Jesús Huerta de Soto: Bankéři žijí z inflace
|

Jesús Huerta de Soto: Bankéři žijí z inflace

Inflace? Dochází při ní k redistribuci bohatství – někteří značně bohatnou, jsou z nich multimilionáři a miliardáři, většina ostatních ztrácí, aniž o tom ví, vysvětluje Jesús Huerta de Soto, španělský profesor ekonomie.

poznámka: Rozhovor vznikl na začátku března 2009

Jesús Huerta de Soto

Pocházíte ze Španělska. Proč je tato země krizí tak zasažena?

Jesús Huerta de Soto (JHS): Ve Španělsku rostly úvěry v posledních letech dva- až třikrát rychleji než ve zbytku Evropy. Půjčky směřovaly hlavně do sektoru nemovitostí. Vznikla bublina. Nyní je v zemi asi milion nově postavených domů, které však nikdo nechce. Celá ekonomika se musí bolavě přizpůsobit, přesměrovat investiční toky z realitního sektoru do jiných, což si vyžádá několik měsíců až několik let.

Jak citelně ceny nemovitostí klesají?

JHS: To hodně závisí na lokalitě. U Středozemního moře nejsou výjimkou pády až o padesát procent. Avšak například v některých částech Madridu došlo k poklesu jen o pět až deset procent. Může být i dobrý čas nakupovat.

To záleží na tom, kdy přijde dno. Co myslíte?

JHS: Jako ekonom to nedokážu říci, jako podnikatel bych si dokázal vsadit – ten tip však neprozradím.

Očekával jste, před dvěma, třemi lety, tak mohutnou krizi?

JHS: Překvapilo mě, jak rychle a hluboko ceny klesly.

Řekl jste, že za španělskou krizi může přeúvěrovanost. Ta zjevně stojí za finanční krizí obecně.

JHS: V posledních pěti až sedmi letech rostla nabídka peněz v ekonomice velmi rychle. Musíme si uvědomit, že peníze se v podobě mincí a bankovek vyskytují jen asi v deseti procentech případů (takzvaná peněžní báze, pozn. red.), zbylých devadesát procent jsou virtuální peníze. Vlastně jen záznamy v účetních knihách bank. Bankovní systém vytváří depozita "z ničeho". Zástavou je těmto pasivům úvěr poskytnutý podnikateli či firmě. Podnikatel, který nové peníze získá, neví, zda tyto pocházejí z úspor, zda jsou odloženou spotřebou klientů bank, či nikoli. Míra úspor byla v některých letech například v USA dokonce záporná, hodně se spotřebovávalo, a podnikatelé přesto zhusta investovali, jako kdyby ty úspory narůstaly. V uplynulých přibližně sedmi letech tedy panoval nesoulad mezi úsporami a investicemi. To nemohlo trvat věčně. Ústřední příčina krize tedy tkví v umělé úvěrové expanzi způsobené centrálními bankami, hlavně Fedem.

Souvisí to s politikou levných peněz, tedy nízkých úrokových sazeb, kterou centrální banky následovaly?

JHS: Ano. Úroková sazba je zásadní cenou v každé tržní ekonomice. Měla by být určována spontánně v tržním prostředí. Není tomu tak: úroky jsou stanoveny výnosem centrální banky. Přitom úrokové sazby jsou důležitým signálem pro podnikatele a firmy. Jdou-li dolů, i uměle, zahajuje byznys více nových projektů (opět, jako kdyby rostla míra úspor obyvatelstva a bylo tedy reálně více z čeho investovat). Nízké úrokové sazby, dokonce negativní v reálném vyjádření, zažehly krizi.

Jesús Huerta de Soto Ballester (53)

Španělský profesor politické ekonomie působí na Univerzitě krále Juana Carlose v Madridu. S manželkou, jež vystudovala psychologii a působí na téže instituci, mají šest dětí. De Soto si po ránu rád zahraje golf, bydlí v Madridu, další nemovitosti vlastní na Mallorce a v Navarře. Je také byznysmenem, firmu zdědil po otci.

Prozraďte alespoň svůj tip, jak dlouho krize potrvá?

JHS: Jakmile vypijete příliš alkoholu, "opice" je nevyhnutelná. Jakmile jsme se dopustili přehnané umělé úvěrové expanze a byly napáchány chyby v investičních kalkulacích, hospodářská recese je nevyhnutelná. Ale začátek recese je i začátkem ozdravení: trh přichází na to, co se v minulosti dělo špatně, začíná hledat správné ceny – proto nyní ty poklesy a výkyvy. Přizpůsobení se si vyžádá čas – v reálné i finanční sféře. Může být rychlé, doufejme jeden až dva roky, nebo může být přerušováno.

Jak?

JHS: Obří zásahy vlády, ty různé stimuly, mohou být nakonec zcela kontraproduktivní. Například když vlády poskytnou snadný úvěr podnikům, ty ztratí podněty se s tíživou situací rychle vyrovnat. To se stalo v Japonsku. Vlády v reakci na krizi učinily půjčky velice dostupné, což však zastavilo proces tržního přizpůsobení. Země se ocitla v recesi, která trvala více než deset let. Doufejme, že se to nyní nezopakuje ve světě. Třeba Obamovy záchranné dotace vybraným odvětvím jsou velmi nebezpečné.

A co evropské balíčky?

JHS: V Evropě není situace tak zlá, neboť je zde mnoho vlád a je těžší se domluvit na nějakých dalekosáhlých, grandiózních záchranných plánech. Na druhou stranu, politici odpovídají na poptávku veřejnosti, aby byli aktivní, aby "něco dělali". Politické mistrovství nyní tkví v tom, aby se politik snažil "něco dělat", ale ta opatření zároveň neměla žádný dopad (smích).

Prapůvod krize spatřujete už v roce 1844...

JHS: Vše začalo britským zákonem Bank Charter Act z roku 1844. Stal se předobrazem pro všechny další zákony týkající se bankovnictví ve vyspělém světě. Ustavil povinnost krýt bankovky ze sta procent zlatem. Tvůrci však opomněli tu samou povinnost vztáhnout i na depozita. Přitom depozita a bankovky mají vlastně ty samé funkce – to však ekonomové té doby ještě nedohlédli. Poté, co byl zákon uveden, tak komerční bankéři prováděli umělou úvěrovou expanzi "krytou" depozity, nikoli emisí nových bankovek. Proto máme stále recese a bubliny.

Co s tím?

JHS: Prvním reformním krokem je odstranit to špatné, co vyvolal Bank Charter Act. Postačí, když banky budou držet stoprocentní rezervy oproti vkladům na požádanou a jejich ekvivalentům. Pak nevznikne nesoulad mezi úsporami a investicemi. Banky budou moci půjčovat jen oproti tomu, co si samy předtím vypůjčily; termínové vklady nejsou depozita, to jsou půjčky bankám. Nebudou vytvářet peníze "z ničeho". Co učinit s centrálními bankami?

JHS: Bank Charter Act nedokázal zamezit, čemu měl, tedy vzniku finančních bublin. Po každé krizi pak Bank of England pozastavila jeho platnost, aby mohla komerční banky sanovat vytisknutím nových peněz. Komerční bankéři přišli na to, že potřebují věřitele poslední instance, který zakročí vždy, když krize přijde. S bankovním systémem založeným na částečných rezervách je prostě nutnost mít centrální banku. A naopak, při stoprocentním krytí netřeba věřitele poslední instance. Eliminace centrálních bank, druhý krok mé reformy, by byla dobrá věc, jelikož ty by pak neurčovaly úrokové sazby. O to by se postaral trh. Centrální banka, to je centrální plánování, Gosplan (hospodářská plánovací komise v bývalém SSSR, pozn. red.), socialismus: soubor byrokratů určuje, jaká je optimální nabídka peněz.

Kdo určí peněžní bázi, když ne centrální banka?

