Kam se ztratila váha dolaru?
|

Kam se ztratila váha dolaru?

Ve svých počátcích byl dolar kryt zlatem nebo stříbrem. Dnes už tato vazba neexistuje. Ve 21. století už není dolar zajištěný ničím hmotným, pouze důvěrou v americkou vládu. Jeho hodnota je dnes virtuální. Kam spěje svět papírových měn? Historie dokazuje, že pokusy o odloučení měny od hodnoty drahého kovu většinou končily neslavně – vysokou inflací.

Americký dolar

Dolar má za sebou peněžní transformaci táhnoucí se od 18. století.

Podívejme se na důležité mezníky americké monetární historie:

  • Veto bankovního zákona Andrewa Jacksona z roku 1832 a jeho boj proti monopolu Banky Spojených států (předchůdce Fedu), která v důsledku toho přestala v roce 1836 fungovat jako centrální banka.

  • Přesun Abrahama Lincolna k papírovým penězům, jejichž hodnotu v zásadě určovala vláda (fiat money), kvůli financování občanské války.

  • Obnovení zlatého standardu v roce 1879 opět umožnil směnu zlata za peníze ve fixním (zákonem stanoveném) kurzu.

  • Paniku v roce 1907 pomohla uklidnit JPMorgan.

  • V roce 1929 se Fedu nepodařilo uklidnit trhy, následovala Velká deprese.

  • Monetární improvizace ve 30. letech.

  • Brettonwoodský systém z roku 1944 - dolar se stal rezervní měnou a byla stanovena směnitelnost dolaru za zlato v kurzu 35 USD za trojskou unci (dolar však nebyl za zlato směnitelný pro Američany, jen pro zahraniční vlády nebo centrální banky).

  • Od roku 1971 je dolar čistě papírovou (dnes hlavně digitální) měnou.

Greenback Planet

Někteří zastánci papírových měn, jako třeba H. W. Brands, autor knihy Greenback Planet, si odvážně dovolují tvrdit, že americká měna zajistila Spojeným státům bohatství, porazila komunismus a spojila ekonomicky svět více než jakákoli jiná měna.

S Brandsem by jistě řada lidí polemizovala, protože USA vděčí za prosperitu spíše podnikání než měně, komunismus byl prohnilý už od počátku a bylo jen otázkou času, kdy se svojí vinou zhroutí, a britská libra spojila světovou ekonomiku dlouho před narozením Bena Bernankeho. Nemluvě o tom, že svět už v době byzantské říše obíhaly zlaté mince.

Podařenou kritikou moderního dolarového systému jsou například úvahy Jacquese Rueffa (1896-1978), poradce Charlese de Gaulla, který si troufl prohlašovat, že Spojené státy, s právem natisknout si tolik dolarů, kolik je pro ně výhodné, se kvůli své spotřebě předluží a vtáhnou svět do krize. Jak víme, Rueff se příliš nemýlil.

Ve skutečnosti, s výjimkou bankomatů a elektronického bankovnictví, jsme současnou podobu světa papírových peněz dokázali z historických zkušeností předpovědět už dávno.

Inflace probíhá od doby, kdy se začaly zlehčovat mince z drahých kovů a kdy první špatná půjčka způsobila bance potíže s financováním. Ani Lincoln nebyl první, kdo se pokusil o finanční inovace směrem k oddělení měny od drahého kovu. John Law, skotský ekonom, který sloužil jako ministr financí u Ludvíka XV., se o něco podobného také pokusil – s katastrofálními inflačními důsledky.

"Papírový muž" Brands považuje obdiv k měnám krytým něčím jiným než důvěrou vlády za zakořeněnou tradici. Pokud to tak je, mají lidé pro uznávání takovýchto tradic racionální důvod. Obvyklým rysem papírových měn je už od nepaměti to, že ztrácejí hodnotu. Ani dolar není výjimkou, dlouhodobý rostoucí trend ceny zlata to potvrzuje. Někdy zkrátka stačí jen nezavírat oči a ohlédnout do minulosti.

Aktuální cenu zlata sledujte zde

Zdroj: WSJ