Charles Schwab se bojí o drobné investory
|

Charles Schwab se bojí o drobné investory

Legendární otec individuálního investování říká: "Lidé mají stále strach a v dnešní době je pořád čeho se bát." Schwab věří, že i dnes je pro drobného investora důležité investovat do akcií. Sám k tomu má důvod – jeho firma je na takových investorech závislá.

Investování
Charles Schwab

George Pennock, pracující pro Charles Schwab, si po 12 letech praxe v roli konzultanta myslel, že na akciovém trhu prožil všechno. 6. května zažil společně s ostatními investory něco naprosto nevídaného. Zatímco seděl v kanceláři a telefonoval s jedním ze svých klientů, pozoroval, jak se index Dow Jones propadá o 300, 400 a 900 bodů. Jeho klient sledoval to samé na CNBC.

Starší pán v důchodovém věku se ptal: "Co se to děje? Můžete to nějak vysvětlit?" Pan Pennock nevěděl jak, jen ho napadlo ukončit hovor a kontaktovat ty lidi, kteří se rozhodli prodat akcie v letech 2008 a 2009. Někteří je prodali na dně a pak se dívali, jak trh vyrostl až 80 procent. Možná to pro ně bude příležitost k nákupu.

Příležitost rychle přešla, během pár minut se anomálie vytratila a Dow Jones se vrátil zpět na vyšší hodnoty. Až následující den si pan Pennock začal všímat vlivu na psychiku investorů – po příjezdu do práce na něj čekalo 22 vzkazů. Během dne jich měl dalších 50 - pětinu všech svých klientů. Mnoho z nich bylo nervózních a potřebovali ujištění.

Vyřídit všechny hovory trvalo dva týdny. "Byly to dlouhé konverzace," říká. Mnoho lidí se snažilo vystoupit z trhu. Připomínal jim v první řadě důležitost finančních plánů. Například vysloužilý pilot v důchodovém věku se ptal, zda 30 % portfolia investovaného v akciích není příliš mnoho (Pennock ho ujistil, že není). "Někteří se hodně spálili a bojí se, aby se znovu nedostali do stejné situace."

Období od roku 2008 vnímá Charles Schwab jako nejhorší pro drobné investory od založení své brokerské společnosti. "Trh je krutý a většina lidí má strach. Řekl bych, že 98 procent jich je hluboce znepokojeno. Stačí sledovat novinové titulky. Lidé se pak ptají, komu mají důvěřovat."

Když Kongres v roce 1975 dereguloval poplatky u burzovních brokerů, většina konkurence zvýšila ceny, Schwab je však naopak srazil a umožnil investování střední třídě a širší veřejnosti. Firmě vzrostl obrat mezi lety 1990 a 2000 z 387 milionů dolarů na 5,8 miliardy dolarů. Od té doby nabízel nepřetržité obchodování, investiční analýzy a supermarket s podílovými fondy. Investování se tak stalo národním koníčkem.

Schwab je od přírody optimistou, hlásá alokaci aktiv, diverzifikaci a investování v dlouhodobém časovém horizontu. Charles Schwab - pobočka

Drobní investoři potřebují uklidnit

Od roku 1989 provádí Yale School of Management výzkum "nákupu při poklesu". Jedná se o index, vyjadřující ochotu investorů navyšovat pozice po tříprocentním propadu trhů. Nálada individuálních a institucionálních investorů se vyvíjela dlouhou dobu stejně, na vrcholu trhů v roce 2007 bylo 61 procent z obou skupin ochotno nakoupit při poklesu. V březnu 2010 bylo ochotno nakupovat 71,6 procenta institucionálních investorů a pouze 57,5 procenta individuálních investorů.

Drobní investoři potřebují stále více pomoci a podpory. Martin Robinson, konzultant Schwab, říká: "Dříve mi lidé volali jen proto, abych provedl jejich obchody." Nyní jsou poradci často v roli psychologů, expertů na uklidňování a vyjadřování soucitu.

