Robert Solow: Zvraty v ekonomii hned po krizi nečekám
|

Robert Solow: Zvraty v ekonomii hned po krizi nečekám

Ke změně ekonomického uvažování je podle mnohých potřeba výměna generací. ROBERT SOLOW, laureát Nobelovy ceny za ekonomii, říká: "K rozvoji vědy prý dochází pohřeb za pohřbem. Nemyslím si to, zvraty v ekonomii hned teď po krizi však nečekám."

Ekonomika Regulace
Robert Solow

Před nějakými dvaceti lety jste vyslovil domněnku, že ač počítačů stále přibývá, na růstu produktivity se to nijak neprojevuje. Vešla ve známost jako "Solowův paradox".

Robert Solow (RS): V osmdesátých letech jsem řekl, že počítačová revoluce se považuje za věc obrovského dopadu na každodenní život, ale přitom nepozorujeme žádné zlepšení v produktivitě, jež by se dalo přisoudit právě počítačům. Tehdy tomu tak opravdu bylo.

A dnes?

RS: Paradox v běhu času vymizel. Postupně se začalo ukazovat, že produktivita roste rychleji právě v souvislosti s nástupem výpočetní techniky v masovém měřítku. Zajímavé je, že značnou část tohoto zrychlení mají na svědomí odvětví, která počítače vyrábějí, nikoli sektory, jež počítače užívají. Mimochodem, název "Solowův paradox" nepochází ode mne, ale od jiných, nevím už od koho.

Přesto trváte na tom, že vynález počítače není, co se vlivu na produktivitu týče, srovnatelný třeba s vynálezy elektřiny či zážehového motoru.

RS: Ano, myslím, že i když počítač dnes přispívá mnohem větším dílem k růstu produktivity, stále nesnese srovnání s procesem elektrifikace nebo vynálezem zážehového motoru, jenž lidstvo obohatil o letadla, automobily, železnici.

Vedle vynálezů 19. století vzhlížíte i k literatuře té doby. Při udělení Nobelovy ceny jste vzpomínal, jak jste čítaval ruské klasiky. Může taková četba ovlivnit i ekonoma?

RS: Jeden proslulý ekonom kdysi tento obor popsal jako studium lidí každodenně podnikajících v branži zvané život. A díla Dostojevského, Turgeněva, ale také Flauberta či Balzaka a dalších nejsou koneckonců o ničem jiném než o lidech každodenně podnikajících v oboru "můj život". Literáti ovšem kladou větší důraz než ekonomové na život a menší na ono podnikání, nicméně v těch dílech to je.

Lze vystopovat vliv té četby na vaši ekonomii?

RS: Nemyslím si, že by kdokoli mohl říci: Dnes jsem dočetl Smrt Ivana Iljiče od Tolstého, a na základě toho teď vytvořím ekonomický model. Na druhou stranu literární díla, která stále s oblibou čtu, umožňují i mně jakožto ekonomovi lépe pochopit motivy, které lidi vedou k určitému jednání. Nepřímo mě tedy četba literatury vede k přesvědčení, že ekonomie jako vědecká disciplína by měla být otevřená idejím, jež přicházejí odjinud. Ne pouze z jiných společenských věd typu psychologie či sociologie, ale ze všech sfér, které mají co říci k tomu, jak lidé den co den podnikají v oné branži zvané život.

A je ekonomie takto otevřená?

RS: Nejsem si jist. Když jsme se s Paulem Samuelsonem (slavný ekonom druhé poloviny 20. století a Solowův dlouholetý kolega z Massachusettského technologického institutu, pozn. red.) zapovídali třeba u oběda, byla samozřejmě někdy tématem ekonomie, dokonce i velmi konkrétní problémy, ale často jsme rozebírali i zcela jiné věci - společenskou situaci, mezilidské vztahy. Zdá se mi, že mladí kolegové dnes řeší pouze a jenom ekonomii; o ničem jiném nemluví.

Robert Solow (86)

"Počítačový věk můžeme pozorovat všude kolem sebe, jen ne ve statistikách produktivity," prohlásil roku 1987 (v témže roce získal Nobelovu cenu za ekonomii) Robert Solow, profesor ekonomie na Massachusettském technologickém institutu (učil kromě jiných rovněž Petera Diamonda, čerstvého nositele Nobelovy ceny za ekonomii). V učebnicích však jméno tohoto předního teoretika druhé poloviny 20. století není spojováno ani tak s tímto "Solowovým paradoxem" jako spíše se Solowovým modelem růstu, se kterým přišel v padesátých letech. Jeho prostřednictvím mohli ekonomové konečně rozluštit hádanku, v jakém zastoupení se na hospodářském růstu určité ekonomiky podílí nejen lidská práce a kapitál, ale i technologický rozvoj.

Jsou ekonomové zahleděni příliš do sebe, vtaženi do své disciplíny?

RS: Byla to naše generace ekonomů, Samuelsonova a moje, která uvedla do ekonomie matematiku v dosud nepoznané míře. My jsme tedy pomyslně přešli most, spojili matematiku s ekonomií, ale dokázali jsme žít na obou březích. Mnoho studentů ekonomie, zejména na elitních univerzitách, dnes žije pouze a jen na jednom břehu. Začínají rovnou tím, že dělají technickou ekonomii, v podstatě matematiku. A končí týmž, nic jiného neznají. Řeší pak spíše nedostatky čistě technického rázu, které objeví v kolegově práci, než aby se zaměřili na zkoumání autentického hospodářského dění kolem nás. Tíhnou k řešení problémů, jež vznikají uvnitř ekonomie coby vědy, a to na úkor řešení problémů vznikajících mimo ekonomii - v ekonomice.

Může to být důvodem, proč tak málo ekonomů předpovědělo krizi?

RS: Nemyslím si, že je úplně správné takhle to říci. Jsem přesvědčen, že existuje opravdu mnoho ekonomů, kteří před vypuknutím krize varovali, že v ekonomice vzniká nebezpečná nerovnováha. Mohu to ostatně říci i sám o sobě. Kdybyste se bavil s mou ženou, potvrdila by, že po několik let před rokem 2008 jsem tu a tam zabědoval, kam že to ekonomika spěje, anebo jsem poznamenal, že se vše vyvíjí dosti podivně a nebezpečně. Kdyby se mě však žena bývala zeptala - možná se tak stalo, to si nepamatuji -, kdy se "to" stane, kdy se problémy projeví, odpověděl bych, že nemám tušení. Jako předpověď se to tedy samozřejmě nepočítá.

Je vůbec možné předpovědět, kdy krize udeří?

RS: Je téměř podstatou každé finanční krize, že nikdo neví, byť jen přibližně, kdy propukne. Samuelson rád vyprávěl historku o známém investičním poradci z Bostonu, jenž se všude vychloubal, že žádný z jeho klientů nepřišel při krachu v roce 1929 o peníze. "Ten poradce měl úplnou pravdu," podotýkal k tomu Samuelson, "a to proto, že žádný z jeho klientů nevydělal za celých deset let před krachem ani cent. On totiž předpovídal krach nepřetržitě nejméně od roku 1922. Čili maloval čerta na zeď tak dlouho, až čert konečně přišel.

RS: Ano, tak nějak; a nezapomeňme rovněž, že nedávnou finanční krizi dělí od roku 1929 bezmála osmdesát let. Ekonomové během těch dlouhých desetiletí nabyli dojmu, že existují důležitější věci ke studiu než zrovna finanční systém a finanční krize. To se nyní určitě změní - na finanční systém se mnohem více než před krizí bude hledět jako na potenciálně nebezpečný. Budeme mu muset věnovat více pozornosti.

Kde tedy vidíte skutečnou příčinu krize?

RS: V deregulaci. Ve víře, že jakákoli kapitalistická ekonomika - včetně té, jež nakupí značné množství finančního dluhu - je vnitřně stabilní.

Co si myslíte o zákonu Community Reinvestment Act? Podle některých ekonomů, včetně nositelů Nobelovy ceny, patří rovněž k zásadním příčinám krize, neboť banky byly kvůli němu nuceny poskytovat půjčky rizikové klientele, tedy menšinám či lidem s nedostačujícími příjmy.

RS: Musím říci, že jsem svého času ten zákon hájil. Domníval jsem se, že je důležité nalézt způsob, jak by mohli lidé s velmi nízkými příjmy dosáhnout na vlastní dům. Stále jsem ale přesvědčen, že přebytečná výstavba bytů a domů před rokem 2007 byla tím zákonem zapříčiněna jen zčásti. Mnohem více jsou zodpovědné samy instituce, jež se specializovaly na financování nemovitostí. Poskytovaly hypotéky lidem, kteří si je nemohli dovolit, přičemž je poté sekuritizovaly (přeměňovaly na cenné papíry, pozn. red.) a zbavovaly se jich. Velmi laxní dohled a regulace těchto institucí byla v plném souladu s tehdejší vírou ve správnost deregulace.

Hodně se však mluví i o chybné měnové politice americké centrální banky (Fedu) za úřadování Alana Greenspana v jejím čele.

RS: Greenspan sám výrazně přispěl k rozšíření oné víry, že finanční trhy jsou vnitřně stabilní, že dokážou korigovat samy sebe. V tomto smyslu tedy určitou vinu jistě nese. Na druhou stranu si myslím, že většina jeho zásahů coby šéfa centrální banky byla docela dobrá. Nyní, po bitvě, je samozřejmě každý generálem, takže je snadné říci, že Greenspan měl před krizí včas rozpoznat finanční bublinu a něco s tím dělat. Tento pohled však nesdílím.

Proč?

RS: V době, kdy nastavil nízké úrokové sazby, což se mu dnes vytýká, se americká ekonomika stále vzpamatovávala z recese způsobené splasknutím technologické bubliny. Uvolněná měnová politika tedy byla žádoucí. Představme si na chvíli -čistě teoreticky -, že by Greenspan brzy prohlásil, že tu máme nemovitostní a finanční bublinu, takže je důležité její přifukování ukončit - zpřísněním měnové politiky, zvýšením úrokových sazeb. Přifukování by sice bylo zastaveno, ale zároveň by bylo na recesi zaděláno už v roce 2006. Dnes bychom tedy Greenspanovi spílali, že zapříčinil recesi roku 2006. Jak hodnotíte zásahy Fedu v současnosti?

RS: Myslím, že Fed byl příliš pomalý v roce 2007 a že jeho představitelé dostatečně rychle nepochopili vážnost situace. Avšak od doby, kdy jim to došlo, odvádějí obdivuhodnou práci.

Zmínil-li jste deregulaci jako zásadní příčinu krize, viníte dnes z krize i ty kolegy ekonomy, kteří ji prosazovali, třeba Miltona Friedmana?

RS: Ano. Tito ekonomové, kteří obhajovali myšlenku trhů (včetně trhů finančních), jež korigují samy sebe, nesou za krizi do značné míry odpovědnost. Je patrně pravda, že pokud by se Milton Friedman nikdy nenarodil, Ronald Reagan i Margaret Thatcherová by v osmdesátých letech tak jako tak provedli zhruba tutéž deregulaci. Friedman, jehož vliv vidím spíše coby zdatného diskutéra než ekonoma-teoretika, jim však zcela jistě napomohl. Ulehčil jim situaci. Mohli se na něho odvolat a říci: profesor Friedman vědecky prokázal, že deregulace je správný postup.

Takže jak by podle vás měla krize změnit ekonomii? Přejete si, aby ekonomie byla méně zahleděná do sebe a rovněž méně naslouchala liberálním ekonomům Friedmanova střihu?

RS: Bude velmi zajímavé sledovat, jak se to vyvine. Před nějakým rokem jsem věřil mnohem více, že jedním z důsledků finanční krize a následné recese bude zřetelný posun v tom, jak ekonomové vidí tržní systém. Nyní však už vůbec není jasné, zda k tomu posunu dojde. Svým způsobem je to samozřejmě dlouhodobý jev. Jedno moudro, jež je přisuzováno Maxu Planckovi, proslulému německému fyzikovi konce devatenáctého století, praví, že progres ve fyzice se dostavuje pohřeb za pohřbem.

Samuelson řekl to samé o ekonomech.

RS: Ano, citoval právě Plancka. Měl ten citát velmi rád. Vyjadřuje generační povahu zásadních změn v kterékoli vědě. Osobně si nemyslím, že bychom museli čekat skutečně až na ty pohřby, až stará generace ekonomů odejde, ale změna učební náplně na univerzitách si jistý čas vyžádá - zcela určitě celou jednu generaci studentů.

Zisk Microsoftu se díky cloudu ve čtvrtém finančním čtvrtletí více…
včera v 22:44

Zisk Microsoftu se díky cloudu ve čtvrtém finančním čtvrtletí více než zdvojnásobil

Čistý zisk softwarového vývojáře Microsoft se ve čtvrtém fiskálním čtvrtletí více než zdvojnásobil na 6,51 miliardy...
Microsoft Software Americké akcie
Americké akciové indexy ve čtvrtek uzavřely téměř beze změny, dolar…
Americké akciové indexy ve čtvrtek uzavřely téměř beze změny, dolar…
včera v 22:30

Americké akciové indexy ve čtvrtek uzavřely téměř beze změny, dolar výrazně oslabil

Americké akcie ve čtvrtek stagnovaly. Na vývoj na trhu měly vliv pokles maloobchodních firem a vlažné výsledky...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
O koupi Ducati od Volkswagenu mají zájem mimo jiné Benettonové
včera v 21:07

O koupi Ducati od Volkswagenu mají zájem mimo jiné Benettonové

O koupi italského výrobce motocyklů Ducati od německé automobilové skupiny Volkswagen má vedle motocyklových firem a...
Volkswagen Fúze a akvizice
Hedgeovým fondům se v prvním pololetí dařilo nejlépe od roku 2009
Hedgeovým fondům se v prvním pololetí dařilo nejlépe od roku 2009
včera v 20:00

