Arnold Harberger: Pinochet nebyl můj přítel
|

Arnold Harberger: Pinochet nebyl můj přítel

ARNOLD HARBERGER, americký ekonom a duchovní otec chilských reforem z doby autoritářské vlády generála Augusta Pinocheta, říká: "Pinochet ne, s tím jsem se nikdy nepřátelil."

Ekonomika Chile
Augusto Pinochet s Friedmanem (vlevo) a Harbergerem (vpravo)

Mnoho lidí vás má téměř za "služebníka Satanova". Tvrdí, že jste strůjcem chilských ekonomických reforem z doby vlády diktátorského režimu generála Pinocheta a organizovaně jste prý vyvážel americkou ideologii.

Osobně jsem se s Pinochetem setkal třikrát. Poprvé v roce 1974, když jsem doprovázel tehdejšího ministra financí USA George Schultze na jeho cestách po Latinské Americe. Podruhé jsme jej navštívili s Miltonem Friedmanem (proslulý, již zesnulý americký ekonom, laureát Nobelovy ceny, pozn. red.) o rok později. Tehdy ale mluvil vlastně jenom Friedman (smích). Do třetice jsem - na žádost tehdejšího ministra financí Chile - Pinochetovi prezentoval jistou ekonomickou studii. Celá schůzka však sestávala hlavně z toho, že generál obdivně promlouval o Castrově vůdcovství na Kubě. Sám jsem toho moc neřekl.

Zmínil jste Friedmana. Ten byl za totéž kritizován ještě mnohem ostřeji než vy.

Přitom za celý svůj život strávil v Chile tak maximálně čtrnáct dní. Friedman je ovšem symbol. Zejména evropská levice si z něho - coby liberála a obhájce volných trhů - udělala hromosvod. Já to měl mnohem jednodušší než on.

Nestresovalo vás to přesto? Dokonce se proti vaší činnosti pořádaly demonstrace.

Myslím, že ne. Hodně jsme se o tom s Friedmanem bavili, dvacet let jsme měli kabinety hned vedle sebe. Věřil, že ekonomická svoboda přináší dříve či později svobodu politickou.

Jak tedy vypadala vaše spolupráce s chilskou vládou?

V polovině 50. let navázala Chicagská univerzita, kde jsem působil, spolupráci s Katolickou univerzitou v Chile. Mladí Chilané studovali ekonomii v Chicagu, američtí profesoři zase působili v Chile; já sám jsem tu zemi navštěvoval od konce 50. let téměř každoročně až do roku 2007. Zasedal jsem ve zkušebních komisích a tak podobně. Ze svých kolegů na Chicagské univerzitě jsem byl v chilském projektu zaangažován nejvíce.

Arnold Harberger (86)

Profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Los Angeles je mnohými experty považován za ekonoma s vůbec největším dopadem na praxi. Zejména za svého předchozího působení na Chicagské univerzitě totiž vychoval dlouhou řadu Chicago Boys, tedy reformních, pravicových ekonomů, kteří se výrazně podepsali na hospodářském vývoji mnoha zemí Latinské Ameriky v posledních čtyřiceti letech. Jeho studenty byli zejména chilští ekonomové, pozdější šéfové centrální banky či ministři financí. Někteří z nich se podíleli na hospodářských opatřeních za autoritářské vlády generála Augusta Pinocheta, pročež byl Harberger kritizován coby přisluhovač tohoto režimu. Ten si však s podobnými kritikami příliš hlavu neláme. "Podívejte se, nynější šéf mexické centrální banky je mým studentem, jeho kostarický kolega také. A tak dále. Jsem na to vše, na všechny své studenty, velmi hrdý."

Právě z této spolupráce měli vzejít oni ideologicky indoktrinovaní Chicago Boys, kteří pak za pinochetovské diktatury prováděli hospodářské reformy.

Ano, říkají o mně, že jsem "padrino" (kmotr, pozn. red.) všech těch Chicago Boys. Ve skutečnosti však první student, jenž získal vzdělání díky zmíněné spolupráci, začal působit coby ekonomický poradce už za vlády prezidenta Jorgeho Alessandriho začátkem 60. let, tedy dlouho před Pinochetovým pučem. Další z Chicago Boys se stal šéfem centrální banky za vlády prezidenta Eduarda Freie, tedy rovněž před tím ozbrojeným pučem. A byl to právě Frei, nikoli Pinochet, koho jsem řadil mezi své osobní přátele.

Vídal jste se s ním tedy častěji?

Ano, s Freiovou vládou jsem spolupracoval docela čile a Frei sám mě dokonce navštívil v Chicagu. U sebe doma jsem při této příležitosti pořádal velkou party s pitím a tancem. Pinochetův převrat ovšem Frei podporoval, do opozice přešel až asi po roce - i poté jsme dále zůstali v kontaktu. Naopak Pinochetově vládě jsem zprvu radit odmítal.

Zprvu?

Při návštěvách Chile během pinochetovské éry jsem byl v pravidelném kontaktu s americkou ambasádou, která mě zpravovala například o počtu politicky motivovaných zmizení osob. Když někdy kolem roku 1978 klesla tato cifra na nulu, řekl jsem si: "Vždyť jiní běžně radí Suhartově Indonésii, Pákistánu a dalším podobným zemím - oč horší je Chile?" Pak jsem tedy spolupráci přestal odmítat, i když ta spočívala vlastně jen v organizování jisté konference a několikadenní poradenské činnosti během dluhové krize z let 1982 až 1983. Za celou dobu Pinochetova režimu jsem s tou vládou nespolupracoval více než čtrnáct dní. Lze však říci, že váš vliv byl zprostředkovaný, poněvadž jste vychoval dlouhou řadu zmíněných Chicago Boys, kteří usedali v té době na ministerstvech či v jiných vrcholných orgánech.

To je pravda. Se skupinou chilských ekonomů jsem úzce spolupracoval na přípravě reformního balíku pro prezidentského kandidáta Alessandriho, o němž jsme již mluvili. Ten byl soupeřem Salvatoru Allendemu (socialistický kandidát, později prezident, jenž spáchal sebevraždu v roce 1973 během převratu organizovaného Pinochetem, pozn. red.) ve volbách roku 1970. Poté co Allende zvítězil, se tato reformní skupina nerozpadla, ale ekonomický vývoj dále bedlivě sledovala a navrhovala další možné reformní kroky. Tyto návrhy daly vzniknout shrnující publikaci El Ladrillo (Cihla, pozn. red.). Vše důležité, co bylo v hospodářské oblasti posléze za Pinochetovy éry učiněno, obsahoval právě tento spis. A vše podstatné, co v něm bylo, zase vzešlo z diskusí a seminářů s chilskými ekonomy, mými někdejšími studenty, jež se konaly v Chicagu na univerzitě, ale i třeba - mnohdy do pozdních nočních hodin - u mě doma.

Jak Pinochetovy ekonomické reformy hodnotíte dnes, s odstupem?

To, že velmi obdobné reformy chilského střihu byly později přijaty v mnoha a mnoha zemích i mimo Latinskou Ameriku, hovoří samo za sebe. Nebylo na nich nic antidemokratického. Je ovšem pravda, že tehdy, v 70. letech, bylo vlastně nemožné takové reformy prosadit v podmínkách otevřené demokracie - v té době bylo ekonomické smýšlení v Latinské Americe extrémně intervencionistické. Ty reformy by v té době zkrátka nikdy nebyly možné s demokratickou vládou v čele. Nyní ovšem, jak jsem řekl, tentýž druh reforem přijímá většina demokratických vlád a mnoho z nich právě v Latinské Americe.

V čem spočívají?

Jde obecně o otevírání ekonomiky, odstraňování cenových kontrol, uvolňování trhu práce od přebytečných regulací - třeba usnadnění výpovědi - či o reformu sociálního zabezpečení. Chile je ovšem nejdále. Tamní veřejnost, tisk i televize jsou ze všech zemí Latinské Ameriky ekonomicky nejgramotnější. To zpětně působí i na kvalitu politického prostředí - žádná z klíčových stran se tam neopírá o názory ekonomických nedouků a podobně. Chilský prezident má nyní po ruce lepší ekonomický tým, než měl třeba George Bush mladší, což je skvělý úspěch.

Jak na Chile a další latinskoamerické země dopadla finanční krize?

