Je po krizi, nebo je to jen oddechový čas? - 2. část
|

Je po krizi, nebo je to jen oddechový čas? - 2. část

Ekonomická krize, která postihla světové ekonomiky od poloviny roku 2008, se nakonec ukázala jak poměrně málo globální, tak mnohem méně hluboká, než původní pesimistické analýzy naznačovaly. Podle posledních odhadů Mezinárodního měnového fondu míří svět k 4% ekonomickému růstu a vývoj zahraničního obchodu, jehož propad o více než 10 % právě hrozbu globálního propadu hospodářství naznačoval, by již letos mohl tento pokles kompenzovat.

Recese Ekonomika Krize

1. část článku čtěte zde

Globální ekonomická krize - ilustrační foto

Pomalu z krize

Střední a východní Evropa tedy patřila k regionům krizí nejvíce postiženým. Nicméně její stav lze jen stěží přirovnat k tomu, co se zde odehrálo během světové krize 30. let minulého století i s jejími tak tragickými důsledky. Nabízí se proto otázka, zda strašení z roku 2008, že se svět řítí do obdobné ekonomické mizérie, přece jen nebyla špatným proroctvím.

Avšak ani na tuto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. Právě obavy z takového hrozivého vývoje totiž vedly k tomu, že vlády mnoha zemí (těch, které si to ekonomicky mohly dovolit) se odhodlaly sáhnout po pádu svých ekonomik k bezprecedentně razantním (a nákladným) opatřením. Šlo jak o standardní fiskální nástroje typu dočasného snížení některých daní či stimulace výdajů, tak o podporu ekonomiky prostřednictvím centrální banky (dodáváním neobvykle velkého objemu peněz do oběhu, navíc za pro banky příznivých okolností – nízké ceny a snazší dostupnosti). Někdy dokonce došlo i na ad hoc opatření podporující jednotlivé trhy (například evropský koncept šrotovného).

Tato opatření se nemohla neprojevit ve fungování ekonomik, i když je obtížné každému z nich přiložit konkrétní váhu v rámci celého komplexu opatření. Zároveň je však jasné, že **účinnost takových opatření má pouze dočasný charakter, a že mnohá z nich jsou navíc i jistou formou "půjčky z budoucnosti". Jinak řečeno, podpora ekonomiky v krizových letech 2008 a 2009 se vrátí v podobě pomalejšího růstu v letech dalších (což platí třeba právě pro šrotovné, které vyčerpalo určitou poptávku po autech, jež by se za normálních okolností projevila až nyní).

Ještě větší problém však představuje potřebná "normalizace" fiskální politiky. Tedy nutnost, aby státy začaly hospodařit s rozpočty tak, aby skončilo krizí urychlené navyšování státních dluhů.

Fiskální past

Fakt, že to je nyní velmi obtížné, si ovšem strážci státních pokladen způsobili sami – už před krizí během velmi příznivého růstu ekonomik. Tehdy místo pozvolné, leč rozhodné konsolidace veřejných financí řada států raději zvolila cestu pohodlnější, avšak nebezpečnou: Posílené příjmy dané ekonomickým růstem vlády nepoužily na snižování schodků rozpočtů, ale obětovaly je na další navýšení výdajů. Proto deficity před krizí neklesaly tak, jak by mohly a jak by měly.

Dnešní hodnoty schodků jsou tak u většiny zemí na míle vzdálené od maastrichtského limitu 3 % – a ještě dál od hodnot, které by zajistily zastavení hrozivého nárůstu státních dluhů. Je přitom jasné, že tolerance k růstu dluhu má pro státy fatální dopady. Například v případě ČR se nyní navýšily náklady na obsluhu dluhu v řádu desítek miliard korun ročně (což je řád vyšší, než představují jednotlivé úspory, které stát dnes tak zoufale hledá).

Oslabená ekonomika přitom u většiny zemí způsobuje, že snaha pomoci si k lepšímu výsledku státního rozpočtu podstatným navýšením daní bude komplikovanější než obvykle. Hrozba, že jejich nárůst zpomalí i tak slabě se rozbíhající se ekonomiku, by se neměla brát na lehkou váhu.

RNDr. Luděk Nidermayer

Absolvent oboru Operační výzkum a teorie systémů na UJEP v Brně, pracoval ve Státní bance československé. V letech 1996 až 2008 působil ve vedení ČNB, nejprve jako člen Bankovní rady, od roku 1998 jako viceguvernér. Nyní je ředitelem consultingu v poradenské a auditorské společnosti Deloitte a mj. také předsedou vědeckého grémia České bankovní asociace.

Ovšem i mezi mnoha ekonomy více populární cesta snížení výdajů není prosta obdobných rizik. Nižší výdaje státu (ať již na platy, investice, nebo na provoz) se v ekonomice přece projeví slabší poptávkou po zboží, a růst ekonomiky tudíž opět zpomalí.

Přesto cesta fiskální konsolidace nemá alternativu. Některým zemím (včetně těch z našeho regionu) hrozí kromě nárůstu nákladů na obsluhu dluhu i to, že se k nim začnou ostražitě chovat investoři. To poslední, co si správci státních pokladen dnes přejí, je situace, za níž by museli platit vyšší úroky. U zemí, které čelí tomuto riziku v menší míře, zase do hry vstupuje potřeba být připraveny na situaci, která by opět mohla vyžadovat pootevření kohoutků ve státních pokladnách.

Svět po krizi

Svět se totiž nevrací tam, kde byl před rokem 2008. A ani by tomu tak být nemělo. Řada věcí, na kterých stálo rychlejší roztáčení obrátek ekonomiky (třeba extrémně nízké rizikové přirážky a růst cen na některých trzích aktiv), totiž ke vzniku krize přispěla. Proto určité splasknutí finanční bubliny, a to nejen v termínech poklesu cen, ale zejména v jinému mixu využití kapitálu (více) a úvěrů (méně) v podnikání, může vytvořit základ pro stabilnější fungování ekonomiky. Třebaže se to může projevit jejím nižším růstem.

Jako další podstatná, dosud otevřená otázka se jeví role jednotlivých částí světa v tzv. globální ekonomice. Výsledky posledních dvou let ještě více zvýšily tempo nárůstu váhy rychle rostoucích ekonomik Asie či Latinské Ameriky. Ovšem fakt, že tyto ekonomiky svým růstem poměrně rychle bohatnou, zároveň pro jejich lídry vytváří novou, obtížnou situaci. Obyvatelům těchto částí světa nebude stačit uspokojení z pouhého abstraktního ekonomického růstu svých zemí, ale budou chtít pocítit ekonomický úspěch i konkrétně na svých životech. A udržení stability a rychlého růstu v těchto podmínkách může představovat nemalý problém, jak o tom svědčí například zprávy (byť lokální) o nespokojenosti čínských dělníků se svými platy.

V neposlední řadě platí, že krize jen utlumila, nikoli však vyřešila otázku udržitelnosti ekonomického rozvoje planety, ať už z hlediska dostupných zdrojů, tak toho, jak moc si lidstvo může dovolit svou aktivitou zatěžovat budoucnost.

Ekonomická realita světa, v němž budou hrát stále vyšší roli "nové ekonomiky", volá po posílení jejich zodpovědnosti v této oblasti. Tento vývoj by mohl přispět i k postupnému snižování konkurenčních výhod některých zemí, což by spolu s nezbytnými reformami, kterými by většina západních ekonomik – naši zemi nevyjímaje – měla projít, zase mohlo napomoci tomu, aby regiony typu střední či východní Evropy (nebo dokonce EU jako celku) neztrácely tak rychle svůj podíl na světové ekonomice, jak některé prognózy naznačují.

Právě to, co se odehraje v Evropě, rozhodne o naší ekonomické budoucnosti. Region střední a východní Evropy se totiž z krize dostane postupně v závěsu za oživením svých hlavních obchodních partnerů a s růstem jejich ochoty investovat.

Naše země, jako malá a exportně výkonná ekonomika, závisí na prosperitě svých hlavních obchodních partnerů, jimiž je EU, a zejména Německo. Právě případ německé ekonomiky dokládá, jak cestou postupných reforem lze dříve neflexibilní a drahou ekonomiku, navíc s převahou průmyslu, postavit na nohy. Alespoň tak, že její výkonnost v porovnání s dalšími zeměmi "staré Evropy" viditelně dominuje. Což prezentuje pro naši zemi naději (vysoká výkonnost německých firem přímo urychluje náš ekonomický růst), ale rovněž příklad, že provádět reformy se vyplatí. Platilo to už před krizí (jak ukazuje příklad Slovenska) a dnes to platí neméně.


Článek vyšel v časopisu Béháčko, který vydává společnost BH Securities.

Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL
před 26 minutami

Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL

Administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa v pátek vydá souhlas s výstavbou sporného ropovodu Keystone...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Ropa
Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu
před hodinou

Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu

Asijským akciovým trhům se v pátek dařilo. Investoři sledovali dění na trhu s ropou a čekali na hlasování o zrušení...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
před hodinou

ČNB nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu na 0,5 procenta

Česká národní banka ponechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro...
ČNB Česká republika Centrální banky
Eurozóna: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat vzrostl na 56,2 bodu, sektor služeb stoupl na 56,5 bodu
před hodinou

Eurozóna: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat vzrostl na 56,2 bodu, sektor služeb stoupl na 56,5 bodu

Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu podle předběžných dat stoupla nejvíce od dubna 2011. Index nákupních...
Eurozóna Evropská ekonomika Indexy nákupních manažerů
Důvěra v českou ekonomiku v březnu klesla o 1,4 bodu na 96,6 bodu
před hodinou

Důvěra v českou ekonomiku v březnu klesla o 1,4 bodu na 96,6 bodu

Důvěra v českou ekonomiku v březnu opět klesla. Meziměsíčně se souhrnný indikátor důvěry snížil o 1,4 bodu na 96,6...
Česká republika Česká ekonomika Spotřebitelská důvěra
Rozpočet Nizozemska byl loni poprvé od finanční krize v přebytku
09:35

Rozpočet Nizozemska byl loni poprvé od finanční krize v přebytku

Rozpočet nizozemské vlády se loni poprvé od finanční krize v roce 2008 dostal do přebytku. Nizozemský statistický...
Nizozemsko Rozpočet
09:30

Německo: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat vzrostl na 58,3 bodu, zrychlil i růst v sektoru služeb

Německému zpracovatelskému sektoru se v březnu opět dařilo. Index nákupních manažerů podle předběžných vzrostl na 58...
Německo Indexy nákupních manažerů
Twitter poprvé zvažuje předplatné pro některé uživatele
08:52

Twitter poprvé zvažuje předplatné pro některé uživatele

Provozovatel sociální sítě Twitter zvažuje, že nabídne profesionálům prémiovou verzi svého rozhraní TweetDeck....
Twitter Americké akcie Sociální sítě
Poptávka evropských bank po penězích v poslední aukci programu TLTRO II výrazně překonala očekávání
08:40

Poptávka evropských bank po penězích v poslední aukci programu TLTRO II výrazně překonala očekávání

Ve čtvrtek se konala poslední aukce v rámci programu TLTRO II, který ECB zavedla, aby podpořila likviditu evropského...
Evropské banky Banky ECB
Americké akcie ve čtvrtek nepatrně zlevnily, index Dow skončil v červených číslech již pošesté v řadě
včera v 21:30

Americké akcie ve čtvrtek nepatrně zlevnily, index Dow skončil v červených číslech již pošesté v řadě

Americké akcie ve čtvrtek mírně oslabily kvůli obavám z průtahů při schvalování reformy zdravotní péče. Ta je...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
včera v 21:01

Zeman řekl, že téměř jistě jmenuje Havlíčka ministrem průmyslu

Prezident Miloš Zeman jmenuje Jiřího Havlíčka ministrem průmyslu a obchodu s téměř stoprocentní pravděpodobností....
Politika Česká republika Průmysl
včera v 20:46

Zaměstnanci největšího chilského dolu na měď ukončili stávku

Zaměstnanci chilského dolu Escondida, který je největším měděným dolem na světě, ve čtvrtek ukončili 43 dnů trvající...
Chile Těžba Měď
včera v 19:14

Automobilka Seat se loni vrátila do provozního zisku

Španělská automobilka Seat, která je součástí německého koncernu Volkswagen, loni poprvé od roku 2007 vykázala...
Auta Výsledková sezóna Volkswagen
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky firemním výsledkům a makrodatům
včera v 18:05

Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky firemním výsledkům a makrodatům

Velké akciové trhy západní Evropy zakončily čtvrteční obchodování v plusu. Investoři čerpali optimismus především z...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
včera v 17:58

YouTube dál ztrácí inzerenty kvůli obavám z kontroverzních videí

Internetový portál pro sdílení videí YouTube dál ztrácí inzerenty kvůli obavám, že jejich reklamy budou spojovány s...
Alphabet (Google) Reklama
včera v 17:25

Novým ministrem průmyslu a obchodu bude náměstek Jiří Havlíček

Premiér Bohuslav Sobotka navrhl prezidentu Miloši Zemanovi, aby se novým ministrem průmyslu stal dosavadní náměstek...
Politika Česká republika Průmysl