Hedgeovým fondům se v prvním pololetí dařilo nejlépe od roku 2009

První polovina letošního roku byla pro hedgeové fondy nejlepším obdobím od poslední finanční krize. Vyplývá to z dat...
Investiční fondy Hedgeové fondy Investice
Pivovar AB InBev kupuje výrobce energetických nápojů Hiball
včera v 19:40

Pivovar AB InBev kupuje výrobce energetických nápojů Hiball

Největší světový pivovar Anheuser Busch InBev koupí výrobce energetických nápojů Hiball, který rovněž vlastní značku...
Potraviny Pivo Fúze a akvizice
Evropské akcie se ve čtvrtek na směru neshodly, euro po zasedání ECB…
Evropské akcie se ve čtvrtek na směru neshodly, euro po zasedání ECB…
včera v 18:31

Evropské akcie se ve čtvrtek na směru neshodly, euro po zasedání ECB výrazně zpevnilo

Velké západoevropské akciové trhy zakončily čtvrteční obchodování smíšeně. Investoři zvažovali rozhodnutí ECB...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
Čína chce být do osmi let jedničkou umělé inteligence
včera v 17:35

Čína chce být do osmi let jedničkou umělé inteligence

Čínská vláda představila ve čtvrtek národní plán rozvoje umělé inteligence. Hodnota tohoto odvětví se má do roku 2020...
Čína Věda
Eurozóna: Spotřebitelská důvěra klesla nejníže od dubna
včera v 17:34

Eurozóna: Spotřebitelská důvěra klesla nejníže od dubna

Index spotřebitelské důvěry v eurozóně dosáhl v červenci podle prvních odhadů -1,7 bodu. Je to nejnižší hodnota od...
Evropská ekonomika Spotřebitelská důvěra
Washington dal ExxonMobilu pokutu kvůli porušení sankcí vůči Rusku
včera v 17:31

Washington dal ExxonMobilu pokutu kvůli porušení sankcí vůči Rusku

Ministerstvo financí Spojených států postihlo největší americkou ropnou společnost ExxonMobil pokutou dva miliony...
ExxonMobil Rusko
Londýn odkládá rozhodnutí, zda povolit Murdochovi převzetí firmy Sky
včera v 16:55

Londýn odkládá rozhodnutí, zda povolit Murdochovi převzetí firmy Sky

Britská ministryně kultury Karen Bradleyová bude potřebovat několik dalších týdnů k rozhodnutí, zda plán úplného...
Média Spojené království Fúze a akvizice
Pražskou burzu ve čtvrtek udržely těsně nad nulou akcie ČEZ
Pražskou burzu ve čtvrtek udržely těsně nad nulou akcie ČEZ
včera v 16:32

Pražskou burzu ve čtvrtek udržely těsně nad nulou akcie ČEZ

Pražská burza ve čtvrtek stagnovala. Index PX sice stoupl, ale jen o 0,08 % na 1 008,69 bodu. Nejvýrazněji se změnila...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
Francouzská platební společnost Ingenico koupí konkurenční švédskou…
včera v 16:20

Francouzská platební společnost Ingenico koupí konkurenční švédskou Bamboru

Francouzská platební společnost Ingenico koupí konkurenční švédskou firmu Bambora od Nordic Capital za 1,5 miliardy...
Finanční sektor Fúze a akvizice
Studie: Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů
včera v 15:41

Studie: Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů

Lidstvo už vyprodukovalo 8,3 miliardy tun plastů. Většina se ho vyrobila v posledních 65 letech a může trvale zamořit...
Životní prostředí
Nízkonákladový přepravce Joon se zaměří hlavně na mladé
včera v 15:18

Nízkonákladový přepravce Joon se zaměří hlavně na mladé

Nová nízkonákladová letecká společnost, kterou zakládají aerolinky Air France, ponese název Joon. Oslovit má...
Evropské akcie Doprava
Vláda by podle Senátu měla stanovit plán pro zavedení eura v ČR
včera v 15:06

Vláda by podle Senátu měla stanovit plán pro zavedení eura v ČR

Vláda by měla podle Senátu stanovit jasný plán pro zavedení eura v Česku, protože členství v eurozóně bude hlavní...
Česká republika Euro Česká koruna
USA: Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl…
včera v 14:51

USA: Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti klesl na 233 tisíc

Týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech v týdnu do 15. července klesl na 233...
Americká ekonomika Nezaměstnanost Spojené státy americké (USA)
Nezaměstnanost na Slovensku v červnu klesla na nové minimum 6,9…
včera v 13:46

Nezaměstnanost na Slovensku v červnu klesla na nové minimum 6,9 procenta

Míra nezaměstnanosti na Slovensku se v červnu snížila na 6,90 procenta ze 7,35 procenta v předchozím měsíci. Poprvé...
Slovensko Nezaměstnanost