Bankám hrozí další krize. Musejí splácet dluhy
|

Bankám hrozí další krize. Musejí splácet dluhy

Nejen hrozba státních bankrotů vytváří evropským bankám problémy. Začíná se vynořovat další krize, které doposud nebylo věnováno tolik pozornosti. Finanční instituce musejí během následujících dvou let splatit miliardy dolarů krátkodobých půjček.

Banky ECB Bank of England
ECB

Evropská centrální banka, Bank of England a Mezinárodní měnový fond nedávno upozorňovaly na vznikající problém – především v Evropě, kde banky nyní těžko shánějí nový kapitál.

Banky si při svém refinancování konkurují s vládami, které také potřebují refinancovat své masivní dluhy. A výsledek? Půjčky firmám a jednotlivcům mohou vyjít dráž a být méně dostupné, což by nepříznivě ovlivnilo ekonomický růst.

"Blížíme se k velkému útesu," říká Richard Barwell, ekonom z Royal Bank of Scotland, který dříve působil v Britské centrální bance. "Nikdo se o tom moc nebaví, ale pro půjčky a celou ekonomiku je to klíčová záležitost."

Podle odhadů Banky pro mezinárodní platby dluží banky celosvětově téměř 5 bilionů dolarů v dluhopisech, které budou splatné během roku 2012. Přibližně 2,6 bilionu závazků je v Evropě.

Americké banky musejí refinancovat 1,3 bilionu. Zatímco částka samotná není tak výrazná, analytici mají obavy o evropský bankovní systém, který již hodně trpí kvůli dluhové krizi.

Nejistý zdroj peněz pro banky

Je otázka, kde banky seženou peníze. Investoři jsou znepokojeni z Řecka, Španělska, Itálie a Portugalska, proto se většina bank zdráhala vydávat nové dluhopisy, které jindy slouží k dalšímu financování.

Finanční krize má mimo jiné i původ v celosvětovém trendu bank půjčovat si peníze na krátkou dobu.

Přístup krátkodobého půjčování a dlouhodobého poskytování úvěrů přispěl téměř ke kolapsu celosvětového finančního systému na podzim 2008, když krátkodobé financování přechodně vyschlo. Banky tak najednou potřebovaly nutně čerstvou hotovost a bez podpory centrálních bank by jich zkolabovalo daleko více.

Vládní bankovní záruky byly během krize rozšířeny a podpořily krátkodobé půjčky. Záruky byly na několik let a banky vydaly dluhopisy, které tomu odpovídaly.

Některé banky využily mezery mezi krátkodobými a dlouhodobými sazbami, půjčily si levně od centrální banky nebo na trhu a poskytly svým klientům úvěry za vyšší dlouhodobé sazby. Studie Moody’s z listopadu 2009 prokázala, že nově vydávané bankovní dluhopisy měly průměrnou splatnost 4,7 roku, což je nejnižší hodnota za poslední tři desetiletí. Strach z řeckého bankrotu a náznaky další recese v Evropě vedly k novým problémům. Investoři nemají jasno v bezpečnosti jednotlivých finančních institucí a nevědí, které z nich mají špatné půjčky a drží dluhopisy nebezpečně zadlužených zemí.

Zátěžové testy: Kdo projde sítem?

Zátěžové testy by měly pomoci obnovit důvěru. Jejich výsledky jsou očekávány 23. července a zahrnují 91 velkých evropských bank. Sandeep Agarwal, vedoucí oddělení pro dluhopisy finančních institucí ze švýcarské Credit Suisse, předpokládá, že trhy rozdělí banky na dobré a horší.

Dobré banky budou mít snadný přístup k penězům na kapitálovém trhu, ale u ostatních bank budou investoři vyžadovat rizikovou prémii. To může přinutit slabší banky k fúzím, využití státní pomoci nebo omezení aktivit. Zemské banky v Německu, spořitelny ve Španělsku nebo jiné finanční instituce budou stát před složitou volbou.

Problém s financováním bank může vyvolat dilema u Evropské centrální banky, která se bojí banky odříznout od levných peněz poskytnutých v době globální krize. Když nebudou finanční ústavy schopny získat peníze na kapitálovém trhu, centrální banka bude nucena zvážit, zda je i nadále má podporovat.

Banka pro mezinárodní platby v Basileji, instituce zastřešující světové centrální banky, píše ve své červnové zprávě: "Banky, Které se nebudou schopny sehnat zdroje, budou nuceny se smrsknout."

Banky zdůrazňují, že jim trh věří a budou schopny získat hotovost kdykoliv. Například Commerzbank, která je po státní pomoci částečně vlastněna německou vládou, dodává, že její likvidita je v rámci regulace velmi dobrá. "Commerzbank se může kdykoliv refinancovat za tržních podmínek," prohlašuje banka.

Pokud nedojde k další recesi, bankám stále hrozí přechod k vyšším sazbám, což se projeví na ziscích. Analytici očekávají, že náklady na refinancování vzrostou rychleji, než je banky budou schopny přenést na klienty.

Jean-Francois Tremblay z Moody’s se zabýval refinancováním bank a byl překvapen, že banky byly doposud schopny obnovovat dluhy daleko lépe, než se čekalo. Zvýšily depozita, vybraly hotovost od centrálních bank nebo jednoduše omezily poskytované úvěry. A právě toho se ekonomové obávají.

"Existuje riziko, že banky zmírní své finanční nároky zpřísněním spotřebitelských půjček," píše Bank of England ve své červnové zprávě o finanční stabilitě. "To by podkopalo hospodářské oživení a zvýšilo u všech bank úvěrová rizika."

Zdroj: New York Times