Euro: Jak zločinci zachraňují eurozónu
|

Euro: Jak zločinci zachraňují eurozónu

Gangsteři, drogoví dealeři a různé pračky špinavých peněz – všechny tyto skupiny se svým dílem starají o finanční stabilitu eurozóny. Jak? Především svou poptávkou po eurových bankovkách vysokých hodnot, tedy 200 a 500 eur.

Ekonomika ECB Zločiny
500eurovky jsou v oblibě i mimo Evropu

Tyto bankovky dělají z eura "stále více měnu pro síly šedé ekonomiky a pro ty, kteří v rámci byznysu obecně upřednostňují anonymitu," jak napsal ve svém reportu hlavní ekonom Citigroup Willem Buiter. A vydávání bankovek, které samo o sobě skoro nic nestojí, je pro Evropskou centrální banku vyloženě ziskové.

500eurovek přibývá raketovým tempem

Při zavádění eura do oběhu v lednu 2002 bylo uvolněno 30,8 miliardy eur v 500eurových bankovkách. Dnes je to zhruba 285 miliard eur, což znamená průměrný roční růst počtu 500eurových bankovek o 32 procent.

Celkem je tedy zhruba 35 procent eurových bankovek v oběhu té nejvyšší hodnoty, tedy 500 eur. Tuto bankovku přitom běžní spotřebitelé znají spíše z televize než z obchodů.

V roce 1998 si Američané dělali starost, že velké eurové bankovky budou konkurencí stodolarovce, nejvyšší americké bankovce. Velké částky v hotovosti měly být napříště výhodnější (co do hmotnosti a objemu) v eurech, ne v dolarech.

Europol přitom již mnohokrát potvrdil nález velkého množství eurových pětistovek v pneumatikách, obalech na potraviny a podobně, tedy na místech spojených například s pašováním drog.

ECB si myje ruce

ECB nechce komentovat, kdo velké bankovky používá. Samotná banka i vlády členských zemí eurozóny z vydávání nových bankovek těží, a to ve formě tzv. ražebného. To jde za členskými zeměmi, jakmile centrální banka pokryje své náklady na vydání bankovek. A každé euro se hodí. Vždyť v boji s ekonomickou krizí ECB vydala stovku miliard eur za hodně nejistá aktiva, například řecké dluhopisy nebo půjčky bankám. Celkem jde až o bilion eur.

Celková rozvaha ECB narostla až na zhruba 2 biliony eur. Základní kapitál banky je přitom pouhých 78 miliard eur. To dělá z banky svým zadlužením "hedgeový fond na steroidech", píše Buiter.

Na řadu tedy přichází zmíněné ražebné, konkrétně "tiskovné". V uplynulých letech byl zisk z tištění nových peněz zhruba 50 miliard eur ročně. Například v roce 2008, kvůli situaci související s pádem Lehman Brothers, to bylo 80 miliard eur.

I při hodně konzervativním odhadu budoucího růstu množství oběživa (cca 4 procenta ročně, což koresponduje s 2procentním odhadem inflace a prostorem pro ekonomický růst) Buiter tvrdí, že jen díky ražebnému bude ECB vždy velice dobře solventní bankou.

A ECB bude jistě vydávat především velké eurové bankovky – podle vyjádření banky by vydávání malých bankovek pouze zvyšovalo produkční náklady (bylo by potřeba mnohem více bankovek). Jednoduché. Takže, gangsteři, připravte si dvojitá dna zavazadel, pojedeme z kopce.