Sazby, peníze a inflace: Základy fundamentální analýzy a její využití
|

Sazby, peníze a inflace: Základy fundamentální analýzy a její využití

V tomto článku si vysvětlíme ekonomické indikátory, jejichž původ bychom nalezli u jednotlivých vlád, statistických úřadů a centrálních bank. Těmito pro dění na trhu významnými faktory jsou peněžní zásoba, úrokové sazby centrální banky a platební bilance.

Investování
Peníze

Tyto znalosti jsou užitečné ve všech možných oblastech obchodování,a to především proto, že je dnešní finanční trh natolik globalizovaný a vysoce integrovaný, že není prakticky vůbec možné, aby jednotlivé segmenty trhu mohly fungovat samostatně a izolovaně od druhých.

Sazby

Nejvýznamnějším prvkem, který ovlivňuje hodnotu měny, je balíček nejdůležitějších sazeb centrální banky, která hospodaří se zásobami peněz. Centrální banky jsou jedinými legálními původci mincí a bankovek a i ony rozhodují, jak vysoká bude cena při jejich půjčování. Ve zdravém a rostoucím ekonomickém prostředí povedou vyšší úrokové sazby k zhodnocení měny, naopak nižší sazby způsobí její znehodnocení.

Jedním z úkolů fundamentální analýzy na měnovém trhu je změřit u jednotlivých měn jejich poptávku a nabídku. Tyto hodnoty jsou samozřejmě závislé na množství peněz, které jsou v oběhu. Nejdříve je potřeba charakterizovat peněžní zásobu. Tím, že jí porozumíme a vysvětlíme si, jak je ovlivněná základními změnami ve státních ekonomikách, pochopíme, jak a proč dochází k zhodnocení případně znehodnocení měny. Tyto znalosti pak můžeme snadno použít ve svůj prospěch.

Peněžní zásoba

Peněžní zásoba vyjadřuje množství peněz, které v dané národní měně obíhají na trhu. Nejsou to jen bankovky a mince, ale také bankovní vklady, účty peněžních fondů a jiné další formy finanční aktivity. Základní princip její kalkulace je velmi jednoduchý. Můžeme s určitostí říci, že právě peněžní zásoba hrála vždy významnou roli při určování politiky úvěrových sazeb, následně pak ceny měn.

V moderní společnosti mají peníze nejrůznější podobu, ale ve skutečnosti mohou být charakterizovány jako druh nějakého právoplatného média určeného ke směně a půjčování. Peněžní zásoba (a tedy i zásoba měny na globálním trhu) pro nás nejčastěji představuje bankovky a mince, ve skutečnosti ale celkový objem peněz, který může být použit k rozšiřování půjček na trhu, velmi výrazně překračuje pouhou zásobu mincí a bankovek. Moderní bankovní systém umožňuje finančním institucím půjčovat hodnoty, které jsou mnohonásobkem aktuálních peněžních prostředků, které mají banky v záloze. Kalkulace peněžní zásoby se u jednotlivých centrálních bank liší a důležitost, která je tomuto specifickému indikátoru připisována, je také vnímána různě.

Mp x Ro = HDP

Pc x Mn = HDP

Jednoduchá rovnice říká, že celkové množství peněz (Mp), znásobené rychlostí jejich oběhu (Ro) se rovná hrubému domácímu produktu (HDP), což je v jiné rovnici také výsledek součinu průměrné ceny všech druhů zboží a služeb dané ekonomiky (Pc) a jejich absolutního množství (Mn).

Nejprve si všimněme, jak důležitá je tato rovnost. V podstatě nám dovoluje vztáhnout množství peněz k lehce změřitelnému hrubému domácímu produktu. A protože pro nás tradery je množství peněz maximálně důležité kvůli tomu, že přímo ovlivňuje nabídku a poptávku, je naprosto zřejmé, že musíme porozumět tomuto konceptu velmi dobře.

Pojďme si vysvětlit koncept peněžní zásoby na velmi jednoduchém příkladu:

Představme si, že pekař Tomáš upekl jeden bochník chleba a slečna Anežka (pekařova zákaznice) má 10 korun vydaných centrální bankou. Slečna Anežka si za svých deset korun koupí u pekaře Tomáše jeden bochník chleba. Pekař Tomáš, protože rád čte, vymění těch 10 korun, které za chleba utržil od Anežky, u vydavatele Matěje za knihu, která má také hodnotu 10 korun. Zkrátka Anežka zaplatila Tomášovi a Tomáš zase Matějovi.

Vypočítat průměrnou cenu zboží (Pc) opravdu není složité, zvláště když kniha i chléb stály shodně 10 korun. Snadným matematickým úkonem zjistíme, že zboží průměrně stojí právě 10 korun.

(10 + 10) / 2 = 10

Celkové množství peněz v oběhu (Mp) je 10 korun. Jediné, co v příkladu našeho finančního systémů obíhá, je jedna jediná desetikoruna.

Protože v příkladu mimo osob vystupují také chléb a kniha, je celkové množství zboží rovné 2 – jeden bochník chleba a jedna kniha.

Rychlost oběhu peněz (Ro) se také rovná 2. Poprvé peníze obíhaly ve chvíli, kdy Anežka platila za chléb, a podruhé, když pekař Tomáš platil za knihu.

Když dosadíme hodnoty do naší rovnice Mp x Ro (10 x 2), zjistíme, že hodnota hrubého domácího produktu v našem případě je 20 korun.

Inflace

Abychom pochopili význam peněžní zásoby vyjádřené množstvím peněz v oběhu, podívejme se na to, co se stane ve chvíli, kdy se centrální banka našeho příkladu rozhodne vydat do oběhu dvacetikorunu namísto původní desetikoruny.

Pokračování článku najdete na serveru ForexZone.cz