Tore Ellingsen: Muslimské školy? Jen to ne!
|

Tore Ellingsen: Muslimské školy? Jen to ne!

Nemít euro je v krizi výhodné, tvrdí Tore Ellingsen, jeden z pěti lidí, kteří mají klíčové slovo při udílení Nobelovy ceny za ekonomii, a dodává: "Nejlepší způsob, jak získat Nobelovku? Podkuřovat výboru? Nikoli, dělat dobrý výzkum."

Ekonomika
Tore Ellingsen

Jste členem výboru pro udílení Nobelovy ceny za ekonomii. S jakým předstihem obyčejně víte, kdo zvítězí?

Tore Ellingsen (TE): Konečně rozhodnutí je činěno vždy ráno v den oznámení laureáta. Takže nikdo předem neví nic zcela jistě. Ale samozřejmě s předstihem vím, jaký je návrh výboru - ten obsahuje jména velmi pravděpodobných vítězů. Stran návrhu nemohu předem cokoli zveřejňovat; stupeň utajení je v této věci extrémně vysoký.

Jak se člověk stane členem takového výboru? Na jak dlouho?

TE: Moje současné funkční období je na tři roky. Členem výboru lze být nejvíce devět let v řadě, maximálně pak dvanáct let. Členové jsou voleni Švédskou královskou akademií věd.

Je pro zvolení nutné být švédským občanem?

TE: Ne, podívejte se třeba na mě, narodil jsem se v Norsku. Podmínkou je být buď občanem Švédska, anebo cizincem, jenž ve Švédsku žije a pracuje alespoň dva či tři roky.

Popište, jak probíhá výběr vítěze. Jde prý o celoroční proces.

TE: Akademie skrze výbor, který se schází tak zhruba jednou měsíčně, oslovuje určité osobnosti ekonomické vědy, aby uvedly své nominace. Žádáme je, aby popsaly vývoj v dané oblasti ekonomie a aby vyzdvihly a ohodnotily klíčové přínosy příslušných badatelů i badatele samé. Máme samozřejmě k dispozici rozsáhlý tajný archiv, kde jsou všechna ta hodnocení. Po celý rok je výbor v úzkém kontaktu s ostatními členy akademie věd a postupně tak krystalizuje užší okruh kandidátů. Ale vždy se jedná jen o těch, kteří byli v tom roce nominováni - to je základní požadavek. Výbor nakonec činí finální návrh a ten návrh mohou posuzovat a komentovat i další členové akademie. No a o návrhu - včetně komentářů - se posléze hlasuje; hlasovat může každý člen akademie věd.

Takže šest členů výboru učiní návrh, o němž pak hlasují všichni členové akademie.

TE: Formálně se výbor skládá z pěti lidí a tajemníka. Jsou tam rovněž přidružení členové - v současné době tři. Všichni tito lidé dávají návrh dohromady. Akademie ovšem v principu nemusí náš návrh akceptovat. Teoreticky je možné, že akademie zvolí jiného kandidáta, než jaký byl navržen, a dokonce nemusí být v daném roce udělena žádná cena.

Registrujete během roku nějaké tlaky či podkuřování od různých ekonomů a akademiků, abyste nechali ocenit právě je?

TE: Je docela důležité, že není možné nominovat sebe sama. A myslím, že nejlepším způsobem, jak cenu získat, je dělat dobrý výzkum. Opravdu není snadné v tomto ohledu vyvíjet nějaký účinnější tlak.

Kolik osobností musí dotyčného nominovat?

TE: Stačí jedna taková osobnost. Nominovat ovšem nemůže zdaleka každý - nominují jen ti, kdo byli osloveni, aby tak učinili. Pouze tyto nominace jsou směrodatné.

Kolik je těch lidí, kteří mohou nominovat?

TE: Domnívám se, že to je také tajné. Ale jde o velký počet. Tito lidé sdělují výboru jedno až tři jména, oblast výzkumu, proč je tato oblast v daný rok zásadní a proč právě ti navržení badatelé jsou v rámci této oblasti významní.

Mnozí ekonomové i média přirovnávají švédskou krizi z počátku devadesátých let k té současné globální. Souhlasíte?

TE: Určitě. Při švédské krizi hrály podstatnou roli úvěrové trhy a pokles cen nemovitostí. A celý bankovní sektor byl v hlubokých potížích. Některé banky se zhroutily, jiné před zhroucením musela zachránit vláda. Takže to bylo docela podobné tomu, co se děje nyní ve světě. Myslíte, že si Švédsko vzalo z devadesátých let ponaučení a bylo na současnou krizi lépe připraveno?

TE: Ano. Mám za to, že švédské banky si na devadesátá léta ještě velmi živě pamatují. To jim protentokrát umožnilo vyvarovat se nezodpovědného půjčování. Ačkoli si nejsem jist, zda právě rizikové úvěrování bylo v devadesátých letech klíčovou příčinou krize. Byl to obtížný čas i kvůli německému znovusjednocení, kvůli vysokým úrokovým sazbám. Švédská koruna byla zavěšena na koš měn a to, zdá se dnes, v dlouhodobě neudržitelných směnných kursech. Dnes nejsou tak vysoké úroky, švédská koruna není zavěšena. Myslím, že zatím jsou dopady nynější krize méně tíživé v porovnání s rokem 1992.

