Robert Holman: Euro přispělo k zadlužení Řecka
|

Robert Holman: Euro přispělo k zadlužení Řecka

Člen vedení České národní banky ROBERT HOLMAN říká: "V krizi se jasně ukázalo, že mít vlastní měnu je výhoda."

Ekonomika Krize
Robert Holman

Dluhová krize otřásá eurozónou. Jaký je váš nynější postoj k přijetí eura?

**Robert Holman (RH): Jsem velmi skeptický. A mohu říci, že bankovní rada se též staví velmi rezervovaně k tomu, abychom euro přijali v nejbližších letech. Nejen proto, že neplníme maastrichtské kritérium veřejných financí, ale přibyly i další důvody, jež prohlubují naši skepsi ohledně jednotné měny a které nebyly před rokem 2009 známy.

Které konkrétně?

RH: Když k nám ze zahraničí dorazila ekonomická recese, ukázalo se, že je výhodné mít vlastní měnu. Znehodnocení koruny, k němuž došlo na začátku recese, pomohlo našim vývozcům. Když se srovnáme se Slovenskem, které už tou dobou euro používalo, reagovala tuzemská ekonomika pružněji - právě díky vlastní měně. Ukázalo se, že koruna nás chrání před důsledky takových vnějších šoků, jakým byla tato recese.

Váš postoj k euru zřejmě ještě posílila řecká dluhová krize.

RH: Jistě, a ekonomy obohatila o předtím nepříliš uvažovaný aspekt. Dnes totiž mnohem lépe vidíme, že užívá-li země vlastní měnu, je její vláda opatrnější při zvyšování výdajů a při zadlužování se, než když má společnou evropskou měnu. Užívalo-li by Řecko stále drachmu, tak by se v průběhu minulých let tamní vláda méně zadlužovala. Jednoduše proto, že by pro ni bylo financování rozpočtového deficitu dražší než s eurem.

Kdybyste si musel vsadit, zda v roce 2025 budeme mít eura, nebo koruny, jak byste "hrál"?

RH: To je opravdu velká spekulace. Asi bych řekl, že v té době přece jen už euro mít budeme. Ne že bych si to přál.

Je bankovní rada ČNB nyní více "proti euru" než, dejme tomu, před šesti či osmi lety? Nastal podle vás s obměnou členů významný názorový posun?

RH: Když shrnu všechna fakta, řekl bych, že současná bankovní rada je určitě k euru skeptičtější, než byla před mým příchodem do České národní banky (v únoru 2005, pozn. red.).

Poslední čísla ze světa ukazují na zpomalení americké, čínské i japonské ekonomiky. Naopak evropské ekonomice, zejména německé, se daří. Obáváte se opětovného globálního zpomalení, případně dokonce druhého dna?

RH: Pořád si myslím, že čísla, která přicházejí ohledně hospodářského růstu u nás i ve světě, jsou spíše optimistická. Čínská ekonomika možná zpomaluje, ale uvědomme si, že i tak její růst stále dosahuje hodnot kolem deseti procent. Čína prostě nepochybně zůstává lokomotivou světového růstu. Překvapivě zrychlil růst v Německu a také u nás, i když to číslo Českého statistického úřadu (2,2 procenta ve druhém čtvrtletí meziročně, pozn. red.) je předběžné. Je vyšší, než byla naše prognóza. Ve světle těchto nových čísel se možná zcela rozpadá ta historka o "W", o druhém dnu.

I ve Spojených státech?

RH: Domnívám se, že americká ekonomika je dostatečně pružná, že tam dojde k obnovení solidního růstu. Nevím, zda to bude letos, nebo v příštím roce. Z dlouhodobé perspektivy si stále myslím, že americká ekonomika se vyrovná s hospodářskou recesí lépe než Evropa. Evropské ekonomiky nejsou tak pružné. Jsou přeregulované, mají nepružný trh práce a nabobtnalou sociální síť. Ekonomiku eurozóny by mohlo zpomalit prohloubení dluhové krize. Hrozí, že se problémy Řecka přelijí do jiných zemí, třeba do Španělska či Portugalska?

RH: Nemyslím si, že k tomu dojde. Domnívám se, že jak Španělsko, tak Portugalsko na tom tak špatně nejsou. Mají možná velký dluh, ten je ale z mnohem větší části než v Řecku financován z domácích úspor.

Zazněly i hlasy, že země, jež se ocitne v podobných problémech jako Řecko, by měla eurozónu opustit. Co si o tom myslíte?

RH: Bylo by to logické. Na druhou stranu, prestiži eurozóny a eura by to uštědřilo takovou ránu, že si myslím, že ty velké a relativně zdravé státy eurozóny, jako je třeba Německo, to jen tak nepřipustí. Skutečným nebezpečím by bylo ale hlavně to, pokud by se do dluhové krize dostala nějaká větší ekonomika, jako je Španělsko nebo Itálie. To už by pak mohla být pro eurozónu smrtelná rána. Ale nedomnívám se, že by k tomu došlo.

Souhlasíte jako centrální bankéř s tím, že chybná politika centrální banky - konkrétně té americké - je jednou z klíčových příčin finanční krize?

RH: Ano. Dlouhá léta uvolněné měnové politiky, zejména v USA, významně přispěla k tomu, že propukla finanční krize, nejdříve na trhu amerických druhořadých hypoték. Podle jedné z teorií delší období nízkých úrokových sazeb vede banky k tomu, že na sebe berou větší rizika, že investují do rizikovějších aktiv. To se v letech před krizí potvrdilo.

Kritici nyní mají za to, že centrální banky léčí krizi stejnými prostředky, které ji způsobily, tedy nízkými úroky.

RH: Udržování nízkých úrokových sazeb, ať už ze strany americké centrální banky či Evropské centrální banky, je v dnešní době, kdy už jsme v ekonomické recesi a ceny aktiv klesají nebo jsou nízké, logické. Jinou věcí je ovšem to, že tyto velké světové centrální banky nakupují státní nebo i nestátní dluhopisy, čímž pouštějí do oběhu velké množství peněz. Domnívám se, že tím zadělávají na budoucí inflaci.

Centrální banky se však zaříkávají, že až se ekonomika dostatečně oživí, dokážou zasáhnout tak, aby vyšší inflace nenastala.

RH: Určit správně okamžik, kdy mají začít s protiinflační politikou, se zvyšováním úrokových sazeb, bude podle mě velký problém. Prognostické modely, jimiž se centrální banky při nastavování sazeb řídí, totiž nejsou s to plně obsáhnout chování finančního sektoru a nejsou ani schopny reagovat třeba na to, jak se budou vyvíjet ceny nemovitostí či jiných aktiv. Zahlcování americké ekonomiky i některých ekonomik evropských dodatečnou likviditou tedy nebezpečné je. V budoucnu - nevím, jestli to bude za tři roky či za pět let - by k výraznějšímu zvýšení inflace opravdu dojít mohlo.

Někteří ekonomové varují, že v době oživení budou například američtí politici vyvíjet tlak na americkou centrální banku Fed, aby sazby nezvyšovala, neboť to nebude politicky populární.

RH: Jak říkám, nevěřím tomu, že Fed nebo jiná centrální banka dokáže správně načasovat, kdy má začít úroky zvyšovat. Fed pustil do oběhu tolik peněz; ty peníze někde jsou, jsou drženy různými podniky, finančními institucemi, a nikdo nedokáže odhadnout, kdy tyto subjekty začnou peníze investovat, a tudíž kdy začnou růst ceny.

Kdyby se tyto inflační tlaky projevily nejdříve v Americe, do jaké míry by se přenesly i do české ekonomiky?

RH: Inflační tlaky se samozřejmě přenášejí, ale ve světě pohyblivých měnových kursů, jenž je nyní převážně realitou, není ten přenos absolutní. To znamená, že je těžké to odhadnout. Samozřejmě, pokud by fungoval systém pevných měnových kursů, tak by se vysoká inflace přenesla mezi zeměmi, které jsou propojeny zahraničním obchodem, snadno a rychle. V systému pohyblivých kursů však měnové kursy reagují také na stav obchodní bilance té které země.

Robert Holman (56)

Profesor ekonomických teorií na VŠE v Praze a autor úspěšných učebnic ekonomie zasedl - coby vrchní ředitel - v bankovní radě České národní banky v únoru 2005. Po červencovém nástupu guvernéra Miroslava Singera nově dohlíží nad sekcí měnovou.

Dokážete odhadnout výši americké inflace v horizontu oněch tří či pěti let? Máme si představovat až téměř hyperinflaci, nebo inflaci ve výši osm, deset nebo dvanáct procent?

RH: Hyperinflaci si nepředstavujme. Odhadnout to nedokážu, ale pravděpodobně to nebude inflace dvouciferná. Horizont tří až pěti let jsem uvedl jen jako příklad, za kolik let by to mohlo být. Možná že to ani nenastane, ale inflační nebezpečí opravdu vidím.

Mohly by inflační tlaky vzniknout čistě v ekonomice české, aniž budou "dovezeny"? V souvislosti se zamýšlenou reformou se například uvažuje o zvýšení daně z přidané hodnoty (DPH), což by se mohlo podepsat na růstu cen.

RH: To se na růstu cen podepíše. Bude to však spíše jednorázový skok v cenách. My bereme vliv nepřímých daní na inflaci zvlášť. To znamená, že odlišujeme inflaci jako takovou a měnově-politickou inflaci. Pokud se zvýšení DPH nepřenese do inflačních očekávání - a ze zkušenosti víme, že se tak neděje -, pak by zvýšení DPH měnově-politické sazby příliš ovlivnit nemělo.

Sazby jsou teď rekordně nízko, na úrovni 0,75 procenta. Řekl jste, že ekonomický vývoj vidíte relativně pozitivně, takže dříve či později bude zřejmě muset dojít k jejich navýšení. Stane se to letos, nebo příští rok?

RH: Myslím si, že úrokové sazby se v příštím roce budou pohybovat na nízkých úrovních. Očekáváme, že naše ekonomika poroste v roce 2011 tempem 1,8 procenta. To není mnoho. Při takovém růstu nevznikají významnější poptávkové inflační tlaky. Koruna přitom bude pravděpodobně pomalu a jistě posilovat, což vytvoří tlaky na pokles dovozních cen a inflace. Významné tlaky na růst cen nečekáme ani z trhu práce. Neočekáváme totiž, že by nějak rychleji rostly nominální mzdy, protože nezaměstnanost bude i v příštím roce poměrně vysoká - bude se pohybovat mezi osmi a devíti procenty. Navíc se zřejmě chystá propouštění ve veřejném sektoru. Přesto si myslím, že nakonec přistoupíme k zvýšení sazeb na jedno procento. Nevím, jestli to bude na konci tohoto roku nebo začátkem roku příštího.

Jak se nyní díváte na kurs koruny? Nemyslíte si, že je příliš silná? Nehodláte proti koruně intervenovat?

RH: To nehodláme. Jednak cílujeme inflaci, ne kurz, a jednak už ze zkušenosti víme, že ani slovní intervence nemají dlouhodobý účinek. A také se domnívám, že to není zapotřebí, že se koruna nijak významně neodchyluje od svého rovnovážného trendu. Jak říkám, očekáváme, že koruna bude nadále postupně posilovat. Trend jejího posilování nebude ovšem tak silný jako před rokem 2009 - česká měna by koncem letošního roku mohla být mírně pod úrovní 25 korun za euro, koncem roku 2011 by měla dosáhnout 24 korun za euro a dále ještě nějakou dobu posilovat.

Osamostatnění Katalánska podle tří čtvrtin šéfů firem poškodí…
včera v 19:48

Osamostatnění Katalánska podle tří čtvrtin šéfů firem poškodí španělskou ekonomiku

Hnutí za odtržení Katalánska může podle téměř tří čtvrtin šéfů španělských firem ohrozit domácí ekonomiku. Ukázal to...
Španělsko Politika
Pilný s Babišem jednali v Lánech s prezidentem o rozpočtu
včera v 17:36

Pilný s Babišem jednali v Lánech s prezidentem o rozpočtu

Ministr financí Ivan Pilný (ANO) mluvil v neděli v Lánech s prezidentem Milošem Zemanem o přípravě rozpočtu na příští...
Rozpočet Politika Česká republika
Tisk: Britský řetězec Asda zvažuje koupi diskontní sítě B&M
včera v 15:47

Tisk: Britský řetězec Asda zvažuje koupi diskontní sítě B&M

Britský řetězec supermarketů Asda zvažuje koupi rychle expandující sítě diskontních prodejen B&M European Value...
Spojené království Fúze a akvizice Maloobchod
Průzkum: Roboty využívá téměř čtvrtina českých menších firem
včera v 13:50

Průzkum: Roboty využívá téměř čtvrtina českých menších firem

Roboty při výrobě využívá téměř čtvrtina českých menších firem. A téměř polovina z nich chce robotizaci rozšiřovat....
Česká republika Byznys a podnikání Technologie
Studie: Nabídka kanceláří v Praze letos vzroste dvakrát více než…
včera v 12:41

Studie: Nabídka kanceláří v Praze letos vzroste dvakrát více než poptávka

Nabídka nových kanceláří v Praze letos vzroste zhruba dvakrát více než poptávka. Zatímco nabídka se meziročně zvýší o...
Komerční reality Realitní trh Nemovitosti
Římu kvůli suchům hrozí zavedení přídělového systému na vodu
včera v 11:05

Římu kvůli suchům hrozí zavedení přídělového systému na vodu

Italské úřady kvůli dlouhému období sucha nařídily zastavit čerpání vody z jezera nedaleko Říma. Hlavní město Itálie...
Itálie Voda
Toyota prý plánuje masovou výrobu elektromobilů v Číně
včera v 08:00

Toyota prý plánuje masovou výrobu elektromobilů v Číně

Japonská automobilka Toyota Motor pravděpodobně již v roce 2019 zahájí masovou výrobu elektromobilů v Číně....
Japonské akcie Auta Čína
Argentina musí poskytnout odškodnění za zestátněné aerolinky
22. 7. 2017 20:10

Argentina musí poskytnout odškodnění za zestátněné aerolinky

Arbitrážní tribunál Světové banky nařídil Argentině odškodnit španělskou cestovní společnost Marsans za zestátnění...
Argentina Latinská Amerika Doprava
Lotyšsko pokutuje dvě tamní banky za porušování sankcí vůči KLDR
22. 7. 2017 18:04

Lotyšsko pokutuje dvě tamní banky za porušování sankcí vůči KLDR

Lotyšské úřady potrestaly pokutou téměř tří milionů eur dvě místní banky za to, že umožnily klientům porušovat...
Lotyšsko Evropské banky KLDR
Česko nabízí pro sídlo EBA budovu blízko centra Prahy
22. 7. 2017 10:40

Česko nabízí pro sídlo EBA budovu blízko centra Prahy

Česká republika má vhodnou budovu v blízkosti centra Prahy, ve které by mohl bezprostředně po odchodu Spojeného...
Česká republika Spojené království Evropská unie
Ferrero zvažuje koupi americké divize švýcarského Nestlé
22. 7. 2017 09:36

Ferrero zvažuje koupi americké divize švýcarského Nestlé

Italský výrobce cukrovinek Ferrero hodlá koupit americkou divizi švýcarské firmy Nestlé. Chce tak posílit svou pozici...
Evropské akcie Potraviny Fúze a akvizice
Americké akcie v pátek mírně zlevnily, za celý týden se hlavní indexy…
Americké akcie v pátek mírně zlevnily, za celý týden se hlavní indexy…
21. 7. 2017 22:30

Americké akcie v pátek mírně zlevnily, za celý týden se hlavní indexy na směru neshodly

Akcie na trzích ve Spojených státech v pátek uzavřely se ztrátami, podepsal se na nich především slabý výsledek...
Shrnutí obchodování v USA Americké akcie
Wells Fargo musí znovu přijmout propuštěného whistleblowera
21. 7. 2017 21:39

Wells Fargo musí znovu přijmout propuštěného whistleblowera

Americká banka Wells Fargo musí zaplatit pokutu 575 000 dolarů a znovu zaměstnat propuštěného whistleblowera. Úřad...
Americké banky
Reuters: Krachující Alitalia dostala deset nezávazných nabídek
21. 7. 2017 21:29

Reuters: Krachující Alitalia dostala deset nezávazných nabídek

Krachující italská letecká společnost Alitalia obdržela deset nezávazných nabídek k převzetí. Agentuře Reuters to...
Itálie Doprava
S&P naznačila zlepšení řeckého úvěrového ratingu
21. 7. 2017 19:25

S&P naznačila zlepšení řeckého úvěrového ratingu

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) v pátek změnila výhled hlavního řeckého úvěrového hodnocení ze...
Řecko PIIGS Rating
S&P Česku znovu potvrdila hlavní úvěrové ratingy
21. 7. 2017 18:29

S&P Česku znovu potvrdila hlavní úvěrové ratingy

Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's (S&P) v pátek znovu potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti České...
Česká ekonomika Česká republika Rating
Evropské burzy v pátek výrazně klesly, za celý týden odepsaly necelá…
Evropské burzy v pátek výrazně klesly, za celý týden odepsaly necelá…
21. 7. 2017 18:00

Evropské burzy v pátek výrazně klesly, za celý týden odepsaly necelá dvě procenta

Evropské akcie uzavřely týden v červených číslech, když posilující euro stáhlo do mínusu přední evropské exportéry....
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
Koruna k euru zpevnila na novou nejsilnější úroveň od intervencí
21. 7. 2017 17:32

Koruna k euru zpevnila na novou nejsilnější úroveň od intervencí

Česká měna v pátek uzavřela obchodování na nové nejsilnější úrovni k euru od začátku měnových intervencí v roce 2013....
Česká koruna EUR/CZK USD/CZK
Bank of America bude mít po brexitu základnu pro EU v Dublinu
Bank of America bude mít po brexitu základnu pro EU v Dublinu
21. 7. 2017 17:05

Bank of America bude mít po brexitu základnu pro EU v Dublinu

Americká bankovní dvojka Bank of America přesune svou základnu pro služby klientům v zemích Evropské unie po odchodu...
Bank of America Spojené království Americké banky
Pražská burza v pátek klesla, za celý týden však podle indexu PX…
Pražská burza v pátek klesla, za celý týden však podle indexu PX…
21. 7. 2017 16:45

Pražská burza v pátek klesla, za celý týden však podle indexu PX zpevnila o 0,4 %

Pražská burza v pátek nenavázala na čtvrteční ziskovou seanci, index PX klesl o 0,45 % na 1 004,19 bodu. Dolů burzu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR