Přehled nejslabších měn v roce 2009
|

Přehled nejslabších měn v roce 2009

Propadákem mezi nejlikvidnějšími měnami byl jednoznačně americký dolar a japonský yen. Investoři zkrátka hledají měny s vyšším výnosem a ekonomiky s lepší perspektivou.

Americký dolar

K datu 21. prosince byl nejslabší měnou roku 2009 (z těch nejlikvidnějších) americký dolar a japonský yen. Tomu se dokonce v průběhu prosince podařilo oslabit tak rychle, že lehce ( o 0,25%) přestihl i americký dolar.

Hlavní příčinu oslabení těchto dvou měn musíme hledat v návratu rizikového apetitu mezi investory. To způsobuje, že hledání vyššího výnosu se soustřeďuje na místa, kde jsou úrokové sazby vyšší a vyhlídky na hospodářský růst lepší než v USA a Japonsku, kde centrální banky pravděpodobně budou držet sazby nízko i přes globální oživení. Alespoň tak se nám situace v tomto okamžiku jeví.

Díky silnému posílení v průběhu prosince tak dolar proti euru ( a DKK) oslabil jen o 2,5%. Proti nejsilnější měně v roce 2009, australskému dolaru, však japonský yen i a americký dolar ztratily cca 20% hodnoty. Australský bankovní systém a ekonomika vykázaly v průběhu krize i následného zotavení dobrý výsledek a světoví investoři také vnímají u případu Austrálie výhody vyšší úrokové sazby a navázanosti na čínský hospodářský růst, který se vrátil do kladných hodnot.

Také všechny měny, u kterých jsou sazby navázané na sazby platné pro americký dolar, vykazovaly v roce 2009 slabý vývoj. Nejdůležitější je Čína, která se v průběhu krize na podzim 2008 rozhodla zmrazit sazby vůči USD. To způsobilo určité umělé zpevnění v měnách, jako je euro, protože centrální banky v těchto zemích diverzifikovaly část svých dolarových rezerv například právě do eura.

Rozvíjející se trhy

Z likvidních, tzv. rozvíjejících se měn, nejvíce propadl ruský rubl a to za celý rok o 3,75%, a to zejména díky slabšímu návratu ceny ropy a energií ve srovnání s tím, kde byly jejich ceny před krizí roce 2008. Rusku se také nedaří již tak snadno lákat do země cizí kapitál. Investoři se bojí svévolných a rušivých zásahů ruské vlády jak do trhu, tak do toků kapitálu.

Země G-20

Ze zemí G-20 představuje zemi s nejslabší měnou Argentina, jejíž peso ztratilo v roce 2009 proti americkému dolaru přes 10% hodnoty a vůči euru ztratilo ještě více, zhruba 12,5%. To je opravdu slabý výkon, zejména v porovnání se zeměmi jako je Ukrajina, která i přes nutnost pomoci od Mezinárodního měnového fondu dokázala udržet svoji měnu vůči dolaru silnější. Navíc Argentina trpí nedostatkem důvěry jak zahraničních, tak domácích investorů a to zejména díky zkreslování údajů o stavu inflace a státnímu bankrotu v minulosti. Obě skupiny tak hledají bezpečnější přístavy vně Argentiny.

Ostatní evropské měny

Pokud se zaměříme na měny, které běžně nejsou na mapě investorů díky malému domácímu trhu a nedostatku příležitostí, tak nejslabšími měnami v Evropě v roce 2009 jsou:

  • Běloruský rubl, který trpí pod diktátorskou izolací a proti americkému dolaru za rok 2009 ztratil 31% hodnoty.

  • Moldavský leu, měna nejchudší evropské země, oslabila proti USD o 19%.

  • Albánský lek, který oslabením proti USD o 6,8% právě předstihl islandskou korunu, která se tak zařadila na čtvrté místo (-5,8% proti USD).

Když se to ale vezme z širšího pohledu, tak neslabší měny roku 2009 byly mnohem silnější, než měny, které v minulosti postihl kolaps. Například zimbabwský dolar vykazoval v listopadu 2008 denní inflaci ve výši 98%, než došlo v lednu 2009 ke kolapsu měny. Skutečnost, že krize na začátku roku 2009 již na plno běžela, způsobila, že rizikové měny do tohoto roku vstupovaly slabé a rok 2009 tak pro ně byl relativně příznivý.

PLN v roce 2009

Polský zlotý v roce 2009 posílil vůči dolaru zhruba o 1% a vůči euru o 1,5% oslabil. To se na první pohled nejeví zajímavě, ale na druhý pohled tento vývoj maskuje značnou volatilitu, která tuto měnu v průběhu roku provázela. V únoru a březnu, když akciové trhy hledaly dno, se stál jeden dolar 3,8 PLN. Poté návrat chutě k riziku způsobil, že místo panického výprodeje se dostavily silné nákupy a jeden dolar stál (před posílením dolaru v průběhu prosince) 2,7 PLN. Další podpůrný faktor tvoří bilance běžného účtu. Tak se dostala ze schodku ve výši 5% HDP do mírného přebytku na konci tohoto roku.

CZK v roce 2009

Česká měna se vyvíjela podobně jako ostatní měny z CEE regionu (střední a východní Evropa), i když dokázala posílit více, než ostatní a to díky menší závislosti na cizím kapitálu a nižšímu objemu půjček v cizích měnách. Ty dokázaly dostat země do smrtící spirály a Ukrajině a Polsku musel finančně pomoci Mezinárodní měnová fond. Když se vrátila na trhy chuť riskovat, byla Česká Republika v dobrém postavení, aby tohoto dokázala využít a přebytek obchodní bilance mohl vyšplhat k novám maximům. Také příliv kapitálu se koncem roku zvýšil.