Češi: Po fiasku s akciemi návrat k realitám
|

Češi: Po fiasku s akciemi návrat k realitám

Zahraniční kupci letos figurovali jen v osmnácti procentech akvizic na českém realitním trhu, zbytek připadá na domácí investory.

Nemovitosti Česká republika Realitní trh Developerské firmy
Nákupní centrum IGY v Českých Budějovicích

383 milionů ku 83 milionům eur. Takový je poměr sum, které letos do začátku prosince utratili za nemovitosti čeští investoři versus zahraniční. V počtu uzavřených transakcí je poměr 16 ku 9, opět pro domácí. Češi lépe znají tuzemský trh, snáze se zde orientují, mají o poznání jednodušší rozhodovací procedury v porovnání se zahraničními institucionálními kupci a jejich výhodou jsou dobré vztahy s bankami.

V mnoha případech však hraje roli ještě jeden důvod, proč Češi cizince válcují. V turbulentních dobách totiž část z nich prodělala značné sumy na akciích. A nyní se vracejí k oboru, kterému rozumějí.

Dle analýzy mezinárodní realitní společnosti King Sturge, kterou má ČESKÁ POZICE k dispozici, je letošek druhým rokem v řadě, kdy jsou Češi a Slováci nejaktivnějšími hráči na realitním trhu. "Cizinci se do začátku prosince účastnili pouze osmnácti procent ze všech akvizic," konstatuje analýza.

Stejnou zkušenost, totiž nadvládu tuzemských investorů, popisuje i Zdeňka Klapalová, partnerka společnosti Knight Frank. "Nedávno jsme prodávali dvě nemovitosti z portfolia Telefóniky O2. V obou případech se novými majiteli objektů stanou čeští kupci," říká Klapalová.

V předkrizových letech to byly hlavně německé a rakouské fondy, které utrácely peníze za reality v Česku. Dnes je situace jiná. "Velké zahraniční nemovitostní fondy mají náročná a velmi striktní kritéria definující profil nemovitosti, jaký mohou do svého portfolia nakoupit," zdůvodňují analytici z King Sturge.

Dodávají, že v současné době nabízí například polský realitní trh, kterého se nedotkla recese, větší počet takových nemovitostí za atraktivnější ceny, než jsou v Česku. Navíc aktivitu německých fondů omezila několikaměsíční nejistota ohledně znění novely zákona, již iniciovalo německé ministerstvo financí a která upravuje jejich fungování.

Vede CPI

První příčka na pomyslném žebříčku nejaktivnějších investorů patří v letošním roce jednoznačně společnosti CPI, kterou vlastní dle oficiálních zdrojů matka podnikatele Radovana Vítka Milada Malá. Firma zatím letos zakoupila objekty za 208 milionů eur, což je téměř polovina peněz, které byly celkem na trhu investovány. Suma se zřejmě ještě zvýší. Očekává se totiž akvizice administrativní budovy v pražském projektu Západní Město, kde bude po dokončení sídlit firma Siemens. Dle makléřů je logické, že se Čechům na trhu daří. "Oproti cizincům mají několik výhod: pohybují se v domácím prostředí, které detailně a dlouhodobě znají, a jsou flexibilní v rozhodování o koupi i o budoucím využití nemovitosti," uvádí studie King Sturge.

Navíc mají tito kupci dostatek hotovosti a nemusejí se obracet na opatrné banky. Kromě CPI mají domácí investoři zájem hlavně o menší nemovitosti v ceně deseti až patnácti milionů eur. "Češi využívají situace, kdy jim na trhu ubyla zahraniční konkurence," doplňuje Jan Kovařínský, investiční konzultant z King Sturge.

"Už na začátku krize jsme oznámili, že zastavujeme veškeré developerské aktivity. Důvodem bylo vnímání rizika, které je dnes u developmentu podstatně větší, než bylo ještě před třemi roky," říká Zdeněk Havelka, ředitel společnosti CPI. Na trhu je prý k mání hodně projektů, jež představují daleko nižší riziko - jsou postavené, pronajaté a obstály v čase. "Zdá se nám výhodnější utrácet za dokončené a fungující projekty. Navíc nastala doba, kdy lze nakupovat za dobré ceny," dodává Havelka.

Společnost CPI při akvizicích nepreferuje žádné sektory. Rozhodující je, zda jde o dostavěný projekt. Firma se rozhlíží i v regionech, v minulém týdnu například získala nákupní centrum v Českých Budějovicích. V příštím roce hodlá CPI investovat na trhu zhruba tři miliardy korun.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz