Investice do fotbalu: pro blázny (a) fanoušky
|

Investice do fotbalu: pro blázny (a) fanoušky

Evropská ekonomika pomalu roste, fotbal padá do krize. Naznačují to alespoň zimní přestupy. Většina lig zažila jen minimum příchodů a odchodů, a to v porovnání s minulostí za doslova směšné částky. Přestupový trh zamrzl především proto, že mnoho klubů už léta čelí finančním problémům, které nynější hospodářská krize se zpožděním, ale přece prohloubila. Stále více se jich tak točí ve spirále smrti.

Simon Chadwick

Některé kluby přitom mohou doufat, že jim štědrý investor hodí lano. Pro ostatní je poslední záchranou fanoušek, který je pro přežití svých oblíbenců ochoten sáhnout hluboko do kapsy. Rozmařilec nebo fanda, ani jeden z možných macenášů by neměl čekat, že na tomto kroku zbohatne, varuje ředitel Ústavu pro mezinárodní sportovní obchod při Univerzitě v Coventry Simon Chadwick.

Investiční web (IW): Podnikání vám peníze vydělá. Fotbal vás o ně připraví. Tak vidí spojení světa velkých peněz a velkého fotbalu bývalý ředitel Manchestru United Greg Dyke. Souhlasíte s ním?

Simon Chadwick (SC): Tak samozřejmě záleží na tom, jakou definici slova investice používáte. Pokud se na celou věc díváte s jistým odstupem, tak je koupě fotbalového klubu velmi zajímavou investicí. Už jen proto, že je jistě dobré mít tu možnost se před přáteli a nebo obchodními partnery pochlubit tím, že vlastníte kus Arsenalu, Chelsea nebo třeba Slavie Praha. To ale mluvím o jakýchsi nepřímých a těžko vyčíslitelných hodnotách. Pokud se chcete zaměřit jen na velmi striktní definici investice jako kroku, který má přinést zisk, tak je ten pohled hodně odlišný. Prostě proto, že v současné době na koupi fotbalového klubu určitě nevyděláte. Právě naopak. A proto si myslím, že by šlo v tomto slova smyslu o hodně nešťastný krok.

IW: To jistě přinejmenším do jisté míry boří mýtus, že dobrý fotbal je zároveň výtečný obchod ...

podle striktní definici investice jako kroku, který má přinést zisk v současné době na koupi fotbalového klubu určitě nevyděláte, právě naopak

SC: Lidé si často myslí, že jsou fotbalové kluby obrovské firmy, kde se točí velké peníze. Ale tak to prostě není. Vezměte si například Manchester United. Ten je i podle výkladu britského obchodního práva jen středně velkým podnikem, který má hodně daleko do firem jako jsou Amazon nebo Microsoft, nebo dokonce do velkých nadnárodních finančních korporací jako Santander a ING. Což je jasné už z toho, že z ročního zisku na úrovni 250 milionů liber má Manchester jen asi 6 procent ze zahraničí. To však neznamená, že na fotbalové scéně nejsou kluby, které nemají potenciál stát se mnohem většími a finančně úspěšnějšími, než jsou nyní. A mezi ně určitě patří právě Manchester nebo Real Madrid.

lidé si často myslí, že jsou fotbalové kluby obrovské firmy, kde se točí velké peníze, ale tak to prostě není, to však neznamená, že na fotbalové scéně nejsou kluby, které nemají potenciál stát se mnohem většími a finančně úspěšnějšími např. Manchester nebo Real Madrid

IW: A co ostatní kluby, které nedosahují slávy ani výsledků těchto velikánů? Jak velkou šanci mají, že finančně uspějí, že je jejich vlastníci nebudou muset donekonečna dotovat?

SC: V případě těch ostatních je potřeba, aby si kluby a jejich vlastníci uvědomili, že nejsou Manchester, že nejsou Real, a aby tomu přizpůsobili jak obchodní, tak i sportovní cíle. Dám vám příklad. Nedaleko odsud funguje klub, který se jmenuje Walsall. Nikdy nehrál Premier League, nikdy napatřil mezi špičku, v tuto chvíli je ve třetí lize. A přitom jde o klub, který pravidelně končí rok se ziskem – jako jeden z mála v Anglii. A to právě díky tomu, že si jeho vedení uvědomilo, že Walsall nikdy nebude Manchester City, že se nikdy nedočká štědrého saudskoarabského strýčka, a že se podle toho také musí chovat. Což znamená, že se musí chovat jako malý klub z anglického středozápadu, který má velmi dobré vztahy s místními fanoušky a místními podnikateli. A že právě na tom může stavět. IW: Zmiňujete pouto mezi fanoušky a klubem. To se mnohé větší kluby snaží využít a získat potřebné finance prodejem akcií a dluhopisů. Jak výhodný tento obchodní model je?

Barcelonu například vlastní její fanoušci, ti si mohou koupit podíl v klubu a podílet se na jeho chodu, čehož v tuto chvíli využívá asi 150 tisíc příznivců

SC: Tak existuje mnoho vlastnických modelů. To je bez diskuze. I přesto je ale nadále většina klubů majetkem jednoho člověka nebo malé skupiny lidí. Na což jsme asi všichni a všude také zvyklí. Přesto jsou tu kluby – a některé z nich velmi úspěšné – které fungují odlišně. Barcelonu například vlastní její fanoušci. Ti si mohou koupit podíl v klubu a podílet se na jeho chodu, čehož v tuto chvíli využívá asi 150 tisíc příznivců tohoto katalánského giganta. Což na jednu stranu v podstatě vylučuje možnost, že by přišel například nějaký ruský oligarcha a ze dne na den klub koupil. Na druhou stranu to ale do značné míry politizuje dění v klubu. Každý prezident je totiž tlačen dosáhnout úspěchu, a to hned a takřka za každou cenu. Což mimo jiné také vysvětluje i přestupovou politiku Realu.

IW: I s přihlédnutím k tomu - jak zajímavé jsou pro investora například dluhopisy Arsenalu nebo akcie či podílové listy emitované Barcelonou? Mají jako investice smysl?

myslím si, že v tuto chvíli se akcie nebo podílové listy fotbalových klubů dají doporučit jen fanouškům, a to zejména jako zajímavý sběratelský artefakt

SC: Myslím si, že se v tuto chvíli dají podobné finanční nástroje skutečně doporučit jen fanouškům. A to zejména jako zajímavý sběratelský artefakt. Pokud byste chtěl do těchto cenných papírů investovat s tím, že na nich chcete vydělat, pak je třeba je považovat za investici s dlouhodobou návratností. A když říkám dlouhodobou, tak tím myslím skutečně dlouhou, dlouho dobu, která je určitě za horizontem deseti let. Navíc, pokud už bych něco podobného doporučoval, tak bych zároveň radil poohlédnut se po klubu, kde si fanoušci díky svým podílům mohou také vynutit jisté změny. A ty jsou nutné. Nejen v Anglii, ale i v Česku, v Itálii, ve Španělsku a tak dále. Ano, existuje pár klubů, které jsou vedeny dobře – například v Německu. Ale obecně platí, že se stále příliš mnoho evropských klubů nezvládá přizpůsobit nové globální hospodářsko-politické realitě a tomu, co s ní přichází.

investici do akcií fotbalových klubů, je investicí dlouhodobou, tak tím myslím skutečně dlouhou, dlouho dobu, která je určitě za horizontem deseti let

IW: Jinými slovy, pokud by vám někdo nabídl podíl v nějakém klubu, jaká by byla vaše reakce?

SC: Zeptal bych se, jak velký vliv bych v klubu získal; do jaké míry bych byl schopen věci měnit; a jak velkou bych měl možnost navrhovat a prosazovat úplně nové věci. A pokud bych s odpovědí nebyl spokojen, pokud bych slyšel povětšinou ne, s díky bych odešel.

Roman Chlupatý, Londýn