JHS: Peníze by měly být zase soukromé, jak tomu ostatně po staletí bylo. Musíme se vrátit do bodu, kdy bylo zlato vládami znárodněno. Zlato má několikero výhod. Jeho zásoba narůstá poměrně stabilně, a sice přibližně tempem jednoho až dvou procent ročně.

Odpůrci návratu ke zlatému standardu však uvádějí, že na světě není tolik vzácného kovu, aby to pokrylo peníze nově vytvářené v souvislosti s hospodářským růstem globální ekonomiky.

JHS: To je populární argument. Veškeré zlato na světě by se vměstnalo do tří olympijských plaveckých bazénů. Peněžní nabídku krytou zlatem nelze snižovat (s výjimkou historických příkladů, například ze šestnáctého století, když se španělská galeona potopila s celým převáženým nákladem kovu). Zlato je vhodný kandidát pro krytí peněz a nestarejme se příliš, zda je jej ve světě dostatek, či nikoli. To je irelevantní. I jeden gram zlata může mít velkou kupní sílu. Jakékoliv množství peněz je optimální; problém s penězi vyvstává, když jejich nabídka roste či klesá. Návrat ke zlatému standardu by byl finálním krokem reformy finančního systému.

Je deflace skutečně takovou hrozbou, jak dnes mnozí politici, ale i ekonomové tvrdí?

JHS: Inflace je vždy populární a deflace vždy nepopulární. Před několika lety jsme tu ještě měli antideflační hysterii, která ústila v nízké sazby a zvýšenou peněžní nabídku. Během peněžní expanze totiž někteří lidé vydělávají velké peníze na úkor většiny těch, kteří ani nezjistí, že něco ztrácejí. Proč, když je růst peněžní nabídky tak prospěšný, je nerozdělit spravedlivě mezi všechny? Ne, někteří chtějí ty nové peníze získat jako první.

Pak můžete nakupovat s novými penězi ještě za staré ceny.

JHS: Ano, nové peníze se inflačně projeví až posléze. Inflační efekt bude navíc rozprostřen mezi miliony nic netušících lidí. Dochází tudíž k redistribuci bohatství – někteří značně bohatnou, jsou z nich multimilionáři a miliardáři, většina ostatních ztrácí, aniž o tom ví. A klíčovou záminkou tomuto přerozdělování je strašidlo deflace. Hrozí deflace, potřebujeme více peněz, volají ti lidé, ale prosím, dodejte ty nové peníze nám jako prvním. Ti ostatní pak už vidí jen růst cen, aniž ovšem vzrůstá jejich příjem.

Kdo bývá u nových peněz jako první?

JHS: No, všichni ti investiční bankéři, akcioví spekulanti, manažeři s opčními programy. Patří sem i analytici či auditoři – celý tento svět žije z peněžní expanze.

Další rozhovory Lukáše Kovandy se špičkovými světovými ekonomy a investory (nejen o finanční krizi) naleznete v jeho nové knize Příběh dokonalé bouře.

včera v 20:33

Kanada usiluje o rozšíření vývozu ropy mimo USA

Kanada bude navzdory schválení ropovodu Keystone XL vedoucího do Spojených států nadále usilovat o rozšíření exportu...
Ropa Kanada Komodity
včera v 17:55

Apple odvrátil zákaz prodeje telefonů iPhone 6 v Číně

Čínský soud zrušil rozhodnutí pekingského úřadu pro ochranu duševního vlastnictví, podle kterého telefony iPhone 6 a...
Apple Mobilní telefony Americké akcie
včera v 16:10

Sky: Tesku hrozí kvůli účetnímu skandálu značná pokuta

Největší britská maloobchodní společnost Tesco by v brzké době mohla s britským Úřadem pro vyšetřování závažných...
Spojené království Evropské akcie Maloobchod
včera v 15:01

Řecko obdrželo tři nabídky na druhý největší přístav v zemi

Řecko obdrželo tři závazné nabídky na odkoupení většinového podílu v přístavu v Soluni. Oznámila to v sobotu řecká...
Řecko Privatizace
včera v 08:43

V USA narůstá počet nedokončených ropných vrtů

Američtí producenti ropy z břidličných hornin v současné době těží nejvyšším tempem za rok a půl, zároveň ale...
Ropa Těžba Těžba z břidlic
včera v 07:03

Panama se od roku 2018 připojí k mezinárodní daňové dohodě

Panama začne od roku 2018 uplatňovat mezinárodní daňovou dohodu podepsanou loni. Agentuře AFP to sdělila její...
Daně
Americké akcie v pátek uzavřely kolem nuly. Trump kvůli slabé podpoře stáhl návrh na zrušení Obamacare. Za celý týden všechny tři hlavní burzovní indexy klesly
24. 3. 2017 21:30

Americké akcie v pátek uzavřely kolem nuly. Trump kvůli slabé podpoře stáhl návrh na zrušení Obamacare. Za celý týden všechny tři hlavní burzovní indexy klesly

Americké akcie zakončily poslední seanci týdne kolem nuly. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan po...
Shrnutí obchodování v USA Americké akcie Spojené státy americké (USA)
Evropské akcie v pátek převážně klesly, za celý týden ztratily zhruba půl procenta
24. 3. 2017 18:00

Evropské akcie v pátek převážně klesly, za celý týden ztratily zhruba půl procenta

Evropské akcie v pátek prohloubily ztrátu ze čtvrteční seance. Na trzích byla patrná nervozita z dění ve Spojených...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
24. 3. 2017 17:28

Reuters: EIB požádala o prošetření půjček poskytnutých Renaultu

Evropská investiční banka (EIB) požádala francouzské vyšetřovatele, aby zjistili, zda francouzská automobilka Renault...
Evropské banky Banky Francie
24. 3. 2017 17:07

Chorvatsko má obavy z problémů potravinářského gigantu Agrokor

Chorvatská vláda uvažuje o přípravě zákona, který by ochránil ekonomiku před problémy obří potravinářské a...
Chorvatsko Zadlužení Maloobchod
Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla, za celý týden si připsala 0,1 %
24. 3. 2017 16:45

Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla, za celý týden si připsala 0,1 %

Pražská burza v pátek navázala na zisk ze čtvrteční seance, index PX stoupl o 0,18 % na 982,53 bodu. Nahoru burzu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
24. 3. 2017 16:06

Mnuchin (ministr financí USA): Daňovou reformu chceme dokončit do srpna

Americký ministr financí Steven Mnuchin v pátek prohlásil, že kabinet Donalda Trumpa usilovně pracuje na slibované...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Daně
Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů
24. 3. 2017 15:45

Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů

Vidina silnější koruny se již začala projevovat v chování drobných investorů, část se proti tomu zajišťuje, menší se...
Česká republika ČNB Centrální banky
24. 3. 2017 15:17

Portugalský rozpočtový deficit loni klesl na novodobé minimum

Portugalsko loni snížilo svůj rozpočtový deficit o více než polovinu na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP)...
Portugalsko Rozpočet Deficit rozpočtu
24. 3. 2017 14:50

USA: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat klesl na 53,4 bodu, snížilo se i tempo růstu sektoru služeb

Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru USA v březnu podle předběžných údajů společnosti Markit klesl na...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Indexy nákupních manažerů
Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí
24. 3. 2017 14:19

Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí

Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zůstane plně v Londýně i po odchodu Británie z Evropské unie. Banka...
Deutsche Bank Evropské banky Banky
24. 3. 2017 14:00

Ze světa investičních doporučení (24. března)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Evropské akcie Americké akcie
24. 3. 2017 13:40

Kanada: Index spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostl o 2 % (odhad: +2,1 %, leden: +2,1 %)

Meziměsíčně v únoru ceny vzrostly o 0,2 %. Jádrová inflace podle kanadské centrální banky v meziročním srovnání...
Kanada Inflace
24. 3. 2017 13:32

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %. Trh počítal s 1,3%...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika