Extrémní počasí má stále významný vliv na ceny komodit
|

Extrémní počasí má stále významný vliv na ceny komodit

Neobvyklé počasí je způsobeno kombinací klimatického efektu La Niňa, vulkanickou činností na Kamčatce a teplým Atlantikem. Tato trojkombinace způsobuje v některých oblastech silné sucho, jinde naopak silné srážky, případně povodně. Podle meteorologů je pravděpodobné, že k vrcholu extrémního počasí dojde v průběhu 1. čtvrtletí 2011. Klimatické podmínky snižují odhady úrody zemědělských komodit a omezují těžbu komodit, např. uhlí v Austrálii.

Komodity Počasí
Bouře v Číně

Vzhledem k tomu, že extrémní počasí dosáhne vrcholu až v 1Q11, bude nadále výrazně ovlivňovat ceny komodit (v situaci slabé poptávky domácností to bude znamenat tlak na pokles marží podniků), následně urychlení spotřebitelské inflace (především v zemích, kde potraviny a energie mají vysokou váhu ve spotřebitelském koši, tedy v rozvíjejících se ekonomikách typu Číny). K tomu připočítejme problémy v dopravě kvůli silným bouřím.

Celkový dopad na ekonomiky tak bude negativní. Energetické výpadky hrozí především v Číně. Vzhledem k tomu, že Čína je aktuálně motorem globálního růstu, jakékoli negativní informace o vývoji v Číně se projeví i ve snížení odhadů vývozů do této ekonomiky.

Jak se zajistit proti nepříznivému počasí?

Podniky:

  • energetický a komoditní (ropa, elektřina) hedging.

Drobní investoři:

  • mohou uvažovat o "hedgingu" nákupem komoditních ETF (například pšenice nebo kukuřice).

Z akciových sektorů má růst cen komodit pozitivní dopad na firmy se sektoru základních materiálů (v ČR NWR). Negativně pak působí sektory, které jsou komoditně (potravinově, energeticky) náročné. A pak ty, které budou trpět snížením kupní síly konečných spotřebitelů (kvůli vyšší inflaci tažené vyššími cenami potravin a pohonných hmot), a které nemají možnost zvýšit ceny pro koncové zákazníky (kvůli slabé poptávce): firmy ze spotřebitelských sektorů (jak zbytné, tak nezbytné).

Kam čert nemůže, nastrčí ženu

A v tomto případě stačí "děvče". Určitě si vzpomenete na islandskou sopku s nevyslovitelným názvem (Eyjafjallajökull), která způsobila vážné problémy v dopravě nad Evropou. Ačkoli Island již není v centru hledáčku mediálního zájmu, neznamená to, že by se na poli sopek nic nedělo. Naopak. Silná vulkanická činnost totiž výrazně ovlivnila efekt La Niňa (v překladu "děvče"). Text popisující klimatické efekty této zimy vychází z meteorologického reportu Browning Newsletter z ledna 2011, jehož autorkou je Evelyn Browning Garris.

La Niňa je klimatický efekt, který ve svém důsledku způsobuje teplejší léta a chladnější a bouřlivější zimy. Možná si někteří z vás vzpomenou na deštivé letní dny. Ano, to je onen efekt průměru. V průměru bylo globální počasí v létě teplejší. Navíc tato La Niňa je nadprůměrně silná. A zima je skutečně chladnější. Meteorologové hlásí, že tato zima je v Evropě nejchladnější za posledních 100 let.

Mráz přichází z Kremlu

Do začátku zimy vše probíhalo tak, jak meteorologové čekali. Nicméně pak zaútočilo Rusko s novou verzí "studené války". Na konci listopadu totiž začalo soptit několik sopek na ruské Kamčatce.

Na Kamčatce je stále aktivních 29 sopek (původně 160). Kamčatka totiž slouží něco jako mnohonásobná crash zóna v autě. Z jedné strany, rychlostí 3,1 cm za rok, se sune pacifická tektonická deska. A z druhé strany pak Beringova deska, rychlostí 1,9 cm za rok.

Kamčatka je tak sopečně aktivní téměř vždy, ale nyní je aktivita enormní. Od konce listopadu soptí téměř nepřetržitě sopky Kizimen, Šiveluch, Krymsky a Ključevskaja. Většina erupcí byla do výšky 2-10 km, mluvíme především o popelu.

Popel slouží jako kondenzační centra (mikroskopické částečky prachu, které se drží dlouho ve vzduchu, usnadňují srážení vodní páry na malé kapičky), díky nimž se tvoří mraky. Kombinace mraků a popela zastínila zem, a proto se začal ochlazovat vzduch. To snížilo jeho tlak, a proto se změnilo proudění, tedy směr větru. V tomto případě došlo k tomu, že arktické studené proudění, které se točí kolem Severního pólu, se vydalo na jih. Takto se arktický vzduch dostal například až nad jinak vyhřátou Floridu či Mexický záliv.

Mraky vytvořené kondenzací přispěly k výraznému růstu srážek. A aby toho nebylo dost, Atlantik je tuto zimu neobvykle teplý. Ano, když se setká přechlazený kontinentální vzduch s teplým mořským vzduchem, výsledkem jsou další a další silné sněhové srážky.

Ekonomické dopady

Prognózy ukazují, že současný efekt La Niňa by měl pokračovat až do jara, případně až do půlky léta. Ačkoli extrémnost počasí by se měla začít snižovat, není pravděpodobné, že se počasí dostane do normálu dříve než za pár měsíců. Sopečná aktivita na Kamčatce pokračuje. V centru mediálních hledáčků je Austrálie se svými rekordními povodněmi, před Vánocemi bohatá sněhová nadílka, která uzavřela letiště v Evropě a USA.

Záplavy v Pákistánu zničily úrodu bavlny, načež se její cena zdvojnásobila, protože Pákistán patří mezi významné producenty a exportéry této plodiny.

Počasí poškodilo úrodu pšenice v Austrálii (významný exportér) a omezuje těžbu uhlí. Sucho dále snižuje úrodu kukuřice a sojových bobů (Jižní Amerika).

Nicméně pozornost by se měla stočit na Čínu. Čína má výrazný nedostatek uhlí (75 % energie je vyráběno z uhlí) kvůli silné zimě, vysoké poptávce (rychlý růst ekonomiky) a vládní politice (byly uzavřeny malé privátní doly). To vede k výpadkům dodávek elektrického proudu již v sedmi provinciích. Přitom hrozí, že tyto výpadky přerostou v celonárodní výpadky elektřiny při pokračování nedostatku uhlí. Tomu nepomáhá ani fakt, že kvůli suchému roku mají vodní elektrárny 10% podstav vody (Tři soutěsky dokonce 26% podstav). A aby toho nebylo dost, jižní části Číny hrozí povodně.

Aktuální vývoj cen komodit sledujte zde

Dopad na akcie?

Z růstu cen komodit profitují především těžaři základních materiálů (především pak uhlí v důsledku katastrofálních povodní v Austrálii, které narušují dodávky). Odhady jejich ziskovosti už měsíc vytrvale stoupají.

Na této vlně se veze i společnost New World Resources (NWR), která je obchodovaná na Pražské burze. Její akcie za poslední měsíc vzrostly o asi 10 %.

Na druhé straně rostoucí ceny komodit mají výrazně negativní vliv na globální firmy na poli rychlého občerstvení, u kterých rostoucí ceny vstupů negativně ovlivňují marže.

Například McDonald's nedávno při prezentování svých kvartálních výsledků uvedl, že během letošního roku očekává zvýšení cen potravinového koše o 2-2,5 % v USA a o 3,5-4,5 % v Evropě. V důsledku toho bude pravděpodobně muset přistoupit ke zvýšení cen produktů. Současně se však obává přetrvávající slabosti poptávky od svých zákazníků, a tak část zvýšení cen potravin půjde na vrub marží.

Zdroj: Česká spořitelna