53% ze svých březnových minim, zatímco index S&P500 o více než 61%. To není normální: je to příliš hodně a příliš rychle. V recesi z let 1981-82 oživla ekonomika velmi prudce. Ale na tom měl zásluhu FED, když snížil úrokové míry o více než 10 procentních bodů během jediného roku. Tato zbraň je ale už v současnosti vyčerpána.

Mnoho údajů nesouvisejících s pohybem současného trhu může představovat varovné signály. Například většina společností s lepšími hospodářskými výsledky jich dosáhla pouze na základě agresivního omezování nákladů. A tento přístup je do budoucna omezen. Obdobně přispívá například růst produktivity k nižšímu množství zaměstnaných, což následně přinese nižší počet pracovních míst a to i přes rostoucí poptávku.

Malé firmy: těžká doba

Míra nezaměstnanosti a počet zabavených domů stále rostou. Půjčky domácnostem a firmám zůstávají omezené a malé firmy jsou tím ubíjeny. Uznávaná analytička Meredith Whitneyová minulý měsíc ve Wall Street Journal poznamenala, že malé firmy nezažily ještě nikdy horší časy s financováním. Tento faktor se jakoby nezapočítal do tržního oživení. A ačkoliv malé firmy vytváří v Americe přibližně polovinu pracovních míst, nejsou vůbec zahrnuty do indexu Dow Jones. Podíváme-li se na index Russell 2000, zahrnující i malé společnosti, zjistíme, že tyto drobné subjekty nepociťují tak široké oživení jako větší firmy.

Kouzlo levných peněz

Někteří přikládají současnou investorskou euforii faktu, že recese nevyústila spirálovitě v rozsáhlou depresi. Částečnou zásluhu za tento stav lze připisovat FEDu za svou agresivní politiku velmi levných peněz. Při tak nízkých sazbách se institucionální investoři, kteří by jinak seděli na bezpečných dluhopisech, pouští do akciového trhu, aby dosáhli svých požadovaných výnosů. Nízké sazby také pomáhají akciím firem ve finančním sektoru, které profitují, když si mohou půjčovat peníze za velmi výhodných podmínek. Jen čtyři společnosti: Bank of America, Citigroup, Fannie Mae a Freddie Mac, které velmi spoléhají na půjčky od FEDu, tvoří asi 20% veškerých obchodovaných akcií na burze.

Dalším faktorem je přímé nebo nepřímé doplňování kapitálu do bankovního sektoru. Centrum pro ekonomický a politický výzkum analyzovalo některé údaje a vydalo report, ve kterém je odhadováno, že polovina zisků velkých amerických bank je přímo dosahována v důsledku levných půjček umožněných vládou.

Jiní analytici poukazují na nebezpečnost tzv. high-frequency trading. Tradeři obchodující touto metodou jsou nadmíru spekulativní – na rozdíl od dlouhodobých investorů. Nezajímají se, zda za cenou akcie stojí dobré fundamenty společnosti. A protože high-frequency trading tvoří až 70% obchodů dle objemu, existuje domněnka, že svým objemem de facto určuje vývoj trhu. A pokud 70 procent objemu obchodů na trhu se nedívá na ekonomické fundamenty, jakými jsou zisky, obrat a předpoklady pro budoucí růst, pak nás může potkat nemilé překvapení.

Drobní investoři stranou

Nejvýznamnějším znamením, že současné zisky na trhu jsou jen "hříčkou než rally", potvrzují podílové akciové fondy pro drobné investory. Příliv peněz do fondů obvykle odráží trh – nakupují ke konci boomu a vyčkávají příliš dlouho. Takže by se dalo očekávat, že se peníze po svých březnových minimech budou dostávat postupně na akciový trh a nyní budou dosahovat přibližně svých maxim. Ale ony se naopak pohybují opačným směrem.

Červenec byl pro akciové fondy velmi slabý, s čistým přílivem 2,2 miliardy USD (což může znít pozitivně, ale není to mnoho v porovnání s přílivem peněz do dluhopisů 27,9 miliard za stejné období). V srpnu došlo k odlivu a stejný trend následoval i v září a říjnu. Je to nepochopitelné, když v tuto dobu pokračoval trh v ustavičném růstu.

Přílivy peněz poskytují náhled na sentiment běžných lidí, což je v rozporu s tím co naznačuje Wall Street. Akciový trh může růst, ale drobní investoři v něj zkrátka nemají důvěru. Mají strach o svá zaměstnání, jejich domy ztrácí hodnotu a odsouvají "svá data" odchodu do důchodu. To vše značí – že se snaží omezovat své výdaje a půjčky. Wall Street si může ještě chvíli užívat vládní štědrosti a společností, vykazujících zisky ze svých vychudlých (snížených) rozvah. Ale to nemůže trvat věčně.

Zdroj: BigMoney