Vladimír Dlouhý: Druhá vlna recese je reálným nebezpečím
|

Vladimír Dlouhý: Druhá vlna recese je reálným nebezpečím

Exministr průmyslu a nynější poradce banky Goldman Sachs VLADIMÍR DLOUHÝ varuje: příchod druhé recese je reálným nebezpečím. "Lidé si musejí utahovat opasky. Co pak udělá člověk, který žije z podpory nebo z 15 tisíc měsíčně? Začne si myslet, že je korupce normální."

Česká ekonomika Česká republika Politika Evropská unie Korupce
Vladimír Dlouhý

Vždy jsem vás vnímal jako člověka, který má stejně blízko jak k táboru stoupenců Václava Havla, tak k příznivcům Václava Klause.

Opravdu, asi jsem byl vždy vnímán jako někdo uprostřed. Byl jsem členem Klausovy vlády a ODA mně vytýkala příliš malou vzpurnost vůči tehdejšímu premiérovi. ODS a Václav Klaus sám mně zase vytýkali přílišnou otevřenost k tomu druhému křídlu. Pro mě osobně to bylo nepříjemné, neboť jsem byl za někoho, kdo je možná zdatný v komunikaci s veřejností, případně slušný manažer ministerstva, ale není dobrý politik z hlediska jednoznačného tahu na branku.

Nemáte pocit, že nyní – například v souvislosti s děním kolem pana Bátory – se střety zmíněných táborů polarizují?

Osobní rovina této polarizace začíná být ohlazena věkem. Navíc v souvislosti s událostmi u nás i ve světě se v Česku začíná profilovat více názorových skupin než ty dvě spojené s oběma prezidenty, a mezi těmito skupinami to opravdu začíná jiskřit. Polarizaci navíc podporují média, protože dělá hezké titulky a prodává je.

Velmi debatovaným tématem je korupce. Klausovi odpůrci si stěžují, že Hrad korupci bagatelizuje.

Trochu ztrácím přehled, co je Václav Klaus, a co je Hrad. Nechce se mi věřit, že by některé výroky lidí kolem něho, jeho nejbližších spolupracovníků, byly jeho názory.

Co konkrétně myslíte?

Rozruch kolem pana Bátory je docela ilustrativní. Rozlišme formu a obsah: Bátora něco řekl, média i intelektuální elitáři se do něho pustili hlava nehlava a prezident správně připomněl, že každý má právo na svůj osobní názor. Druhá věc je, co pan Bátora říká a představuje. On a jeho politická iniciativa, ale podobně i třeba snahy paní Bobošíkové, jsou reakcí na vývoj evropské společnosti, a v tomto Bátora a Bobošíková nejsou zdaleka jen českou specialitou.

Všude v Evropě čím dále více lidem vadí to, co až donedávna bylo považováno za nedotknutelné principy našeho života: otevřená, multikulturní společnost, práva menšin, právo na bohaté sociální zajištění a mnoho dalších věcí. Toho využijí lidé s politickými ambicemi a – někdy spíše aby zaujali a získali voliče, než že by to byl jejich názor – zaujímají vyhrocená, radikální stanoviska.

Dobře, Bátora, to ale není přímo Hrad.

Problém je pak v tom, když tyto zatím jen okrajové politické tlaky podpoří – a ještě vyhrotí – Petr Hájek nebo Ladislav Jakl, tedy nejbližší prezidentovi spolupracovníci, a sám prezident řekne "A" - tedy Bátora má právo na svůj názor -, ale neřekne "B" - zda s ním souhlasí, nebo ne. Takže to vyznělo jako podpora Bátory. A navíc, když něco prohlásí prezident, tak to má úplně jinou váhu, než když to řekne politolog nebo sociolog.

A korupce? Bagatelizuje ji Klaus?

Nevím, zda ji prezident bagatelizuje, ale domnívám se, že by se k ní měl vyjádřit, neboť to začíná být největší problém naší země.

Byl jste v politice aktivní v 90. letech. Myslíte si, že od té doby došlo k razantnímu nárůstu korupce?

To pro mě není lehká otázka, neboť když řeknu ano, bude to znít velmi levně. Zadruhé, když si budete listovat mediálními archivy, uvidíte, že já sám jsem byl spojován s různými, více či méně nelichotivými kauzami, které zaváněly korupcí. Zatřetí, skoro stejně důležité jako vlastní korupce je v této době její vnímání, obraz. V politice platí, že obzvláště krátkodobě a z hlediska atmosféry ve společnosti není ani tak důležitá pravda, jako obraz. A obraz týkající se korupce je mimořádně špatný.

A jaká je tedy ta pravda?

Korupce nemusí být nutně spojena s vysokými vládními špičkami ani s největšími finančními a podnikatelskými skupinami. Na této úrovni bude politika propojena s hospodářskými zájmy vždy, možná by spíše pomohla větší transparence při financování politických stran.

Problém se dostal do dvou základních rovin. Zaprvé, vzniklo několik skupin "zprostředkovatelů", kteří se vymkli kontrole, žijí vlastním životem a někdy vydírají různé podnikatelské skupiny. Zadruhé, korupce je běžná i na obecních, městských či krajských úrovních. A je přítomná i na nižších úřednických úrovních při schvalování docela obyčejných věcí. Lidé to vědí. Cítí to na vlastní kůži.

Známý problém s korupcí tkví v tom, že ji lze jen obtížně prokázat.

A každý, kdo o ní jen tak mluví, dost riskuje. Obraz je však špatný. Slyším, že i v těchto dnech stavební firmy jsou všeobecně profláknutým zprostředkovatelem vyzvány, aby vytvořily dodatečné vícenáklady v řádu desítek milionů při realizaci obecně prospěšné stavby s tím, že příslušné zastupitelstvo tyto náklady "nerado" schválí, v realitě se pak dodatečná částka dostane z velké části do kapes soukromých osob; banka je navštívena zprostředkovatelem, který nabídne, že právě k ní on či společnost převede velké úložky, ovšem za příslušný poplatek – banky jsou naštěstí zatím ještě dost silné, aby s někým takovým vyrazily dveře; za schválení běžného převodu majetku si ministerský úředník řekne o absurdní sumu. Takových pověstí je mnoho, dokázat se nedá nic.

Proč je právě nyní z korupce takové téma?

Reálným nebezpečím je příchod druhé recese a lidé si musejí utahovat opasky. Co pak udělá člověk, který žije z podpory nebo z 15 tisíc hrubého měsíčně? Začne si myslet, že korupce je normální a že se jí musí přizpůsobit, jinak že je za pitomce. Mimochodem, jako pitomec se někdy cítím i já. Navíc, obraz endemické korupce je dnes přítomen – snad s výjimkou Německa či skandinávských zemí – všude. To vede v Evropě i ve Spojených státech k zmalomyslnění lidí, nedůvěře v politiky, nedůvěře v základní demokratické struktury. Proto si začínám myslet, že korupce je dnes skoro hlavním problémem naší společnosti, a pokud k ní prezident mlčí, tak je to špatně.

Co se té týče současné ekonomické krize, vidím vás jako člověka mezi dvěma ústředními polarizujícími se názorovými proudy – nebyl jste nikdy kdovíjak nadšen z eura, ale ani jste nebyl jeho silným kritikem. Nyní se láme chleba.

K zavedení eura jsem byl vždy rezervovaný, v tom jsem byl posledních deset let docela konzistentní. Považuji to prostě za předčasný, politicky prosazený projekt. Evropská integrace dokázala mnoho – od potlačení, skoro vymazání nacionalismu v západní Evropě až po vytvoření jednotného vnitřního trhu, který je pro naši ekonomiku velmi důležitý. Určitě se proto nepřidám k hnutím, která hlásají "dost Evropy". Od 70. let si však Evropa vytvořila model, systém, který obyvatelům vyhovuje stále méně.

Buďte konkrétní.

Otevřená, multikulturní společnost nevedla k harmonickému zakořenění imigrantů, ale ke vzniku oddělených problémových společenství na pomezí městských ghett; odstranili jsme diskriminaci menšin, ale najednou máme pocit, že menšinové skupiny si nárokují více práv, než má většina obyvatel, případně nás děsí požadavky, jako je vychovávání dětí homosexuálními páry; v pochopitelné reakci na velkou hospodářskou krizi a válečné utrpení jsme vybudovali solidární sociální model, který však najednou skoro nenávratně podkopal evropskou konkurenceschopnost a přispěl k hlubokému zadlužení; politicky korektně jsme si zakázali slovo cikán, ale postavení Romů ve společnosti to nepomohlo a my ostatní máme pocit, že oni brutálně zneužívají sociální podporu "za naše peníze".

To vše, co jste jmenoval, však i v ČR obhajovala celá řada osobností.

Máte pravdu. Pokud se už vymezuji vůči panu Bátorovi – musí prominout, prostě se stal symbolem –, pak se také musím vymezit vůči opačným tendencím, především vůči skupině českých intelektuálů a politologů, kteří v rychlém přijetí evropského modelu a v jeho prohloubení směrem k federalizované Evropě viděli jedinou možnou cestu, jak přesunout rozhodování od neschopných a zkorumpovaných českých úředníků a politiků k údajně schopnějším, ať jsou v Bruselu, nebo třeba v Berlíně. Ekonomická krize ostře odhalila, že jednak ti evropští úředníci také tak zázrační nejsou, ale hlavně, že hlubší federalizace narazí právě na už zmiňované slabiny evropského modelu.

Koho řadíte k této skupině intelektuálů?

Pan profesor Halík je jistě velmi vzdělaný pán, ale přečtu-li si v rozhovoru s ním, že vlastně on také nikdy evropský multikulturalismus bezbřeze neobhajoval, tak jsem trochu překvapen.

Už jste se toho dotkl, ale ještě jednou: jak reálná je hrozba opětovného propadu Česka do recese?

Zpomalení hospodářského růstu je už realitou, a zda bude následovat i recese, třeba stejně hluboká jako v roce 2009, nezáleží ani tolik na nás, nýbrž na situaci v eurozóně; již podruhé během tří let hrozí naší ekonomice vnější šok, problém, který jsme si sami nezpůsobili. Máme výhodu krátkodobé stability, především trhy nám věří – vývoj úrokových rozpětí na českých státních dluhopisech se oddělil dokonce i od polských.

Vrátíme-li se k nahlížení situace skrze tábory stoupenců Klause a Havla, pak v oblasti zahraniční politiky, říká se občas, mají ti první blíže k zájmům Ruska, zatímco druzí zase tíhnou k zájmům USA. Odrážejí se tyto tenze třeba v dění kolem tendru na dostavbu Temelína?

Pokud malá země realizuje tak velký – a v dnešní době svojí podstatou i zpolitizovaný – projekt, jako je stavba jaderné elektrárny, pak vždy bude vystavena také těmto mocenským tlakům. Začnu tím, abychom nedémonizovali Rusko. Po roce 1990 bylo naší chybou, že jsme se domnívali, že Rusko je země jako my, a současně že si Rusové zaslouží, aby tak deset let zpytovali svědomí, klečeli na kolenou a nesli na bedrech důsledky toho, že sedmdesát let tvrdili, že budují ideální komunistickou společnost a že je sovětský člověk vzorem všem ostatním. Ale že až si Rusové svůj kalich hořkosti vypijí do dna, transformují se jako my a "rozpustí se" v našem evropském demokratickém uspořádání.

A ono ne.

A ono správně ne! Je to jiná země, jiná kultura, jiná tradice. Nemusí se nám na Rusku líbit spousta věcí – a mně se nelíbí –, ale je to jejich věc, nedémonizujme je. Chápejme, že se stále vnímají jako velmoc – a do určité míry velmocí stále jsou. Buďme ostražití stran toho, že jako velmoc mají představu o svém regionálním nebo globálním vlivu, avšak nepovažujme vše, co je ruské, za apriorně nebezpečné. A bojím se, že někteří věční kritici Ruska k tomu takto přistupují.

Koho myslíte?

Karla Schwarzenberga mám osobně velmi rád, je to ve světě uznávaný ministr, ale na Rusko má až příliš vyhraněný názor.

Někteří komentátoři upozorňují, že je Klausova kritika EU nevyvážená, přihlédneme-li k tomu, že směrem k Rusku od něho nezazní jediný kritický hlas. Sdílíte tento pohled?

Česko nežije ve vzduchoprázdnu, historicky jsme vždy byli stlačováni mezi dva vlivy, německý a východní, od 18. století explicitně ruský. Dnes, na počátku 21. století a v době krize evropské integrace, bychom měli vyslat dva základní signály. Zaprvé, patříme do střední Evropy, takže pro nás není jiná alternativa než být uvnitř EU. Mohu sice úsměvně spekulovat, co by bylo, kdyby se nerozpadla, ale transformovala habsburská monarchie, neboť i dnes vidíme, že třeba z hlediska podmínek pro fungování společné měny mají země jako Německo, Rakousko, my, Polsko a další z našeho regionu nejvíce společného a "habsburské euro" by patrně mohlo fungovat lépe než to dnešní.

Je to však jen bonmot, poválečná realita je jiná: zakladatelé evropské integrace považovali za prioritní integrovat Německo s Francií – ta je však jen nejsevernější z jižních evropských zemí, o čemž v podstatě EU a její problémy jsou. Střední Evropa pak prostě do této EU patří, tečka.

Druhý signál se týká vztahu k Východu, k Rusku?

Přesně tak. Jak jsem řekl, respektujme Rusko jako sousední silný stát a jako kulturně a sociálně jinou společnost. Zakotvením v EU – bez ohledu na její dnešní problémy – jsme dostatečně silní k odpoutání se od těžké komunistické minulosti a neobáváme se ruského obchodního a investičního vlivu. Nebudeme tyto vztahy zatěžovat fobií z Rusů, naopak – spolu s Němci jsme připraveni na znalosti ruského prostředí profitovat.

To je pak i návod pro Temelín: z naší strany to musí být standardní transparentní proces, a ne že si už teď kdejaký podržtaška brousí zuby na tučnou provizi. Cena, a ruská nabídka bude asi nejlepší, u takového projektu nemůže být jediným kritériem.

A co nevyváženost Klausovy kritiky Ruska a EU?

To je jeho věc. Mně spíše připadá, jako by – jak sám říkával – opravdu nahlížel politiku jako šachovou partii, kde často vidíme jenom tři čtyři tahy dopředu a čekáme, jak budou hrát protivníci. To je možné, pokud proti sobě hrají dva špičkoví vyrovnaní šachisti-politici. Tak mohl hrát Klaus proti Havlovi počátkem 90. let, kdy prosazoval správnou ekonomickou reformu a koneckonců i sebe sama. Takto však prostě nemůže hrát Česká republika, která hraje proti nesrovnatelně silnějším soupeřům.

Je dobře, že máme prezidenta, který je schopen otevřené a přímé kritiky EU, a současně nepřijmout jednoduchý, démonizující pohled na Rusko. K obojímu má totiž málokdo politickou i osobní odvahu. Věci však musejí mít svoji míru. Některé nedávné události v Rusku, ať jsou to soudní rozhodnutí, či kroky proti nepohodlným novinářům (nebo například ruské prezidentské volby - pozn. red.) , překračují onu mez respektování vnitřních odlišností. Jsou to skutečnosti, které my jako ČR kritizujeme, když se objeví kdekoli ve světě. Pokud prezident nachází kritická slova pro EU, měl by v konkrétním případě najít kritická slova i pro Rusko.

Objevují se i názory, že zájmem Ruska je roztříštěná Evropská unie a že Klaus coby vyslanec těchto zájmů právě proto proti Unii brojí.

Jistě, Rusko může mít zájem na ne zcela pevné, nefederalizované Evropě, nehodlám však vůbec spekulovat o nějakém spojení s českým prezidentem.

Pohybujete se i kolem energetiky. Máte tip, kdo nakonec dostaví Temelín – Rusové, Francouzi nebo Američané?

Ať řeknu cokoli, bude to považováno za lobbování pro jednu z těch stran. Je to otevřené. Už jsem řekl, že ruská cenová nabídka bude asi nejnižší, u takového projektu však musejí rozhodovat i další kritéria, technická a bezpečnostní, myslím tedy jaderně-bezpečnostní. Mám-li odpovědět, zda ze strategicko-bezpečnostního hlediska – z hlediska obavy o rozšíření ruských zájmů – by bylo účelné ruskou nabídku vyloučit, pak jednoznačně říkám ne.

včera v 20:33

Kanada usiluje o rozšíření vývozu ropy mimo USA

Kanada bude navzdory schválení ropovodu Keystone XL vedoucího do Spojených států nadále usilovat o rozšíření exportu...
Ropa Kanada Komodity
včera v 17:55

Apple odvrátil zákaz prodeje telefonů iPhone 6 v Číně

Čínský soud zrušil rozhodnutí pekingského úřadu pro ochranu duševního vlastnictví, podle kterého telefony iPhone 6 a...
Apple Mobilní telefony Americké akcie
včera v 16:10

Sky: Tesku hrozí kvůli účetnímu skandálu značná pokuta

Největší britská maloobchodní společnost Tesco by v brzké době mohla s britským Úřadem pro vyšetřování závažných...
Spojené království Evropské akcie Maloobchod
včera v 15:01

Řecko obdrželo tři nabídky na druhý největší přístav v zemi

Řecko obdrželo tři závazné nabídky na odkoupení většinového podílu v přístavu v Soluni. Oznámila to v sobotu řecká...
Řecko Privatizace
včera v 08:43

V USA narůstá počet nedokončených ropných vrtů

Američtí producenti ropy z břidličných hornin v současné době těží nejvyšším tempem za rok a půl, zároveň ale...
Ropa Těžba Těžba z břidlic
včera v 07:03

Panama se od roku 2018 připojí k mezinárodní daňové dohodě

Panama začne od roku 2018 uplatňovat mezinárodní daňovou dohodu podepsanou loni. Agentuře AFP to sdělila její...
Daně
Americké akcie v pátek uzavřely kolem nuly. Trump kvůli slabé podpoře stáhl návrh na zrušení Obamacare. Za celý týden všechny tři hlavní burzovní indexy klesly
24. 3. 2017 21:30

Americké akcie v pátek uzavřely kolem nuly. Trump kvůli slabé podpoře stáhl návrh na zrušení Obamacare. Za celý týden všechny tři hlavní burzovní indexy klesly

Americké akcie zakončily poslední seanci týdne kolem nuly. Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Paul Ryan po...
Shrnutí obchodování v USA Americké akcie Spojené státy americké (USA)
Evropské akcie v pátek převážně klesly, za celý týden ztratily zhruba půl procenta
24. 3. 2017 18:00

Evropské akcie v pátek převážně klesly, za celý týden ztratily zhruba půl procenta

Evropské akcie v pátek prohloubily ztrátu ze čtvrteční seance. Na trzích byla patrná nervozita z dění ve Spojených...
Evropské akcie Shrnutí evropského obchodování
24. 3. 2017 17:28

Reuters: EIB požádala o prošetření půjček poskytnutých Renaultu

Evropská investiční banka (EIB) požádala francouzské vyšetřovatele, aby zjistili, zda francouzská automobilka Renault...
Evropské banky Banky Francie
24. 3. 2017 17:07

Chorvatsko má obavy z problémů potravinářského gigantu Agrokor

Chorvatská vláda uvažuje o přípravě zákona, který by ochránil ekonomiku před problémy obří potravinářské a...
Chorvatsko Zadlužení Maloobchod
Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla, za celý týden si připsala 0,1 %
24. 3. 2017 16:45

Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla, za celý týden si připsala 0,1 %

Pražská burza v pátek navázala na zisk ze čtvrteční seance, index PX stoupl o 0,18 % na 982,53 bodu. Nahoru burzu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
24. 3. 2017 16:06

Mnuchin (ministr financí USA): Daňovou reformu chceme dokončit do srpna

Americký ministr financí Steven Mnuchin v pátek prohlásil, že kabinet Donalda Trumpa usilovně pracuje na slibované...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Daně
Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů
24. 3. 2017 15:45

Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů

Vidina silnější koruny se již začala projevovat v chování drobných investorů, část se proti tomu zajišťuje, menší se...
Česká republika ČNB Centrální banky
24. 3. 2017 15:17

Portugalský rozpočtový deficit loni klesl na novodobé minimum

Portugalsko loni snížilo svůj rozpočtový deficit o více než polovinu na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP)...
Portugalsko Rozpočet Deficit rozpočtu
24. 3. 2017 14:50

USA: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat klesl na 53,4 bodu, snížilo se i tempo růstu sektoru služeb

Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru USA v březnu podle předběžných údajů společnosti Markit klesl na...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Indexy nákupních manažerů
Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí
24. 3. 2017 14:19

Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí

Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zůstane plně v Londýně i po odchodu Británie z Evropské unie. Banka...
Deutsche Bank Evropské banky Banky
24. 3. 2017 14:00

Ze světa investičních doporučení (24. března)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Evropské akcie Americké akcie
24. 3. 2017 13:40

Kanada: Index spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostl o 2 % (odhad: +2,1 %, leden: +2,1 %)

Meziměsíčně v únoru ceny vzrostly o 0,2 %. Jádrová inflace podle kanadské centrální banky v meziročním srovnání...
Kanada Inflace
24. 3. 2017 13:32

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %. Trh počítal s 1,3%...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika