Solární energetika aneb průšvih po česku
|

Solární energetika aneb průšvih po česku

Hrozba miliardových arbitráží, solární spekulanti, kteří své elektrárny prodali se stamilionovými zisky, drobní podnikatelé, jimž teď hrozí bankrot, a energie ze slunce coby "nepřítel státu číslo jedna". Takový je dnes pohled na fotovoltaiku. Co mu předcházelo?

Energetika Solární energie
Solární elektrárna - ilustrační foto

Elektřina zdraží – domácnostem o 18 procent, firmám o čtvrtinu. Tato zpráva během letních prázdnin vylekala statisíce Čechů. Viník byl jasný – solární elektrárny a jejich příliš štědrá podpora, kterou teď musejí lidé doplácet. Během září pak Energetický regulační úřad sice čísla trochu poopravil, ale i tak vycházelo zdražení proudu na 13 procent.

Vláda tedy začala okamžitě jednat a uvalila na solární byznys daně. Majitelé elektráren postavených v posledních dvou letech budou následující tři roky platit daň ve výši 26 procent. Elektrárny a teplárny pak zaplatí 32 procent z emisních povolenek, které dosud dostávaly zdarma. Domluveno v parlamentu, schváleno a lidé si mohou oddechnout. Zdražení proudu nepřevýší 5,5 procenta.

Falešné uklidnění?

Je však skutečně na místě úleva? Podmínky nastavené v minulých letech, které do slunečního byznysu přilákaly spekulanty, bylo určitě potřeba změnit. Navíc, výkupní cena více než 12 Kč/kWh ostře kontrastuje s cenou tržní na úrovni 1,50 Kč/kWh.

Zavedení daně však může přijít Česko příliš draho. Investoři ho totiž chápou jako retroaktivní – tedy neodpovídající garantovaným podmínkám, a ti zahraniční se svého práva chtějí domoci pomoci arbitráží. Ty jsou vyčísleny na desítky miliard – padají i čísla převyšující 260 miliard korun. Naproti tomu samotné zdanění energie ze slunce přinese do rozpočtu "pouze" zhruba 4 miliardy.

"My se domníváme, že ztráta na straně státu z budoucích arbitráží bude vyšší, než je tento zmiňovaný příjem," říká Jakub Hájek, advokát společnosti Glatzová & Co. Odvolává se na analýzy bank a porušení garance patnáctileté návratnosti investic či garance zachování výnosů. Navíc prý srážková daň odporuje závazkům Česka, které vypovídají ze smluv uzavřených s dalšími evropskými i mimo evropskými státy. Takových smluv je zhruba 80.

Právníci žhaví dráty

Připomeňme, že Česko není zrovna mistr ve vyhrávání arbitráží, a navíc tentokrát panuje na straně advokátů vzácná shoda: "Šance investorů na úspěch v arbitráži je reálná."

Právníci už žhaví telefonní linky a zahraniční firmy, které Česko dosud třeba opomíjely, se snaží nějaké to pole ještě rychle odkoupit – samozřejmě pod cenou. Arbitráže se totiž jeví jako ještě výnosnější byznys než samotná investice do energie ze slunce. "Valí se na mě telefonáty každý den, různé e-mailové zprávy, kde nabízejí zahraniční i místní právní služby, dokonce jsou i firmy, které odkoupí naše projekty. Zahraniční firmy, které půjdou do arbitráže. A je to opravdu teď spousta, spousta různých nabídek, spousta hyenismu, který se kolem toho točí," potvrzuje Michal Gärtner z Photon Energy – firmy, která nejen dodává solární komponenty, ale zároveň se stala majitelem několika solárních elektráren. Gärtner připomíná, že jeho rodině už český stát zhatil podnikání podruhé. Poprvé to bylo v roce 1948, rodina kvůli tomu emigrovala a z Gärtnera se stal občan Austrálie. Díky tomu se na něj nyní vztahují smlouvy o ochraně investic, a chce proto zkusit uspět v arbitráži. "Mám výhodu v tom, že mám australské občanství, tak můžu využít bilaterální smlouvy mezi ČR a Austrálií k tomu, abych ochránil své investice v České republice. Už máme i několik hotových právních analýz udělaných," říká.

Na hrozbu arbitráží v Poslanecké sněmovně upozorňoval i opoziční poslanec ČSSD David Rath. Sám se hlasování zdržel. "Všichni právníci, které jsem oslovil a kteří se s problémem seznámili, řekli jednoznačně, že si myslí s vysokou mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou, že ti, kteří do toho solárního byznysu investovali, uspějí a budeme platit v průběhu příštích let obrovské sankce," apeloval na poslance Rath, který po členech vlády chtěl, aby se zaručili vlastním majetkem, že stát arbitráže neprohraje.

Dojde vlastně ke zdražení?

Vláda tvrdí, že arbitráže sice vyloučit nemůže, ale že kdyby nezakročila a cena proudu skokově vylétla nahoru, čekaly by ji soudní tahanice jiné – s firmami, které šly do Česka podnikat. "Rozumíme tomu, že investoři do fotovoltaiky si najímají právníky, kteří se snaží budit veřejné mínění ve svůj prospěch a argumentují neustále arbitrážemi, popřípadě ztrátou tisíce pracovních míst. Pokud by vláda nezasáhla a ceny elektřiny pro průmysl by se zvýšily o 18 procent, jak to spočítal před měsícem ERÚ, bylo by to tak razantní pro český průmysl, že ztrát na zaměstnáních by byly desítky, stovky tisíc. Firmy by odešly z Česka. Takovéto razantní zvýšení ceny by totiž znamenalo, že právě ony by mohly arbitrovat Českou republiku za porušení investic," říká Pavel Vlček, tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu. Podle vládních prognóz prý patnáctiletá návratnost investice porušena nebude a priorita byla jasná – zabránit zdražení proudu.

Jenže přesně v ten okamžik přichází zpráva ze společnosti E.ON, která svým zákazníkům nabízí od ledna silovou elektřinu o 10 až 20 procent levněji. A ostatní firmy na trhu ji budou muset chtě nechtě následovat. Právě od silové elektřiny se přitom odvíjí konečná cena proudu. Ke zdražení tak možná ve finále vůbec nedoje. "Pakliže by opravdu došlo k tak výraznému snížení cen silové elektřiny, může se stát, že pro některé zákazníky celková cena dokonce i klesne," potvrzuje Jiří Gavor, energetický analytik ENA. Proč tedy vláda už před uvalením daně nezahrnula možné snížení ceny do své analýzy?

Sluneční Temelín

Solární boom bylo nepochybně potřeba utlumit. Už nyní je výkon připojených slunečních elektráren v Česku větší než 1 100 megawattů, což je jen pro srovnání více než jeden temelínský blok. Do konce roku Energetický regulační úřad počítá s připojeným výkonem 1 600 megawattů. Kolik elektráren se skutečně připojí, není jisté. Mnoho investorů chce totiž licenci získat do konce roku, aby dosáhli na vyšší výkupní ceny.

Sluneční elektrárny v ČR

Do panelů na polích investovaly mocné skupiny známých milionářů, firmy s neprůhlednou strukturou nebo již zmiňovaní zahraniční investoři. Velcí hráči tříletou daň ustojí. Chytří spekulanti už zase stačili ze solárního byznysu vycouvat a s velkými zisky své projekty prodat. Na obnovitelné zdroje ovšem vsadily i tisíce drobných podnikatelů. Často kvůli bankovním úvěrům zastavili veškerý svůj majetek a kalkulovali na hraně. Právě je postihne daň nejvíc. Klesnou kvůli ní výnosy a mnohdy nepokryjí ani nutné splátky.

Už před 14 dny před Poslaneckou sněmovnou demonstrovaly desítky drobných podnikatelů, kteří tvrdí jedno – daň nás zničí. Snažili se poslance přesvědčit, aby pro daň nehlasovali, protože jinak budou o jejich dalším osudu rozhodovat banky. A jak upozornil internetový deník Aktuálně.cz, Raiffeisenbank už prohlásila, že daní se natolik mění podnikatelské prostředí, že to mnohé firmy dotlačí k likvidaci.

"Pro řadu investorů bude rozumnějším, ne-li jediným možným řešením nechat své projekty zkrachovat, a to i za cenu ztráty vložených prostředků," stojí v dopise, jehož kopii má Aktuálně.cz k dispozici. I bankám jde přitom o hodně. Půjčily na stavbu elektráren zhruba 60 miliard korun a v jejich zájmu rozhodně krachování solárních investorů nebude.

Pokračování článku najdete na serveru Profit.cz