Počátkem roku 2009, při pádu trhů, hovořil Schwab v krátkém videu ke svým klientům a ujišťoval je: "Vydržte, svět nekončí." Stejně jako po každém tržním krachu od roku 1987 investoři utekli v nesprávný moment, převedli akcie na hotovost nebo nakoupili dluhopisy.

Mnoho lidí drželo akcie během roku 2008 a začátkem následujícího roku to už nemohli vydržet. A právě na dně trhu je ovládly emoce a pocit, že už toho mají dost, a všechny akcie prodali. Schwabova firma proto prodává knihy a nabízí semináře, aby lidi uklidnila. "Přesto nedokážeme lidi přimět k tomu, aby odolali emocím, ať už strachu, nebo chamtivosti," říká Schwab.

Diverzifikace = zdravý základ

Schwab se nyní bojí, aby investoři zase neutrpěli, protože mají 2,98 bilionu dolarů ve fondech peněžního trhu. "Pokud nemáte zainvestováno v akciích, máte jen drobné zisky a během tří až pěti let se může vynořit problém inflace, která spolkne jakýkoliv drobný výnos." "Základem je porozumět alokaci aktiv – už s pár tisíci dolary si můžete vybírat mezi malými a velkými firmami, jednotlivými trhy... Není potřeba snažit se najít budoucí Google nebo držet jednu velkou společnost. Můžete získat 5 až 10 procent ročně během následujících 5 až 20 let. A to je slušné."

Důchodce Gene Parkins, původně vlastník restaurace, se přišel poradit k Martinu Robinsonovi do kanceláře a začal si vypracovávat investiční plán. Parkins se bojí, aby neutrpěl ztrátu jako po roce 2008, kdy přišel o 28 procent svých úspor.

Při tvorbě portfolia zaujímá poněkud bipolární přístup – nejdřív zvažuje ty nejbezpečnější investice. "Co nakoupit státní dluhopisy? Zabije mě to, když mohu ztratit inflací drobnou část, ale budu v noci klidně spát? Všechno je relativní." Ale po několika minutách začne vybírat akcie a říká: "Možná se vám to nebude líbit, ale pokud by trh dále propadnul, jistě by se naskytly dobré příležitosti k nákupu... a mám tu seznam některých dobrých společností."

Vytáhne list, na němž je seznam osmi akcií, například McDonald's, BP, Altria a Citigroup. Ke každé z nich má dobré argumenty: "McDonald je na 68 dolarech, kdybych to mohl koupit za 65, byl by to dobrý obchod. A Citi... to si můžu klidně vysedět. A pokud bude Citi za čtyři roky stále na 4 dolarech, tak nevadí, když v tom trochu peněz ztratím..."

Martin pečlivě poslouchá a dodá: "Je tam až příliš rizika. Co byste dělal, kdyby trh dále propadal? Prodal akcie se ztrátou a měl ještě méně?" Parkins odpovídá: "Musím toho hodně dohnat, ale nemůžu si dovolit znovu utrpět."

Nakonec se dohodnou na skladbě portfolia, které zahrnuje širokou škálu aktiv a rozkládá riziko. Těžkou věcí je pro investory neustále rebilancovat portfolio tak, aby jednotlivé třídy aktiv měly stále daný podíl. To znamená omezování sektorů, které rychle rostou, nikoliv útěk k nim. Je to těžké pro investory, kteří si prožily dekády býčího trhu.

Až ke konci odkryje Parkins pravý důvod svých obav. Nemá žádné potomky a peníze na důchod začne čerpat v 70. letech. "Pokud budu žít do 90 let a začnu utrácet v 70, budu mít dost peněz?" Finanční krize byla těžkou ranou. "Nepotřebuji, aby mi po smrti něco zbylo, mohu zemřít chudý a nepotřebuji ani rakev. Ale předtím než zemřu, nechci přijít o své peníze."

Charles Schwab: Američtí investoři jsou opatrní střadatelé, kteří neriskují a neutrácejí

Zdroj: BusinessWeek