Evropské zátěžové testy bank: Co přinesly?
|

Evropské zátěžové testy bank: Co přinesly?

Evropský bankovní sektor se dostal ve druhém čtvrtletí do centra pozornosti investorů v souvislosti s narůstajícími dluhovými problémy Řecka a dalších zemí. Na trhu sílily obavy, které se promítly do mezibankovního trhu, kde se ztížil přístup ke krátkodobému financování. Jednou z možností, jak tento negativní trend zastavit, bylo provedení zátěžových testů bank, které měly uklidnit kapitálové trhy po vzoru USA. A investoři se 23. července dočkali. Co jsme se tedy dozvěděli?

Banky

Předmětem testování mělo být původně 26 bank s nadnárodní působností, ale okruh se rozšířil až na 91 s tím, že šlo o banky z 20 členských států EU. Zastoupení 7 států chybělo, protože zde dominují zahraniční pobočky velkých bank (viz například ČR). Celková aktiva těchto 91 bank reprezentují 65 % bankovních aktiv v celém sektoru. V každé zemi se testu měly zúčastnit ty banky, jejichž součet bankovních aktiv přesahoval 50% všech bankovních aktiv.

Jak se testovalo?

Stres testy se soustředily na vybavení kapitálem a na tržní rizika. Rizika spojená s likviditou nebyla předmětem stres testů. Makroekonomické předpoklady navrhla ECB.

V úvahu připadaly dva základní scénáře:

Základní: ten počítá s tím, že základní makroekonomické veličiny budou vycházet z aktualizované předpovědi Evropské komise z února letošního roku - růst HDP o 0,7 % v roce 2010 a o 1,5 % v r. 2011. Nezaměstnanost v letošním roce by dosáhla 10,7 % a 10,9 % v roce 2011. Aktuální očekávání trhu je optimističtější – týká se letošního růstu HDP a nezaměstnanosti pro rok 2010 a 2011.

Negativní (návrat do recese): pracuje s odchylkou HDP o 3 %. HDP v roce 2010 by čekal pokles o 0,2 % a 0,6 % v 2011. Nezaměstnanost v roce 2010 by dosáhla 10,8 %, v roce 2011 11,5 %. V tomto scénáři se pracuje s dvojím šokem – globální otřes důvěry (povede k poklesu zaměstnanosti, snížení podnikových zisků, apod.), který poznamená globální poptávku a s šokem na výnosové křivce (státní dluhová krize). Dluhová krize je modelována navýšením krátkodobých 3M sazeb o 1,25 % pro každou zemi a o 0,75% pro 10leté dluhopisy.

K tomuto paušálnímu navýšení se ještě přidávají individuální rizikové prémie jednotlivých zemí (srovnává se s Německem, které má 0).

Modelace základních makroveličin Parametry tržního rizika

Poznámka k této tabulce: zdá se mi příliš měkké konstatování, že v negativním scénáři se počítá s poklesem akciových indexů o 20 %. V skutečnosti by se jednalo určitě o 25, možná 30 % a více.

Scénáře vývoje nemovitostního trhu

Výsledky testů

V negativní variantě testu (dvojitá recese + růst rizikových prémií vládního dluhu) neprošlo 7 bank z 91, kde by agregované Tier 1 (ukazatel, který poměřuje rizikově vážená aktiva k vlastnímu kapitálu) kleslo pod 6,0 % - standard je 8 %. Jde o 5 španělských bank, 1 řeckou a 1 německou. Jejich potřeba navýšit kapitál činí v této variantě dohromady 3,5 mld. EUR (což je minimálně desetina toho, jaké byly odhady trhu- interval se pohyboval v rozmezí 30-100 mld. EUR). Je dobré si připomenout ještě skutečnost, že evropské státy poskytly bankovní garance (participovalo 20 bank) a bankám posílily kapitál ve výši 169,6 mld. EUR (14% celkového Tier1)- na tomto procesu participovalo 34 bank. Celkově by v nejhorším scénáři klesl agregovaný Tier 1 za celou EU z 10,3 % (konec r. 2009) na 9,2 % (konec r. 2011). Ztráty na bankovních knihách za uvedené období by z titulu nepříznivého makro scénáře činily 473 mld. EUR, na trading books potom 26 mld. EUR. "Státní šok" by přidal ztrátu 67 mld. EUR (z toho 39 mld. EUR na trading books). V nepříznivém scénáři by tak celkové ztráty bank v EU činily během dvou let celkem 566 mld EUR.

Banky ohrožené možným navýšením Tier1 nad 6 procent

Reakce trhu

Reakce finančních trhů byla pozitivní (akcie rostly, rizikové prémie klesly), reakce analytiků obecně méně pozitivní (někdy hodně negativní kvůli absenci dopadů státního bankrotu mimo tradingové knihy, "měkkost" realizovaných ztrát a výsledná nízká potřeba navýšit kapitál).

Hodnocení:

Klady

  • Hodnocení prokázalo "odolnost" bankovního sektoru.

  • Testovalo se na "tvrdších makroekonomických datech" než v USA.

  • Pozitivní signál pro kapitálové trhy

  • Máme nové informace o skladbě aktiv bank, ale i pro sestavování možných scénářů.

Zápory

  • Ztráty jsou počítány z pozic v obchodních knihách, ne v bankovních. V bankovních knihách testy kalkulují pouze ztráty, jež v jednotlivých scénářích plynou z expozice bankovních knih na aktiva jiná než na státní dluhopisy (opět forma zlehčení).

  • Neuvažuje se scénář bankrotu státu.

  • Nepočítá se s přísnějším posuzováním skrze jádrový TIER (bohužel chybí harmonizace), případným navýšením Tier1 z hladiny 6 % na standardních 8 % by neprošlo 39 bank a chybějící kapitál by dosahoval již 30 mld. EUR.

  • Některé německé banky neposkytly data o skladbě a držení státních dluhopisů – konkrétně Deutsche Bank, Postbank, Hypo Real Estate, DZ + WGZ a Landesbank Berlin.