Chile z ní vyšlo dobře - nejenže má velmi odolný a lépe regulovaný finanční systém, ale jeho ekonomika se výtečně doplňuje s čínskou. Šok, který zasáhl USA a západní Evropu, se sice v Chile projevil, ale byl značně zmírněn právě napojením na Čínu a jiné rapidně rostoucí asijské ekonomiky. A myslím, že i Brazílie či Argentina nakonec krizí prošly docela dobře. No, určitě lépe než třeba takové Řecko.

Řekové by na tom byli lépe, kdyby se nemuseli držet eura. Sami se však zbavili svobody mít vlastní měnu. Kdyby stále platili drachmou, mohli provést masivní devalvaci, po níž by nastalo výrazné snížení reálných mezd. Byla by to přirozenější cesta z krize, než čeká Řecko nyní. Jsem si na sto procent jist, že by Řekové tak na tom byli lépe.

Co soudíte o evropské ekonomice obecně?

Myslím, že zejména staré země Evropské unie - snad s výjimkou Velké Británie - kladou mnoho překážek, rozhodně více než třeba v USA, do cesty ekonomickým inovacím. Oklešťují možnosti, jak snižovat náklady, jak hledat a nalézat nové podnikatelské činnosti s vysokou výnosností. Země střední a východní Evropy jsou v tomto ohledu poněkud jiné, více amerického střihu.

Ale i v USA stále visí ve vzduchu hrozba návratu do recese.

Neočekávám dvojité dno ani nějakou táhlou stagnaci. Nezaměstnanost je však stále kolem deseti procent (9,4 procenta 7. 1. - pozn. red.). Pokud se ukáže, že je takováto míra nezaměstnanosti trvalejšího rázu, reálné mzdy budou muset dolů. A ty dolů neklesají snadno. Nyní s tím mám přímou zkušenost.

Jak to?

Loni mi snížili plat o 10 procent. Ale fajn, já to beru. Mnoho lidí na mém místě se však může ptát, zda zaměstnavatel opravdu šetří, či se je jen snaží ždímat. Ptají se: "Proč snižují plat zrovna mně, a ne někomu jinému?!" Zkrátka reptají. Když tedy Spojené státy budou dlouhodoběji tíhnout k chronické nezaměstnanosti kolem 10 procent, bude lepší snížit mzdy inflačně než přímým nominálním snížením. Když se totiž zvýší cenová hladina, reálné mzdy samozřejmě také poklesnou, ale lidé to nebudou brát zdaleka tak citlivě. A dojít k tomu zřejmě musí - reálné mzdy v USA dlouho stagnovaly, stagnují stále, a je možné, že jejich optimální úroveň je dnes už níže.

Proč?

Může za to do značné míry vliv imigrace a dovoz levného čínského zboží. Tím ovšem rozhodně nevolám po nějakém druhu ochranářství. Znáte ty obchody "vše za 99 centů"?

Slyšel jsem o nich.

Je k nevíře, co vše dnes můžete koupit za 99 centů. Jdete do takového obchodu a vidíte chudé lidi, jak si kupují věci, které by si předtím nemohli nikdy dovolit. V takovém obchodě si lze zařídit třeba celou kuchyni s talíři, noži, vidličkami, tácky - dohromady tak do padesáti dolarů. Samozřejmě že do takového obchodu nezavítá někdo z Beverly Hills, někdo, kdo nakupuje v buticích Gucci či Yves Saint Laurent, ale pro chudé lidi s nízkými příjmy jsou levné čínské výrobky velice přínosné. Je to jeden z důležitých dopadů čínské ekonomiky na celý svět.

A vývoj v Číně samé hodnotíte podobně příznivě?

Určitě. Za posledních 20 let se v Číně dostalo z chudoby více lidí než kdekoli na světě kdykoli předtím. Číňané jsou proto velmi šťastní - v téměř každé myslitelné dimenzi jsou svobodnější, než kdy byli. Díky vývoji v Číně, ale třeba i v Indii, je svět lepším místem.

Americké akcie ve čtvrtek nepatrně zlevnily, index Dow skončil v červených číslech již pošesté v řadě
21:30

Americké akcie ve čtvrtek nepatrně zlevnily, index Dow skončil v červených číslech již pošesté v řadě

Americké akcie ve čtvrtek mírně oslabily kvůli obavám z průtahů při schvalování reformy zdravotní péče. Ta je...
Americké akcie Shrnutí obchodování v USA
Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky firemním výsledkům a makroekonomickým údajům
18:05

Evropské akcie ve čtvrtek stoupaly díky firemním výsledkům a makroekonomickým údajům

Velké akciové trhy západní Evropy zakončily čtvrteční obchodování svorně v zisku, když investoři čerpali optimismus...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
Pražská burza ve čtvrtek mírně stoupala, pojišťovna VIG si připsala 3,30 procenta
16:36

Pražská burza ve čtvrtek mírně stoupala, pojišťovna VIG si připsala 3,30 procenta

Index pražské burzy PX si během čtvrtečního obchodování připsal 0,19 procenta, když uzavřel na hodnotě 980,76 bodu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
16:31

Britskému prodejci Next po osmi letech klesl zisk

Britskému prodejci oděvů Next, který má prodejny i v České republice, klesl loni poprvé po osmi letech zisk, a to o 5...
Evropské akcie Maloobchod Výsledková sezóna
16:07

Dukovany neplánovaně odstavují 2. blok, asi tam netěsní armatura

V Jaderné elektrárně Dukovany má ve čtvrtek večer být neplánovaně odstaven druhý reaktorový blok. Energetici u něj...
Jaderná energetika Česká republika
16:06

Spotřebitelská důvěra v eurozóně v březnu nad očekávání stoupla

Podle prvních údajů stoupla v březnu hodnota indexu spotřebitlské důbry v eurozóně na odnotu -5 bodů. Po únorových -6...
Eurozóna Spotřebitelská důvěra
Seidler (ING): ČNB v březnu za intervence zřejmě utratila již kolem 300 miliard korun
15:30

Seidler (ING): ČNB v březnu za intervence zřejmě utratila již kolem 300 miliard korun

Devizové intervence České národní banky pokračují v relativně vysokém tempu. Podle hlavního ekonoma ING pro ČR Jakuba...
ČNB Centrální banky Česká koruna
15:14

USA: Prodej nových rodinných domů v únoru zrychlil na anualizovaných 592 tisíc

USA: Prodej nových rodinných domů v únoru zrychlil na anualizovaných 592 tisíc Počtu 592 tisíc dosáhl...
Americká ekonomika Stavebnictví
15:04

Němci chtějí vybrat úložiště jaderného odpadu do roku 2031

Německý parlament ve čtvtek schválil zákon stanovující kritéria a postup volby lokality, kde země na milion let...
Německo Jaderná energetika
14:35

Volkswagen díky vysoké poptávce zvýšil emisi bondů na dvojnásobek

Poptávka po nových dluhopisech německé automobilky Volkswagen byla nad očekávání vysoká, a firma tak původně...
Volkswagen Dluhopisový trh
14:28

Zisk finanční divize Volkswagenu loni vzrostl na nový rekord

Finanční divize německé automobilové skupiny Volkswagen loni i přes emisní skandál dosáhla rekordního zisku, stejně...
Volkswagen Výsledková sezóna Evropské akcie
14:12

EK chce nižší poplatky u transakcí mezi eurem a dalšími měnami

Evropská komise chce ještě letos navrhnout způsob, jak snížit poplatky, které musejí lidé v EU platit za přeshraniční...
Evropská unie Euro
13:36

USA: Čerstvých žádostí o podporu v nezaměstnanosti přibylo na 258 tisíc

Na 258 tisíc Američanů si v týdnu do 18. března podalo čerstvou žádost o podporu v nezaměstnanosti. Je to nejvyšší...
Americká ekonomika Pracovní trh
13:09

Siemens a další německé firmy chtějí stavět železnici napříč Jižní Amerikou

O výstavbě železnice napříč Jižní Amerikou jedná v Bolívii řada německých společností v čele se Siemensem. Projekt za...
Siemens Doprava Latinská Amerika
12:26

Zisk řeckých aerolinek Aegean se loni propadl o 53 procent

Čistý zisk největší řecké letecké společnosti Aegean Airlines loni klesl o 53 procent na 32,2 milionu eur. Tržby sice...
Řecko Doprava Výsledková sezóna