Komodity k snídani? Rekordně drahé
|

Komodity k snídani? Rekordně drahé

Ceny čaje, cukru, kávy a kakaa jsou na svých maximech za desítky let. Pomerančový koncentrát také prudce zdražuje. Jediné mléko zůstává mezi „snídaňovými“ komoditami levné.

Komodity Kakao Čaj Cukr Káva

Čaj je nejdražší v historii, kakao za uplynulých 30 let. Cukr se naposledy prodával za stejné ceny v roce 1981 a káva před jedenácti lety. Pomerančový koncentrát je nejdražší za uplynulých 15 měsíců. Prudký růst cen těchto "snídaňových" komodit, někdy také nazývaných "měké", poměrně ostře kontrastuje s relativně nízkými cenami dalších zemědělských plodin, jako jsou rýže, sojové boby, kukuřice a pšenice.

"Cenové rozmezí naznačuje, že ve hře jsou fundamentální data, nejen spekulativní investice, které by zvedaly ceny všech potravinářských komodit," tvrdí Emmanuel Jayet, hlavní analytik pro zemědělské plodiny z francouzské Société Générale. Podle analytiků a obchodníků živí současnou rally na potravinářských komoditách spíše problémy na straně nabídky než větší poptávka po potravinách.

"Tyto komodity mají jeden společný znak, a to je to, že jejich produkce je koncentrována v rozvíjejících se zemích," vysvětluje Nicholas Snowdon, analytik z Barclays Capital. Navíc dodává, že tyto země – většinou ležící v tropických oblastech – jsou více náchylné k problémům s produkcí způsobeným špatným počasím, konflikty, nedostatkem úvěrů a neschopností pěstitelů reagovat na rostoucí náklady.

Produkce těchto potravinářských komodit je navíc často soustředěna do malého počtu zemí. Typickým příkladem je kakao, jehož hlavními producenty jsou Ghana a Pobřeží slonoviny. V těchto dvou zemích roste okolo 60 procent celosvětové produkce kakaa.

Nicholas Snowdon naproti tomu zdůrazňuje, že zemědělské plodiny jsou rovněž hojně pěstovány v rozvojových zemích, ale také masivně rozšířené ve Spojených státech, Kanadě, Evropské unii a Austrálii. A v těchto regionech farmáři dokáží rychle reagovat na růst cen, zvětšovat osevné plochy a využívat více vstupů k navýšení celkových výnosů. Komoditní analytička společnosti Macquaire z Londýna Kona Haque tvrdí, že dalším společným faktorem je spotřeba. "Světová krize se nedotkla poptávky po těchto komoditách tolik, jako tomu bylo v případě jiných komodit."

Souběžná komoditní rally? Náhoda

Ne všichni ovšem souhlasí s tím, že rally na trhu s těmito komoditami má nějaký společný jmenovatel. Tobin Gorey, stratég JPMorgan, který se specializuje na zemědělské komodity, se domnívá, že současná souběžná rally na komoditách jako cukr, kakao a káva je jen shodou okolností. Vychází z toho, že tyto komodity, stejně jako např. pomerančový koncentrát, se v historii vyvíjely zcela nezávisle.

Nehledě na to, kdo má pravdu, se současná rally podepisuje pod rostoucí zájem investorů. Tato jinak poměrně okrajová oblast komoditního investování získává na síle.

V případě čaje panuje býčí nálada kvůli zničené úrodě v největších exportujících zemích. Na vině jsou velká sucha. Produkce v Keni, na Srí Lance a v Indii se snížila o 10 až 20 procent a vynesla ceny čaje na historická maxima. Nejlepší drcený čaj s označením BP1 (best-quality broken pekoe) se dostal v půlce října na 5,02 dolaru za kilogram, což je rekord a znamená to nárůst o 70 procent od ledna.

Na rozdíl od jiných "snídaňových" komodit se čaj neobchoduje na trhu s futures, obchodování je založeno na fyzických dodávkách čaje. To znamená, že finanční investoři z rally na ceně čaje nijak zvlášť neprofitují.

V říjnu se cena kakaa na burze v New Yorku dostala na svá maxima od února 1980, konkrétně přes 3 400 dolarů za tunu. Od začátku roku kakao zdražilo od 28 procent. Růst ceny má jeden hlavní důvod – Pobřeží slonoviny, které dodává na trh 40 procent celkového objemu, zažilo letos velice slabou sklizeň. A i přes příznivé počasí panují mezi obchodníky obavy, že stárnoucí plantáže vynesou ještě menší úrodu v letošní zimní sklizni, která začala v říjnu.

Spotřeba kakaa v posledních třech sezónách překonala nabídku a další špatná úroda v Pobřeží slonoviny může znamenat prodloužení tohoto deficitu na čtvrtý rok v řadě. A to by znamenalo nejdelší období klesajících zásob od období let 1965 až 1969. Za vyšší cenu cukru může především špatná sklizeň v Brazílii a Indii, které jsou největšími světovými producenty. Indické cukrové třtině vystavilo letos stopku nejsušší monzunové období od roku 1972, za což může klimatický jev El Niño. Indie je přitom největším spotřebitelem cukru na světě. Stejný jev může i za to, že v Brazílii, která vyváží okolo 60 procent světové produkce cukru, naopak pršelo v době, kdy je normálně sucho.

Ceny cukru byly v září nejvýše za posledních 28,5 roku, a to nad 25 centy za libru, a od té doby se pohybují mezi 23 až 25 centy.

Zatímco ceny čaje, kakaa a cukru mají reálné základy, které je ženou nahoru, nabídka a poptávka po kávě a pomerančovém koncentrátu jsou v relativní rovnováze. Přesto i ceny těchto komodit rostou. V případě kávy jsou za tím nižší produkce v Kolumbii a obavy ze špatné úrody v Brazílii. Libra kávy arabica na trhu v New Yorku stála v říjnu i přes 145 centů, což znamená nárůst o 30 procent za letošní rok.

Cena pomerančového koncentrátu roste díky horší úrodě v Brazílii a na Floridě, které jsou největšími světovými producenty. Na vině byly chladné počasí a nemoc citrusů, takzvané zelenání, které donutilo mnoho farmářů ve Spojených státech vykácet své plantáže. Zmražený koncentrát tak v New Yorku stál během října i přes 1,182 dolaru za libru, což představuje nárůst o 72,4 procenta od ledna 2009.

Zdroj: Financial Times