Kukuřice a šílenství okolo biopaliv
|

Kukuřice a šílenství okolo biopaliv

Kukuřice patří ve světě mezi nejrozšířenější zemědělské plodiny. Využití nachází v potravinovém průmyslu, spotřebovává se jako krmivo a v posledních letech jde stále větší podíl produkce na výrobu biopaliv. Není se tedy čemu divit, že s rostoucí cenou zaznívá stále ostřejší kritika snášející se na hlavy přívrženců pěstování plodiny pro potřeby etanolového průmyslu. Silná zemědělská a ekologická lobby ve světě přispěla k rozpoutání biopalivového šílenství, které bude jen velmi obtížné zastavit. V pokračování komoditního seriálu z pera analytiků společnosti Colosseum se dozvíte, jak lze na celé věci vydělat.

Komodity Kukuřice Biopaliva
Kukuřice

Do nedávné doby byla kukuřice pěstována jako zdroj potravy pro lidi a využití našla i v krmných směsích pro zvířata.

Samotná historie kukuřice je značně zamlžená. S největší pravděpodobností pochází plodina z Mexika, kde byla pěstována již 5000 let př.n.l. Odtud se později rozšířila i do Severní a Jižní Ameriky. Plodina se stala nepostradatelným zdrojem potravy pro řadu dávných civilizací (Mayové, Inkové, Aztékové). Španělé a Portugalci přivezli kukuřici do Evropy, odkud se postupně rozšířila dále na východ. Do Číny dorazila přibližně kolem roku 1550 n.l.

Kukuřice je jednoletá rostlina, která dorůstá do výšky 1 až 3 metrů. Produktem jsou kukuřičné klasy, z nichž se získává zrno. To se následně využívá v potravinářství, pro krmení hospodářských zvířat a pro průmyslové zpracování. Pro výživu lidí se vyrábí kukuřičná mouka a krupice.

Kukuřičné zrno je energeticky velmi bohaté, a proto je také ideální plodinou pro výrobu krmiv. Kukuřice vyžaduje pro pěstování relativně teplé počasí, přičemž vysoké nároky jsou kladeny i na vláhu a na hnojiva.

Voda se však může stát i nepřítelem. Jedná se především o období setí, kdy přílišná vlhkost půdy vede ke zpoždění celého procesu. Extrémně dlouhé období vlhka často vede i k nižší úrodě, protože řada farmářů se raději rozhodne pro jinou plodinu. Prudké lijáky v období sklizně mohou poškodit klasy, což v konečném důsledku vede k nižší úrodě.

Kukuřice je v různých fázích pěstování citlivá na rozličné faktory, jejichž kombinace určí výslednou velikost úrody. Jednou je to voda, podruhé zase počasí a teplota.

USA a Čína dominují produkci

Největším producentem jsou jednoznačně Spojené státy, které jsou zodpovědné za 39 % celkové produkce. Druhé místo je vyhrazeno pro Čínu (21 %). Na třetí pozici je EU (7 %), dále se 6,5 % Brazílie. Značná část kukuřice se spotřebuje přímo v zemi pěstitele. Proto je důležité zaměřit svou pozornost i na oblast největších světových exportérů. Jednoznačně největším vývozcem na světě jsou Spojené státy s přibližně 60% podílem na celkových exportech. Na druhém místě je EU (7,4 %). O třetí místo se dělí Argentina s Brazílií (9,3 %).

Pořadí největších světových spotřebitelů je velmi podobné jako v případě producentů. Nejvíce kukuřice se spotřebuje ve Spojených státech (34 %) a v Číně (19 %).

Podíl na celosvětové produkci kukuřice

Cena plodiny na světových burzách je určována vztahem mezi nabídkou a poptávkou. Spojené státy hrají na poli s kukuřicí nejvýznamnější roli, a proto jsou tamní zprávy vnímány obzvláště citlivě.

Pravidelně se sleduje množství oseté plochy, velikost počátečních a konečných zásob, výnosnost úrody, velikost exportů a další údaje. S cenou mohou obzvláště zamíchat pravidelně zveřejňovaná data Amerického ministerstva zemědělství, která se zabývají odhady budoucích fundamentů.

Kritickou roli sehrává na straně nabídky počasí. Na nečekané záplavy či enormní sucho reaguje cena takřka okamžitě. Poptávku po kukuřici má na svědomí potravinářství, výroba krmných směsí pro hospodářská zvířata a v posledních letech stále větší podíl ukusuje i kontroverzní výroba etanolu.

Klesá-li tedy poptávka po mase, je pravděpodobné, že se to odrazí i na poptávce po kukuřici.

Důležité je sledovat i cenu substitutů, které je možné použít v krmných směsích (hlavně pšenici).

Výroba etanolu

Kukuřice se ve Spojených státech v posledních několika letech začala masivně využívat i při výrobě biopaliv, resp. etanolu. Ekologická a zemědělská lobby ve Washingtonu zabrnkala na strunu energetické bezpečnosti země a globálního oteplování, čímž si získala politiky napříč stranami. Spojené státy importovaly na počátku 70. let 24 % veškeré spotřebovávané ropy. V 90. letech se číslo zvýšilo na 42 % a v roce 2008 to již bylo 70 %, což začalo znepokojovat řadu politiků. Obzvláště když černé zlato pochází z politicky nestabilních oblastí.

Návrh na rozšíření výroby etanolu se tak setkal s pozitivní odezvou. V konečném důsledku vedl lobbismus k masivním dotacím do oblasti výroby biopaliv. Zrodil se i smělý plán, který počítá s růstem produkce etanolu v USA do roku 2022 na 36 miliard galonů (galon = 3,785 litru). V současnosti se přitom v USA vyrábí přibližně 6,5 miliardy galonů.

Výroba biopaliv se tak stala významnou proměnnou ve výsledné rovnici poptávky po kukuřici. Cena kukuřice začala být díky tomu ovlivňována i cenou ropy, která hraje zcela zásadní úlohu při poptávce po etanolu.

Aktuální cenu kukuřice sledujte zde

Aktuální cenu ropy sledujte zde

Z dlouhodobého hlediska je kukuřice velmi zajímavá komodita, u níž lze počítat s dalším růstem ceny. Poptávka po potravinách zůstává velmi stabilní a vzhledem ke zvyšujícímu se počtu obyvatel a k růstu jejich životní úrovně nabírá na síle.

Podpora přichází i ze strany producentů etanolu, jehož produkce v následujících letech poroste. Ve prospěch kukuřice hovoří i nízké zásoby a nepředvídatelné počasí.

Nejdůležitějšími burzami pro obchodování s komoditou jsou CME Group (dříve Chicago Board of Trade, CBOT) a Tokyo Grain Exchange. Ve Spojených státech se cena udává v centech za bušl, přičemž velikost jednoho kontraktu je 5 000 bušlů. Bušl je jednotka množství, která je u každé obilniny jiná. V případě kukuřice odpovídá jeden bušl 25,4 kg, ale např. u pšenice 27,2 kg. V Tokiu je cena vyjádřena v jenech za 1 000 kilogramů a velikost kontraktu je 50 000 kilogramů.

Zdroj: Colosseum