Hodnota akcie: Výklad pojmu se může různit
|

Hodnota akcie: Výklad pojmu se může různit

Aktuální cena akcií na burze bývá často poměřována s tzv. hodnotou akcie vzešlou obvykle z různých modelů oceňování v rámci fundamentální analýzy. Nicméně pojem "hodnota akcie" může být použit v různých souvislostech, a proto není neužitečné se u tohoto termínu zastavit.

Ocenění
Valuace - ilustrační foto

První odlišnost může spočívat již v hladině, na které se provádí ocenění, a to brutto či netto.

Hodnota brutto uvažuje při kalkulaci podnik jako celek (entitu) a obsahuje hodnotu jak pro vlastníky, tak pro věřitele, kteří si z celkové hodnoty připisují patřičnou část. Setkáme se s ní nezřídka v odhadech a komentářích k privatizaci podniků, při fúzích a akvizicích podniků, které nejsou obchodovány na burzách, a nalezli bychom ji i u řešení bankrotu firem.

Netto hladina se omezuje na ocenění pouze pro vlastníky firem, tedy akcionáře v případě akciových společností (tj. na úrovni "equity"). Je to ona, která přepočtena na jednu akcii, nás hlavně zajímá ve vztahu k akciovému kurzu.

Z tohoto jednoduchého popisu by mělo být patrné, že od brutto k netto hodnotě se dostaneme odečtením všech dluhů a závazků od brutto hodnoty. Pro doplnění uveďme, že, zhruba řečeno, v českém právu brutto hodnota odpovídá pojmu obchodní jmění podniku, zatímco netto hodnota čistému obchodnímu jmění.

Brutto a netto přístup je někdy formálně rozlišován i v názvech oceňovacích metod, například DFCFF (Discounted Free Cash Flow to Firm) = brutto, a DFCFE (Discounted Free Cash Flow to Equity) = netto.

Neméně významné je rozlišení kategorií hodnoty – tržní, investiční (subjektivní) a objektivizovaná.

Tržní hodnota se obrazně řečeno ptá, kolik bychom za podnik, akcii mohli dostat na trhu, kolik by za podnik, akcie zaplatil běžný zájemce. Pracuje s předpokladem, že existuje trh s danými podniky a posuzuje oceňovanou firmu s již uskutečněnými transakcemi. Nebo lze touto hodnotou rozumět akciový kurz v případech, kdy je firma obchodována na burze. Pojem akciového kurzu a tržní hodnoty nám pak jakoby splývá.

Potíž je v tom, že tržní hodnota může být spíše výrazem trhem uznané hodnoty než fyzického stavu podniku. Navíc se zde nehovoří o jiných motivech, kterými se akciový kurz může řídit, například předchozími poklesy či růsty cen akcií, aktuálním sentimentem investorů, přebytkem nebo nedostatkem hotovosti u investorů apod. Podstatný je zde nicméně všudy přítomný důraz na pohled trhu, ať již se snažíme odhadnout hodnotu prostým srovnáním nebo modelováním a diskontováním finančních toků atd. Investiční (subjektivní) hodnota zdůrazňuje jedinečnost daného podniku pro jedinečného investora s jeho jedinečnými cíli, tj. jakou cenu má pro konkrétního investora. Kromě obecných tržních kritérií (například velikosti trhu, na němž daná společnost působí, tržní ocenění jejích aktiv atd.) se do odhadu promítají subjektivní zájmy a pohledy daného investora, třeba jak získaná aktiva může sám využít nebo prodat, jaký další podíl, či segment trhu může obsadit, jaké náklady uspořit apod.

Tento pohled je častý při akvizicích a fúzích a může se dosti lišit od předchozího pohledu běžného investora.

Objektivizovaná hodnota se snaží odpovědět na otázku, jakou hodnotu podniku lze považovat za nespornou. Jde o úsilí zahrnout do odhadu v co největší míře všeobecně uznávaná (tržní) data na straně jedné a kritické posouzení účelnosti fungování a majetku podniku z dlouhodobého hlediska na straně druhé. Respektování tohoto pohledu a obecných zásad, jež jsou za tímto účelem stanoveny (například rozdělení majetku podniku na potřebnou a nepotřebnou část, ocenění na základě volného zisku, tj. té části zisku, která může být odvedena, aniž to ohrozí existenci podnik, atd.), by mělo vést k co největší reprodukovatelnosti odhadu, ať už je jeho autorem ten či onen odhadce nebo analytik.

V praxi se tedy setkáme s mnoha podobami hodnoty akcií. Proto při jejich "čtení" je užitečné snažit se vycítit, v jakém kontextu, z jakého pohledu je daná hodnota pisatelem uvedena.

Pojem hodnoty akcie tedy nelze vnímat jako nějaké dogma, které by jednoznačně a bezvýhradně předurčovalo kurz dané akcie na trhu, a to jak díky povaze odhadování hodnoty, tak díky dalším faktorům působícím na cenu akcie.