Ministr průmyslu Kocourek: Snížíme byrokratickou zátěž o třetinu!
|

Ministr průmyslu Kocourek: Snížíme byrokratickou zátěž o třetinu!

Výrazné snížení byrokratické zátěže slibuje českým podnikatelům ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek. Ekonomický expert ODS přitom chystá také další kroky, které by měly oživit český průmysl a zvýšit konkurenceschopnost tuzemského hospodářství.

Průmysl Ekonomika
Martin Kocourek

Je několik měsíců po volbách. Jak jste daleko s plněním svých slibů ohledně snižování administrativy?

V současné době jsme dali do připomínkového řízení zhruba dvacítku konkrétních kroků, jak snížit byrokratickou zátěž podnikatelů. Příští rok chceme zrušit dalších 30 zbytečných regulací. Ve vládě jsme dostali souhlas ke změně metodiky měření byrokratické zátěže. Tou se zabýval už můj předchůdce Martin Říman. Tomu se podařilo snížit zátěž podnikatelů o 10 procent oproti roku 2005. My chceme jít dál a do roku 2020 omezit byrokratickou zátěž o 30 procent ve srovnání s rokem 2005. Pomůže nám k tomu měření předkládané nebo stávající legislativy, které navrhujeme.

Které povinnosti podnikatelů jsou podle vás nejpalčivější?

Jsou to nejrůznější požadavky, které vyplývají například ze zákona o dani z příjmu a ze zákona o sociálním a zdravotním pojištění. Ty počítají s předkládáním nejrůznějších výkazů. Ostatní rezorty navrhují, aby se zvýšila frekvence a lidé museli předkládat a vyplňovat tyto výkazy častěji než nyní. My se tomu snažíme zabránit. Z jiného soudku je pak například zavedení dnů právní účinnosti zákonů dvakrát do roka v pevně stanovený termín. To by podnikatelům usnadnilo život a ušetřilo peníze v tom smyslu, že by nemuseli neustále sami nebo prostřednictvím právníků či daňových poradců zjišťovat, zda nezačal platit nějaký nový zákon, nařízení vlády nebo vyhláška, které se dotýkají jejich činnosti. Toto i další opatření navrhujeme k diskuzi. Uvidíme, jaká bude reakce ostatních rezortů. Následovat by měly legislativní změny.

To vypadá, jako že jdete i proti svým kolegům ve vládě, kteří chtějí navýšit byrokratickou zátěž.

Ale to je samozřejmě úkol našeho ministerstva, protože pokud máme usilovat o to, abychom podporovali podnikání, musíme se touto cestou vydat. Zároveň by to neměl být jen pohled tohoto ministerstva. My na odstraňování byrokratické zátěže hodláme spolupracovat také s odbornou i širokou veřejností. Tyto kroky konzultujeme na nejrůznějších podnikatelských fórech, protože samotní podnikatelé jsou schopni nám vytipovat povinnosti, které je zatěžují.

Omezení byrokratické zátěže je jedna věc. Co ovšem například vaše vize dlouhodobé orientace českého průmyslu?

Proměna průmyslu rozhodně není otázkou jediného volebního období. Nejprve musíme zmapovat situaci České republiky ve srovnání s ostatními zeměmi, například OECD. Pak musíme vyvolat diskuzi o tom, kde by Česko mělo v horizontu desítek let být, a ta nejtěžší fáze bude hledat nástroje, jak bychom se k tomu měli dostat. Takže teď neslibuji žádné zázraky. Mým úkolem bude nalézt cesty, jak ČR v nejbližších dvaceti třiceti letech dotáhnout na špičku zemí, se kterými se chceme srovnávat.

Martin Kocourek

Narodil se v Praze, kde vystudoval na ČVUT ekonomiku a řízení. V roce 1992 byl za ODS zvolen členem Federálního shromáždění. V období let 1992–1997 patřil k poradcům tehdejšího premiéra Václava Klause. Během procesu ekonomické transformace a privatizace figuroval ve statutárních orgánech řady státních a polostátních podniků (Česká spořitelna, Unipetrol aj.). Mezi roky 1997 a 2005 byl členem prezidia Pozemkového fondu. V letech 1998–2006 byl poslancem ODS v PČR, kde dlouhodobě zastával funkci místopředsedy rozpočtového výboru.

Od roku 2006 do roku 2010 byl předsedou dozorčí rady ČEZ a podnikal v oblasti ekonomického poradenství. Dlouhodobě je aktivní v několika neziskových organizacích, k nimž patří i Nadační fond Václava Klause. Od roku 2010 je ministrem průmyslu a obchodu ve vládě premiéra Petra Nečase.

Můžete být konkrétnější? Jaké nejbližší kroky nás čekají?

Nejdřív si musíme popsat své největší slabiny, které se tu dělí zejména mezi oblasti fungování institucí a vymahatelnosti práva. Začínáme pociťovat nedostatek technických odborníků, což se týká vzdělávání. Od toho se odvíjejí kroky, které nás čekají a musíme je podniknout. Tak, abychom se v budoucnu dostali na úroveň nejvyspělejších zemí minimálně Evropské unie. Vzhledem k demografickému vývoji jde o reformu důchodového a zdravotního systému. Vzhledem k naší představě o restrukturalizování průmyslu nás čeká pravděpodobně také reforma vzdělávání.

Jak by se měl v této souvislosti proměnit charakter českého průmyslu?

Pokud budeme chtít být opravdu vyspělou průmyslovou zemí, čeká nás pravděpodobně odklon od těžkého a energeticky náročného průmyslu směrem k průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Důležité je zaměřit se také na inovace. Zároveň musíme reflektovat i to, že postupem času budou evropské fondy pro Českou republiku vysychat a budeme muset přecházet na jiný model podpor.

V zahraničí se v této souvislosti často mluví o fondech rizikového kapitálu. Je to možné i u nás?

Ano, takový program podpory inovací přes "venture" fondy (soukromé investiční fondy, které kapitálově podporují rozvoj perspektivních firem – pozn. redakce) dokonce v tuto chvíli připravujeme. Kromě státního sektoru by tedy podpora inovací měla jít právě z rizikového kapitálu, který by je mohl v budoucnu zhodnotit. Myslím, že v tomto ohledu musíme změnit vnímání úlohy českého průmyslu. Měl by se proměnit na průmysl produkující a exportující vysokou přidanou hodnotu a na takový, který by byl schopen provádět stále nové inovace.

V této souvislosti se poměrně často objevuje kritika, že ČR chybí dlouhodobá hospodářská strategie, která by přispěla k posilování konkurenceschopnosti. Proč se ji zatím nepodařilo vytvořit?

Teď jsme si zmapovali svou pozici a víme, v čem máme příležitosti, v čem zaostáváme. Potom se musíme shodnout na tom, kam chceme směřovat. Tomuto cíli pak musíme přizpůsobit nejrůznější nástroje. Nicméně pro nás je opravdu klíčová konkurenceschopnost. Pracujeme na tom a měl by to být na toto volební období náš nejzásadnější úkol. Ostatním rezortům musíme naznačit, že pokud má být země do budoucna konkurenceschopná, je nutné spolupracovat na všech opatřeních, projektech a strategiích. Najít správný směr může být těžké. Může být pro nás poučením například dění v Irsku?

Irsko neudělalo chybu v politice konkurenceschopnosti. Myslím, že tam šlo spíš o kombinaci problémů v měnové politice. Je nutné se podívat i na to, jaký vliv na vývoj v Irsku mělo členství v eurozóně a jaký vliv měla Evropská centrální banka a lokální banky. Nicméně pokud Irsko bude schopno současnou situaci vyřešit, vrátí se na trajektorii konkurenceschopnosti velmi rychle, na rozdíl od Řecka, které má spíš strukturální problémy.

Německá kancléřka Merkelová nedávno uvedla, že "situace s eurem je opravdu velice vážná". Cítíte, jako ekonom a politik ODS, ohledně stavu v eurozóně zadostiučinění?

Ty zprávy mne spíš znepokojují. Jedním z důvodů je i to, že jako členové EU máme povinnost se při splnění podmínek snažit přistoupit k eurozóně. Pro ostatní příznivce eurozóny by tato situace měla být poučením. Nicméně důležité je říct, že podmínky vstupu zatím nesplňujeme. Příští rok se ukáže, zda budeme schopni naplnit cíle, které jsme si předsevzali v rozpočtové oblasti, v ozdravení veřejných financí. Teprve potom můžeme uvažovat o vstupu do eurozóny.

Jaký termín pro vstup do eurozóny byste uvedl vy?

My pořád chápeme euro i eurozónu jako nástroj konkurenceschopnosti a prosperity. Nechápeme ho jako cíl. V tomto ohledu ODS vždy prosazovala jako prioritní ozdravení veřejných financí a vytvoření prostoru, ve kterém se rozhodneme, zda je pro nás vstup do eurozóny prospěšný nebo ne. Takovou politiku se snažíme prosazovat i v rámci vládní koalice.

Můžete být konkrétnější?

Když se nám podaří naplnit plány, mohla by být Česká republika připravena na vstup velmi rychle. Nicméně to nám bude dávat prostor pro posouzení toho nejvhodnějšího okamžiku. Vstup nesmí být přáním jen dílčí skupiny v rámci ekonomiky. Musí to být výhodné pro celou republiku. My jsme vždy upozorňovali na to, že eurozóna může mít problém s rozpočtovou disciplínou, protože nemá pevná rozpočtová pravidla. Teď nevoláme po jednotném rozpočtu, ale po vymahatelnosti jednotných pravidel. Dokud je nebude mít, je vstup do eurozóny vždy riskantní. Ale my na to připraveni budeme.

V této souvislosti je potřeba zmínit myšlenku jednotného základu daně pro právnické osoby, kterou nyní oživila evropská komise. Bylo by to pro české podnikatele přínosem?

Stavím se k tomu velmi skepticky, protože jednotný základ daně nereflektuje nejrůznější situace v národních ekonomikách. Unifikace by mohla české podniky poškozovat. Základ daně by měl být individuální. V oblasti přímých daní by v rámci EU měla být zachována jakási implicitní soutěž.

Brusel nyní chystá novou iniciativu na posílení jednotného evropského trhu. Nebojíte se záplavy dalších byrokratických opatření?

Chystaný akt o jednotném trhu vnímáme se smíšenými pocity. Samozřejmě pokud sedmadvacítka má být prosperující evropskou ekonomikou, potřebuje sjednocený vnitřní trh. Na druhé straně, některá z oněch 50 opatření jsou velmi sporná. Zasahují do oblastí, které se týkají sociální politiky, a to pro některé ekonomiky znamená nadměrnou zátěž. Proto jsme připraveni k diskuzi, ale uvítali bychom, kdyby se spíše diskutovalo o tom, jak evropský trh více otevřít a nedoplňovat ho opatřeními v sociální oblasti.

Se zatížením podniků a podnikatelů souvisí i zpřísnění limitů pro emise průmyslových podniků, které chystá Evropská komise. Jak se s tím vyrovnají české podniky?

Zpřísnění emisních limitů, které chystá Evropská unie, by pro český průmysl nebylo vůbec přínosem. Zejména pokud by tento závazek měl být platný jednostranně pouze pro EU, nikoli pro jiné velké ekonomiky světa, jako jsou Asie nebo Rusko. My budeme usilovat o to, aby se současné cíle, které si EU vytyčila do roku 2020, nezměnily. Tyto parametry jsou samozřejmě závazné i pro nás. V oblasti energetiky máme dosáhnout třináctiprocentního podílu obnovitelných zdrojů a tento závazek splníme.

Celý rozhovor Ziny Plchové a Dalibora Dostála s ministrem Martinem Kocourkem najdete na serveru Profit.cz

Volkswagen hodlá nabídnout úpravu čtyř milionů naftových aut
před 23 minutami

Volkswagen hodlá nabídnout úpravu čtyř milionů naftových aut

Automobilka Volkswagen hodlá příští týden na setkání se zástupci německé vlády nabídnout, že provede úpravu čtyř...
Auta Německo Volkswagen
Starbucks koupí zbývající podíl ve společném podniku v Číně
před 26 minutami

Starbucks koupí zbývající podíl ve společném podniku v Číně

Americký kavárenský řetězec Starbucks koupí za 1,3 miliardy USD zbývající 50procentní podíl v čínském společném...
Káva Fúze a akvizice Americké akcie
Jeff Bezos je nejbohatším člověkem planety
Jeff Bezos je nejbohatším člověkem planety
před 36 minutami

Jeff Bezos je nejbohatším člověkem planety

Zakladatel (a majitel 79 milionů akcií) firmy internetového obchodníka Amazon.com Jeff Bezos se ve čtvrtek stal...
Wall Street Amazon Microsoft
Přední evropští těžaři ropy a plynu ve čtvrtletí zvýšili zisk
před hodinou

Přední evropští těžaři ropy a plynu ve čtvrtletí zvýšili zisk

Předním evropským ropným a plynárenským společnostem se ve druhém čtvrtletí podařilo zvrátit tři roky trvající pokles...
Ropa Evropské akcie
USA: Ekonomická aktivita zůstala v červnu pod odhady, velkoobchodní…
před hodinou

USA: Ekonomická aktivita zůstala v červnu pod odhady, velkoobchodní skladové zásoby rostly

Index celostátní ekonomické aktivity, jejž sestavuje chicagský Fed, dosáhl v červnu hodnoty 0,13 bodu. Po květnové...
Americká ekonomika
USA: Objem objednávek zboží dlouhodobé spotřeby v červnu výrazně…
před hodinou

USA: Objem objednávek zboží dlouhodobé spotřeby v červnu výrazně vzrostl

Objem objednávek zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v červnu stoupl ve srovnání s květnem o 6,5 procenta....
Americká ekonomika Průmyslová výroba
Čtvrtletní zisk automobilky FCA na rekordu
14:51

Čtvrtletní zisk automobilky FCA na rekordu

Automobilka Fiat Chrysler Automobiles (FCA) zvýšila ve druhém čtvrtletí provozní zisk před zdaněním (EBIT) o 15...
Auta Evropské akcie Výsledková sezóna
USA: Schodek obchodní bilance v červnu mírně poklesl
14:47

USA: Schodek obchodní bilance v červnu mírně poklesl

Deficit obchodní bilance Spojených států v červnu poklesl na 63,86 miliardy USD z květnových 65,9 miliardy USD. Trh...
Americká ekonomika Mezinárodní obchod
USA: Týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti stoupl na 244…
14:36

USA: Týdenní počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti stoupl na 244 tisíc

V týdnu do 22. července registrovaly americké úřady práce 244 tisíc žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Po 234...
Americká ekonomika Nezaměstnanost
Twitter prohloubil ve čtvrtletí ztrátu na 116,5 milionu USD
14:08

Twitter prohloubil ve čtvrtletí ztrátu na 116,5 milionu USD

Sociální síť Twitter prohloubila ve druhém čtvrtletí ztrátu na 116,5 milionu USD ze 107,2 milionu USD loni. Ke ztrátě...
Twitter Americké akcie Sociální sítě
FCA: Mezibankovní sazba Libor skončí do roku 2021
14:06

FCA: Mezibankovní sazba Libor skončí do roku 2021

Londýnská mezibankovní nabízená sazba (LIBOR) bude do roku 2021 postupně zrušena a nahrazena spolehlivější...
Evropské banky LIBOR
Samsung díky čipům a obrazovkám vykázal rekordní zisk
13:46

Samsung díky čipům a obrazovkám vykázal rekordní zisk

Jihokorejská společnost Samsung Electronics vykázala ve druhém čtvrtletí rekordní zisk díky vysoké poptávce po...
Asijské akcie Samsung Výsledková sezóna
Pololetní hospodaření banky Lloyds poznamenaly pokuty
13:32

Pololetní hospodaření banky Lloyds poznamenaly pokuty

Britská finanční společnost Lloyds Banking Group v prvním pololetí zvýšila meziročně zisk před zdaněním o čtyři...
Evropské akcie Evropské banky Výsledková sezóna