Je pro vás nyní výhoda, že jste nepřijali euro?

TE: Pro švédské průmyslové výrobce to jistě výhodné je. Když porovnáte Švédsko s Německem - země, kde hodně průmyslové výroby směřuje na vývoz -, je zřejmé, že když švédská koruna výrazně oslabí, je to pro švédské výrobce výhodné v porovnání s německými firmami, jež obchodují v eurech. Takže zaměstnanci zmíněných švédských firem ze situace profitují, neboť se nepropouští. Na druhou stranu, spotřebitelé pociťují pokles kupní síly švédské měny. Ale celkově je to výhoda, mít teď nezávislou měnu.

Přijme Švédsko nakonec jednotnou měnu?

TE: To může každý pouze hádat. Většina lidí se domnívá, že k tomu dříve či později dojde. Můj osobní odhad je, že to bude trvat ještě tak deset let, než ji přijmeme.

Paul De Grauwe, belgický ekonom a jeden z ideových otců eurozóny, mi řekl, že pro Česko je v době krize lepší zůstat při své měně, že pak bude možné ji devalvovat a po krizi tak urychlit oživení - jako to učinilo Švédsko v roce 1992.

TE: Myslím, že to platí z čistě nacionalistického úhlu pohledu. Stejně jako je nyní z čistě švédské perspektivy výhodné mít nezávislou měnu. To samé samozřejmě může platit i pro Českou republiku - i ona může krotit nezaměstnanost díky nezávislé měně. Na druhou stranu však zaměstnanost, jež je získána v zemích, jako je Švédsko nebo Česko, může být ztracena jinde. A proto někdo může říkat, že jde o určitou národoveckou sobeckost. Ačkoli je pravda, že není jednoduché to spočítat a najisto říkat, že jeden zaměstnanec, jenž si takto udrží práci ve Švédsku nebo Česku, automaticky připravuje o práci jiného zaměstnance někde jinde v Evropě.

Švédsko je takzvaným státem sociálního blahobytu. Myslíte, že jde o úspěšný model hospodářské politiky a že by jej měly používat i jiné státy?

TE: Myslím, že úspěšný je, a to dokonce více, než se dalo očekávat při běžném pojímání lidské nátury. To, zda by jej měly používat jiné země, je spíše otázkou pro voliče - občany těch zemí. Není také jasné, do jaké míry je vůbec možné tento severský model „vyvážet" jinam. V některých zemích - třeba kvůli odlišnému složení obyvatelstva - by mohlo být velmi obtížné ten model úspěšně zavést.

Tore Ellingsen (47)

Profesor ekonomie na Stockholmské ekonomické univerzitě je v současné době jedním z pěti plnoprávných členů výboru pro udílení Nobelovy ceny za ekonomii. Původem Nor vystudoval ekonomii v Bergenu a na londýnské London School of Economics. Čile pracuje s ekonomickými modely, nedomnívá se však, že by tyto přispěly ke krizi, jak se domnívají někteří jiní ekonomové. "Myslím, že praktičtí uživatelé jsou sice ovlivněni učením ekonomů, ale je značně optimistické, řekl bych, předpokládat, že jen proto, že učíme některé teorie, mají tyto teorie významný dopad na jednání lidí v praxi. Nemyslím si, že existuje silná vazba mezi teoriemi a tím, co vedlo ke krizi," říká Ellingsen, jenž ke svým zálibám řadí rodinu - má dvě děti -, rokenrol a rybaření na ostrůvcích nedaleko Stockholmu. Řidičský průkaz nevlastní, řídí manželka.

Myslíte, že Skandinávci mají nějaké vlastnosti, které zde model činí tak úspěšným?

TE: Samozřejmě mohou existovat jistá genetická specifika, ale kultura a tradice hrají zřejmě mnohem významnější roli. Například rovnostářská tradice má v severských zemích kořeny zapuštěné hodně hluboko. Lidé jsou tu také zvyklí tvrdě pracovat - a to i přesto, že příjem po zdanění není kdovíjaký (smích).

Souvisí s tím i poměrně nízká míra korupce?

TE: Ano, ta plyne z vysoké míry důvěry ve společnosti a z nízké úrovně politické polarizace. Politická scéna odráží názory občanů - jsou-li značně odlišné, v extrémech, liší se mezi sebou extrémně i občané sami, což snižuje vzájemnou důvěru. Takže například povinná školní docházka uvedená ve Skandinávii v 19. století - to, že děti dělníků, úředníků, lékařů či ředitelů navštěvují tutéž školu - jistě přispěla k zrovnoprávnění ve společnosti, k posílení vzájemné důvěry.

Může k nízké korupci přispívat i fakt, že Švédsko je národnostně docela homogenním státem?

TE: Určitě. Vysoká úroveň homogenity posiluje důvěru ve společnosti. A nejen homogenita kulturní, ale i ta týkající se příjmů a mezd.

Nebojíte se proto, zejména v posledních letech, přílivu imigrantů?

TE: Neobávám se ani tolik samotného přílivu, zase tolik těch lidí není, jako spíše segregace. Zvláště pak se domnívám, že je velmi nebezpečné nechat bujet subkultury. Například zavedení muslimských škol by mělo hrozivé důsledky. Imigrace ve spojitosti s vyhroceným multikulturalismem je ničivá.

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda, Stockholm.

Ford investuje do závodů v USA 1,2 miliardy USD
před 29 minutami

Ford investuje do závodů v USA 1,2 miliardy USD

Americká automobilka Ford Motor investuje do svých podniků v Michiganu 1,2 miliardy USD. Jedním ze závodů je i...
Ford Americké akcie Auta
před hodinou

Madrid vyčlenil miliardy eur na infrastrukturu v Katalánsku

Španělský premiér Mariano Rajoy v úterý slíbil, že vláda do roku 2020 poskytne severošpanělskému Katalánsku 4,2...
Španělsko Infrastruktura Investice
Čínský Tencent koupil 5 procent v americké automobilce Tesla
před hodinou

Čínský Tencent koupil 5 procent v americké automobilce Tesla

Čínský technologický gigant Tencent Holdings se stal jedním z pěti největších akcionářů amerického výrobce...
Čína Americké akcie Tesla
Pražská burza v pondělí stoupla, dařilo se energetické skupině ČEZ
před hodinou

Pražská burza v pondělí stoupla, dařilo se energetické skupině ČEZ

Pražská burza se v úterý odrazila od pondělní ztráty, když index PX zpevnil o 0,38 % na 983,22 bodu. Nahoru burzu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
16:18

Internetový prodejce Otto zvýšil tržby, pomohl nábytek a oblečení

Německý internetový prodejce Otto v loňském fiskálním roce zvýšil příjmy o 3,4 procenta na 12,5 miliardy eur. Firmě...
Německo Evropské akcie Internet
USA: Index spotřebitelské důvěry v březnu stoupl na maximum za více než 16 let
16:01

USA: Index spotřebitelské důvěry v březnu stoupl na maximum za více než 16 let

Americký index spotřebitelské důvěry od společnosti Conference Board v březnu vzrostl na 125,6 bodu z únorových 116,1...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Spotřebitelská důvěra
Saudi Aramco chystá vstup na burzu za podpory vlády
15:22

Saudi Aramco chystá vstup na burzu za podpory vlády

Saúdskoarabská vláda výrazně snížila sazbu daně z příjmu státní ropné společnosti Saudi Aramco s cílem usnadnit jí...
Saúdská Arábie Ropa Primární úpis akcií (IPO)
15:11

Obchodní výměna mezi Německem a Británií vinou brexitu slábne

Odchod Británie z Evropské unie (EU) má negativní dopad na německé firmy. Německý vývoz do ostrovní země se loni...
Mezinárodní obchod Spojené království Německo
15:02

Růst cen domů ve Spojených státech podle indexu S&P/Case-Shiller v lednu dosáhl 5,7 %

Ceny domů ve Spojených státech v lednu podle indexu S&P/Case-Shiller, který sleduje ceny nemovitostí ve dvaceti...
Spojené státy americké (USA) Americký realitní trh Nemovitosti
14:49

Primární nabídky akcií v Británii jsou letos nejnižší za pět let

Primární nabídky akcií (IPO) společností sídlících v Británii vynesly doposud v letošním roce 1,53 miliardy USD. To...
Spojené království Primární úpis akcií (IPO) IPO
Slovenská centrální banka mírně zvýšila odhad růstu ekonomiky
14:40

Slovenská centrální banka mírně zvýšila odhad růstu ekonomiky

Slovenská centrální banka (NBS) mírně zvýšila výhled letošního růstu místní ekonomiky, a to na 3,2 procenta z...
Slovensko Centrální banky Výhled na rok 2017
14:32

USA: Velkoobchodní skladové zásoby v únoru podle předběžných dat stouply o 0,4 %

Objem skladových zásob amerických velkoobchodníků v únoru vzrostl ve srovnání s lednem o 0,4 %. V lednu se objem...
Americká ekonomika Spojené státy americké (USA)
14:15

Ze světa investičních doporučení (28. března)

Které akcie si v úterý vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Americké akcie Evropské akcie Investiční doporučení
13:49

MPO: Důvěra v energetický trh neexistuje, vliv státu bude růst

V Evropě v současnosti neexistuje důvěra ve volný energetický trh, do budoucna bude naopak růst vliv státu. Na úterní...
Česká republika Energetika
13:25

Davis: Imigrace do Británie bude po brexitu kopírovat ekonomiku

Až Británie opustí Evropskou unii, měla by imigrace do země růst nebo klesat podle potřeb britské ekonomiky, řekl...
Evropská unie Spojené království
Německý veřejný dluh se loni snížil o 0,8 procenta
13:02

Německý veřejný dluh se loni snížil o 0,8 procenta

Německý veřejný dluh se loni lehce snížil o 0,8 procenta na 2,006 bilionu eur. V úterý to oznámil německý statistický...
Německo Zadlužení