Je růst Erste již u konce?
|

Je růst Erste již u konce?

Cena akcií společnosti Erste Group se od března ztrojnásobila, což je zajisté velmi příjemné pro ty, kteří nakoupili, a statistika, na kterou by ti, co zůstali stranou, raději zapomněli. V následujících několika odstavcích mi dovolte zapřemýšlet, co stojí za tímto růstem a jakou cestou se může ubírat další vývoj.

Proč banky tak raketově rostou?

V tuto chvíli se jedná zejména o normalizaci cen aktiv na úrovně září 2008 před pádem investiční banky Lehman Brothers. V průběhu března došla krize tak daleko, že téměř všechny banky byly oceněny jako přímí kandidáti na kompletní zestátnění.

Ty šťastnější instituce by od státu vyžadovaly pouze kapitálovou injekci, která by však znamenala masivní zředění jmění jednotlivých akcionářů. V prvním případě by se tedy cena akcií rovnala nule, v druhém případě hovoříme o cenách velmi blízkých nule.

Erste Group

Na konci března došlo k obratu, byla pozměněna účetní pravidla a banky již nebyly nuceny přeceňovat svá aktiva tržními hodnotami. Je důležité připomenout, že trh tehdy téměř neexistoval a ceny tak byly nízké. Bankám bylo umožněno rozložit ztráty ze špatných investic do delšího období, což snížilo tlak na odpisy špatných pohledávek a na erozi vlastního kapitálu. V té době nesolventním bankám byla dána možnost vydělat si vlastní činností na úhrady špatných pohledávek v delším období.

Dovolte mi připomenout, že v roce 1982 během krize v Latinské Americe čelily banky odpisům ve výši přesahující 100% jejich vlastního kapitálu. Tehdy investoři a regulatorní orgány rozpoznaly, že tržní ceny aktiv někdy zkrátka neodpovídají ekonomické realitě a umožnily bankám i přes technickou insolvenci dál fungovat. Banky byly schopny následně vlastní činností vybudovat znovu svůj kapitál a profinancovat historicky nejsilnější hospodářský růst, který trval následujících 25 let.

Bankéř je někdo, kdo vám půjčí deštník. A vezme si ho zpátky, jakmile začne pršet.

Call opce

Právo koupit dané podkladové aktivum za předem stanovenou cenu.

Pokud je cena nižší než tržní, je opce "při penězích". Držitel opce ji uplatní a pokladové aktivum koupí levněji než na trhu.

Pokud je cena vyšší než tržní, opce je "mimo peníze". Držitel opce totiž podkladové aktivum na trhu dokáže koupit levněji.

V době, kdy centrální banky tisknou peníze jako o závod a poskytují je bankám za směšný úrok, ochota bankéřů podstoupit riziko bohžel zmizela v nenávratnu. Růst úvěrů meziročně i mezičtvrtletně klesá, zatímco úvěrová marže Erste i ostatních bank je od roku 2001 na svých maximech. Není divu, že řada podniků nemůže dosáhnout ani na překlenovací úvěry. Nemyslím si, že současná výše úrokové marže je udržitelná. Banky budou muset snížit své marže, či se potýkat s klesajícím objemem poskytnutých půjček a tedy i zdrojem svých příjmů.

Další oblastí, kde banka bude čelit problémům, je tvorba rezerv na špatné úvěry. V druhém čtvrtletí Erste musela vytvořit rekordních 500 milionů EUR rezerv. Dle mého názoru není zvýšená tvorba těchto rezerv u konce a bude nadále ukrajovat z provozních zisků. Oblast střední a východní Evropy bych technicky přirovnal na call opci mimo peníze na obnovu poptávky ze západní Evropy.

Vlády negarantovaly vklady zadarmo

Basel II

Pravidla pro stanovení kapitálové příměřenosti bank.

Co je ovšem nejzásadnější důvod, proč se bankovnímu sektoru raději vyhnout, či ho ve svém portfoliu výrazně podvážit, je má obava z budoucí regulace. Banky budou pravděpodobně podléhat mnohem přísnějším podmínkám. Basel 2 bude dříve či později přepsán na Basel 3, kde banky budou nuceny držet více vlastního kapitálu, což sníží páku a návratnost vlastního kapitálu.

Do budoucna je třeba zvýšit robustnost celého finančního systému a kapitálové přiměřenosti. Banky již pravděpodobně nebudou moci nekontrolovaně zvyšovat své zisky vypisováním nekrytých opcí, investicemi do fondů islandských bank a hypoték pochybného ratingu.

Banky jsou dle mého názoru nyní v situaci bájných argonautů, kteří na cestě do Kolchidy musí proplout mezi symplegády, dvěma skálami, které se nepřetržitě rozestupují a sráží, aby rozdrtily vše, co se připlete do cesty. Pokud banky nebudou vykazovat zisky, nebudou schopny pokrýt ztráty na odpisy pochybných pohledávek. Vysoké zisky ovšem spustí vlnu protestů a znechucení daňových poplatníků, kteří budou nutit politiky k regulaci zisků bankovních subjektů, které získaly státní podporu.

Jsou banky ještě vůbec třeba?

Banky fungují jako prostředník mezi subjekty poptávajícími a nabízejícími kapitál. Subjektům nabízející volné peněžní prostředky ale často nenabízí konkurenceschopnou míru výnosu. Se stále prohlubujícím se kapitálovým trhem lidé častěji alokují své prostředky do pojistek, podílových fondů, akcií a dluhopisů. A to na úkor spořících účtů. Bankám tak bude ubývat zdroj kapitálu pro zprostředkování.

Pokud budou zákazníci vybírat své vklady z bank a investovat je sami, pak banky budou nuceny získat dodatečné prostředky na mezibankovním trhu. Tyto prostředky jsou dražší než vklady a jsou závislé i na ratingu samotných bank. Pokud mají společnosti lepší nebo stejný než rating než banky, je pro ně výrazně levnější vypůjčit si přímo na trhu. Proč by si GE či ČEZ měli půjčovat od Erste, když mohou vydat své dluhopisy ?

Proč se Erste raději vyhnout

Long pozice

Nákup cenných papírů. Investor vydělává při růstu ceny.

Pokud věříte, že se v letech 2010-2011 vše vrátí k normálu, Erste nemusí být být špatná investice. Osobně se ale snažím řídit jednoduchou formulí. Investovat pouze do toho, čemu rozumím. Pokud bankám ovšem evidentně nerozumí ani jejich generální ředitelé ( viz. smutné příběhy Lehman Brothers, Bear Sterns, WaMu, Citigroup, RBS, Northern Rock ) a výhled konkurenčního a regulatorního prostředí není vůbec růžový, mám velký problém být obecně na banky long.

V současné době osobně raději spekuluji na pád slabých článků v bankovní soustavě s vysokou expozicí na problematickou oblast komerčních nemovitostí.