Roubiniho bublinám chybějí peníze
|

Roubiniho bublinám chybějí peníze

Začalo to nulovými úrokovými sazbami, pokračovalo slabým dolarem. Přiživily to spekulace. A slavní komentátoři o tom mluví, kudy chodí.

Banky Trhy Půjčky

Řeč je o tržních bublinách po celém světě, které mají být živeny carry trade obchody s dolarem, tedy půjčováním si levných dolarů a jejich investováním jiných, výnosnějších aktiv. Jenomže to by musel ve Spojených státech růst objem úvěrů, a to se neděje (neplatí to o Číně).

Rezervy amerických bank Půjčky poskytnuté americkými bankami Dluhopisy v rezervách amerických bank

Americké banky hromadí peníze, které Fed pumpuje do ekonomiky a bankovního sektoru s cílem rozdmýchat uhasínající úvěrový plamen. V současnosti je objem rezerv v amerických bankách vyšší než jeden bilion dolarů, tedy mnohem větší, než banky musejí držet jako záruku volných vkladů.

Před vypuknutím krize držely banky ve svých rezervách v průměru jednu až dvě miliardy dolarů. Ačkoli držet peníze se za současných sazeb nevyplácí, krize banky přiměla navyšovat rezervy jako obranu proti odlivu vkladů a proti vládním zásahům.

Nic nenasvědčuje tomu, že by americké banky více půjčovaly. Od října 2008 do října 2009 klesl objem úvěrů dokonce o 5,3 procenta. To odpovídá osmiprocentnímu poklesu půjček a růstu objem u cenných papírů držených bankami o 3,4 procenta. mezi nimi dominovaly státní dluhopisy, kterých přibylo 13 procent.

Proč právě dluhopisy? Zřejmě proto, že banky potřebují kapitál, a dluhopisy jako investice s minimálním rizikem nemusejí být kryty v rozvaze bank žádnými rezervami. Naproti tomu například komerční realitní úvěry musejí být kryty do výše sta procent.

Odkud se tedy berou peníze, které podle Nouriela Roubiniho a dalších nafukují bubliny na konoditních a dluhopisových trzích nebo na akciových trzích v rozvíjejících se ekonomikách, když ve skutečnosti zůstávají na účtech amerických bank?

Paul Kasriel, hlavní ekonom chicagské Northern Trust Corporation, věří, že zná odpověď – změny portfolií. "Investoři, než aby si půjčovali dolary, prodávají dluhopisy bankám a získané peníze investují do rizikovějších a výnosnějších cenných papírů v zahraničí, nemluvě o méně kvalitních akciích a firemních dluhopisech, které ovšem nabízejí zajímavé zhodnocení." Index amerického dolaru Fed - základní úroková sazba Růst peněžní zásoby v Číně - M2

To by vysvětlovalo jak slabý dolar, tak nezájem poskytovat úvěry. Banky zkrátka omezují úvěry rychleji, než nakupují státní dluhopisy.

A co úvěry poskytované mimo bankovní sektor? Pokud chce někdo půjčit investorovi, musí předtím prodat nějaká jiná aktiva, aby získal hotovost. Objem peněz zůstane stejný. Podle Kasriela tak lze obavy z nové úvěrové krize plynoucí z carry trade s dolary shrnout slovy "mnoho povyku pro nic".

Držení úrokových sazeb Fedu na minimální úrovni znamená riziko. Pokud budou peníze dál levné, mohou přijít problémy. Po započtení inflace budou úroky prakticky negativní (jako v 70. letech, mezi lety 2002 a 2005 a v roce 2008), investoři budou daleko méně opatrní a nebudou tolik řešit, do čeho investovat.

Problémy nepřijdou náhle. Po velkém kreditním flámu jsou Spojené státy dnes na dietě. Přeneseně řečeno, touha zhubnout je větší, než vůle se znovu začít cpát, ačkoli sazby vyzývají všechny skrblíky, aby pustili peníze ze řetězu.

Jednou z hlavních starostí Fedu, vedle uchování si nezávislosti a snahy o regulaci bankovního systému, je jak a kdy začít odčerpávat z americké ekonomiky peníze ze stimulačních balíčků. Musí to udělat dřív, než prasknou napěchované účty bank, ale až potom, kdy odezní nebezpečí pro americký finanční systém.

S podobnými problémy se potýkají i banky v jiných vyspělých zemích. Naopak v Číně letos přibylo 1,3 bilionu dolarů kreditu, ceny akcií i nemovitostí rychle rostou a peněz přibývá skoro 30procentním tempem. Investoři tak možná půjdou po výnosnějších aktivech na asijských mladých trzích, ale je jisté, že na to nepoužijí moc nových amerických dolarů.

Zdroj: Bloomberg