Maďarsko: Rozpočet mají zachránit banky
|

Maďarsko: Rozpočet mají zachránit banky

Po reakci trhů na svá týden stará ne zrovna diplomatická vyjádření se nová maďarská vláda pokouší zachránit, co se dá. Nejenže deficit letos nedosáhne 7 %, ale vláda přijme opatření, jež zabezpečí dodržení momentálně platného plánu, tedy 3,8 % (podle posledních dat jsou však Maďaři ke konci května na 85 % celoročního plánu).

Banky Maďarsko
Viktor Orbán, maďarský premiér

Ministr hospodářství Matolcsy v pondělí oznámil, že premiér Orbán oznámí konkrétní opatření v úterý. Spekulovalo se o mimořádném zdanění bankovního sektoru, renacionalizaci penzijních fondů nebo alespoň přesměrování jejich části do státního pilíře (zlákaní členů soukromého pilíře zpátky do státního nebo vytvoření státního dozoru nad soukromými fondy, což by umožnilo začlenit fond formálně pod veřejný sektor, čili nějaké to kreativní účetnictví), také však možné zdanění minimální mzdy. Vláda zároveň ujišťovala, že svůj předvolební slib o snižování daní splní, rozsah však bude velice záviset na úsporách v jiných oblastech, aby bylo možné dodržet plánovanou bilanci rozpočtu.

Maďarsko čerpá pomoc společně poskytnutou MMF, EU a SB, což znamená, že pokud plánuje dočerpat zůstatek schváleného balíčku (něco přes 5 mld. eur z celkových 20 mld., což by poskytlo dostatek zdrojů na pokrytí dluhu splatného v roce 2011), bude muset v jistém bodu projednat rozpočet s MMF. A ten bude podle České spořitelny za součastných podmínek přísný. Jedinou možností, jak nenechat deficit ulétnout na 7 %, by dle nás bylo nedočerpat pomoc a spolehnout se na financování na trhu. Po posledním víkendu a reakci HUF a maďarských bondů na svá neuvážlivá slova snad vláda pochopila, že to nemusí být jednoduché (a už vůbec ne laciné). Maďaři budou oficiálně jednat s MMF a EU o možnostech pokračování čerpání půjčky podle původního plánu v srpnu.

Bilance rozpočtu zemí CEE a eurozóny

Maďarsko bylo zatím v rámci CEE regionu lídrem co se týče přijímaní úsporných opatření (viz graf – jediná země s klesajícím strukturálním deficitem), jelikož potřeba pomoci a následní spolupráce s MMF jej k tomu přinutila. Je škoda, že si nová vláda, která si pravděpodobně jenom chtěla připravit půdu pro polevení v plnění předvolebních slibů, neuvědomila, že se Maďaři sice v poslední době v pohodě financovali na trhu, ten jim však půjčoval právě díky spoluúčasti MMF. Teď se jim tuto důvěru podařilo nalomit a její obnovení může trvat jistou dobu a vyžadovat velice přesvědčivá rozhodnutí vlády.

Z úterní tiskovky vzešel jistý náčrt plánu vlády, jisté důležité otázky však zůstávají otevřené. Co tedy Orbán navrhuje:

1. Daně se budou snižovat a zjednodušovat v průběhu nejbližších dvou let

Orbán by chtěl vytvořit úplně nový systém zdaňování. Pro daň z příjmu by to mělo znamenat přechod z dvou daňových pásem (17 % do 5 mil. HUF a 32 % nad 5 mil. HUF) na jednotnou 16% daň. U firem by mělo dojít ke snížení daňového zatížení malých a středních podniků (MaSP) ze součastných 19 % na 10 %. Zároveň by se zvedla hranice ročního zisku vymezující MaSP, a to ze stávajících 50 mil. na 500 mil. HUF. Záměr je jasný – podpora malých a středních podniků, jež generují podstatnou část zaměstnanosti, tedy podpora růstu. Konkrétní časování a to, kde vláda vezme peníze na vykrytí takto vzniklé díry v rozpočtu, již tak jasné není. 2. Největší záplatou na akutní problém bude zdanění bankovního sektoru. Orbán chce navíc zakázat hypotéky v cizích měnách

Cyklicky očištěná rozpočtová pozice zemí CEE a eurozóny

Asi jediný prostředek, jenž by měl rychle přilít finance na příjmovou stranu rozpočtu, je zdanění bank. Momentálně dle Orbána přichází do státního rozpočtu zhruba 13 mld. HUF, tuto částku by chtěl Orbán zvednout až na 200 mld. HUF (cca 0,8 % HDP) již letos. Tato daň by měla být zavedena na tři roky. Otázkou je nejen to, zda se to skutečně podaří (odhady tvrdí, že by šlo o 30 až 50 % celkového zisku sektoru), ale i co to s bankovním sektorem udělá (vliv na kreditní aktivitu a tudíž růst ekonomiky). Detaily o tom, jak zatížení rozložit mezi banky, pojišťovny a leasingové společnosti, by měla vláda projednávat přímo s bankami. Navíc Orbán navrhuje zákaz hypoték v cizích měnách (momentálně kolem 60 % hypoték je v cizích měnách). Toto opatření by mělo přispět k dlouhodobé stabilizaci sektoru. O tom není pochyb, ovšem není jasné, jak to zapůsobí na dostupnost úvěrů pro domácnosti, tedy opět na růst ekonomiky, momentálně ochromené krizí.

3. Úspory ve veřejném sektoru

Orbán navrhuje snížení daní ve veřejném sektoru o 15 %, což by podle odhadů mělo přinést do rozpočtu zhruba 48,2 mld. HUF (cca 0,2 % HDP). Navíc vláda představuje návrh omezit výši odstupného (max. dva měsíční platy), celkové hrubé mzdy (max. 2 mil. HUF) a snížit počty lidí ve správních radách (ze 100 na 10, celkově ze 319 na 60) a v dozorčích radách (celkově z 636 na 450) ve státních podnicích.

Celkově hodnotíme pozitivně, že vláda ustoupila od nápadu renacionalizovat penzijní fondy (minimálně teď o tom nemluví), což by mělo dlouhodobě destabilizační a diskreditační efekt na penzijní systém. Co se týče představených opatření, dle ČS není jasné, čím se pokryje mezera v rozpočtu, která vznikne rozsáhlým snižováním příjmů z daní (otázkou však je, vzhledem k částečně odloženému časování, zda to není jen náplast pro vyděšené voliče, kterou snad časem MMF nepovolí). Bankovní daň je jenom dočasná a v navrhované výšce nejistá náplast, která navíc zvyšuje rizika pro ekonomický růst. Viktor Orbán a jeho vláda budou muset časem představit i hlubší, dlouhodobé a systematické reformy, jenž umožní udržet dynamiku rozpočtu pod kontrolou a vyváží slíbené snižování daní.

Co se týče dopadu na výnosy, z fundamentálního hlediska, bychom díky pokračujícímu oživování a konsolidačním krokům podniknutým v minulosti viděli prostor pro pokles maďarských výnosů. Minulotýdenní přešlap a současná představená rychlá záplata však budou minimálně v krátkodobém horizontu způsobovat přetrvávající tlak vůči maďarským výnosům.

Dlouhodobě věříme, že nová maďarská vláda pochopí odkaz trhů a uvědomí si, že si skutečně nebude moci dovolit nedohodnout se s MMF. A právě proto by měla mít dostatečnou motivaci "doladit" představený konsolidační plán a umožnit postupné uklidnění trhů. Pokud se to nové vládě podaří, nemělo by nic stát v cestě poklesu výnosů, které by na 10letém bondu mohly ke konci roku klesnout i k námi původně očekávaným 6,3 %.

Zdroj: Česká spořitelna