Axel Leijonhufvud: Wall Street ničí USA i kapitalismus
|

Axel Leijonhufvud: Wall Street ničí USA i kapitalismus

AXEL LEIJONHUFVUD, původem švédský profesor ekonomie, říká: "Je pravděpodobné, že se budeme na současnou krizi zpětně dívat jako na tu, která svět zásadně proměnila."

Ekonomika Inflace Krize
Axel Leijonhufvud

Po pádu "železné opony" jste se podílel na návrzích ekonomických reforem zemí socialistického bloku...

...učil jsem i na Středoevropské univerzitě, když ještě byla v Praze. Pamatuji se, že jednu z přednášek - konala se v blízkosti Karlova mostu - jsem zahájil s poukazem na text, jenž je na desce u mostecké věže: praví cosi o tom, že občané Prahy tam roku 1648 hrdinně zastavili postup švédských vojsk. Zavtipkoval jsem, že konečně přináším něco ze švédské civilizace i na druhý břeh Vltavy. (smích)

Co si tedy zpětně myslíte o transformaci, o privatizaci v zemích střední a východní Evropy?

Šlo o největší dějinnou událost v mém dospělém životě - to proto, že coby dítě ještě pamatuji 2. světovou válku. Bylo to trochu jako nynější krize - lidé situaci adekvátně nerozuměli, tudíž bylo učiněno mnoho chyb. Hlavně v Rusku - naděje na opravdovou demokracii tam vzaly zasvé kvůli způsobu, jakým byl přechod na tržní ekonomiku uskutečněn. Ale celkově jsem velmi rád, že k pádu socialismu došlo - z mojí generace jen málokdo věřil, že se toho někdy vůbec dožije. Bylo to fantastické. Musíme si však uvědomit, že částečným důvodem, proč se situace při aktuální finanční krizi tak vymkla z rukou, je skutečnost, že lidé prostoduše věřili v systém, jenž byl rozvíjen i v reakci právě na kolaps systému socialistického. To, co dnes máme, je naopak velmi vážná krize kapitalismu.

Jak by ji navrhoval řešit John Maynard Keynes (britský ekonom, jenž doporučoval na svou dobu rozsáhlé státní zásahy jako cestu z krize - pozn. red.), na jehož teorie jste předním světovým expertem? Co by na ní řekl?

Raději bych nehádal - přece jen je to už 65 let, co zemřel. Ekonomický systém se za tu dobu hodně proměnil. Pravděpodobně by však radil deficitní financování. Jenže za jeho časů byly vlády zpravidla ve velmi dobré rozpočtové situaci. Deficitní financování tak neohrožovalo důvěru, jíž se té které zemi dostává u dluhopisových investorů, u věřitelů. V tomto ohledu je dnešní stav velmi odlišný.

A co vy, jak dle vás vlády řeší krizi a její důsledky?

Neřešily a neřeší ji. Finanční krize metamorfovala do krize státního dluhu evropských zemí. Ty takzvané stimulační programy - neboli zvýšené deficitní financování -, o nichž se rozhodlo v letech 2008 a 2009, byly jen dočasným opatřením. Ekonomice pomáhají jen dočasně, ale přitom za cenu zhoršení rozpočtové situace. Dočasnost je dána tím, že vlády se snaží udržet zaměstnanost deficitním financováním, přičemž ovšem zároveň soukromý sektor - podniky a firmy -, napravují svoji pochroumanou finanční situaci.

Jak?

Snaží se zkrátka utrácet méně, než kolik činí celkové příjmy. Vládní deficitní financování je vynuceno tím, že vláda usiluje kompenzovat právě tuto tendenci privátní sféry utrácet méně. Ale tím, že soukromá sféra šetří, neinvestuje a nezaměstnává, se peníze poskytnuté vládou v ekonomice "nerozmnožují" - nedopadají na úrodnou plochu. Proto je jejich efekt jen dočasný.

Axel Leijonhufvud (77)

Původem švédský ekonom je emeritním profesorem Kalifornské univerzity v Los Angeles a profesorem univerzity v italském Trentu. V roce 1968 mu vyšla kniha O keynesovské ekonomii a ekonomii Keynese, která si získala značné renomé. Nyní o sobě prohlašuje, že je "dvojitým důchodcem" a většinu času tráví na kalifornském pobřeží.

Ekonomika se tedy rozhýbe tehdy, až se sebou pořádně "hejbne" soukromá sféra?

Tak nějak. Musíme si ovšem uvědomit, že soukromý sektor akumuluje finanční prostředky nikoli proto, že touží hromadit hotovost, nýbrž proto, že potřebuje splatit dluhy.

Co měly vlády při řešení krize udělat lépe?

Uvítal bych třeba, kdyby sanace bank byly prováděny takovým způsobem, že by vláda získala akciový podíl ve finančních ústavech, jež zachránila. To se do jisté míry dělo ve Velké Británii - v případě bank jako Royal Bank of Scotland či Lloyds -, ale třeba v USA nikoli, a to z ideologických důvodů.

Vliv liberálů a zastánců volných trhů byl tak silný?

Ano. Americká vláda najela zejména v posledních dvaceti letech na prostoduše liberální doktrínu, nechtěla tak ani v krizi působit jako antikapitalistická nebo socialistická - takže ty banky raději neznárodnila. Podívejte, existují obecně dva typy krizí. Deflační krize nastává tehdy, když podniky a firmy nedostávají ve velké míře svým závazkům - nejsou s to splácet dluhy. Druhý typ krize přichází v tom okamžiku, kdy nedostává svým závazkům vláda - když se třeba země ocitne na pokraji státního bankrotu. Protože už takové zemi nikdo nepůjčí, musí si tisknout peníze, jak se říká. A to zapříčiňuje inflaci. Druhý typ krize je tedy krize inflační.

A v jaké situaci se nacházíme nyní?

Klíčové ekonomiky Západu se ocitají ve stavu, v jakém nikdy předtím nebyly. Ve zlé finanční kondici je totiž jak veřejný, tak soukromý sektor. Postupem času se přitom zužuje prostor k proplutí mezi Skylou a Charybdou - stále obtížněji se stanovuje kurs tak, aby nenastala nebezpečná kolize, ať už deflační, či inflační.

Mluvíte tedy hlavně o situaci v USA a eurozóně?

Ano, tam i tam. Během finanční krize a toho, co po ní následuje, stále dokola dochází k tomu, že investoři po celém světě prchají k americkému dolaru coby ještě poměrně nejbezpečnější investici. A to přesto, že udržitelnost rozpočtové situace USA rozhodně není zaručena. Spojené státy se tedy nejspíš ocitnou v téže situaci jako Japonsko v posledních dvaceti letech - budou zabředávat do schodků, aby udržely jakous takous úroveň výkonnosti vlastní ekonomiky. Přitom však budou v nejlepším případě jen hospodářsky stagnovat. Takže deflační krize podobná té japonské je nyní stále pravděpodobnější variantou než krize inflační?

Zejména krátkodobě je inflační tlak nulován deflačními silami v soukromém sektoru. Soukromý sektor - s mírnou nadsázkou - nedůvěřuje při ekonomických obtížích ničemu jinému než americkému dolaru. Měnové uvolňování - tisk nových peněz, k němuž v USA dochází, je tak nulováno stále značnou poptávkou po dolarech všude ve světě. Deflační tendence jsou tedy stále silnější než inflační.

V poslední době se ovšem v souvislosti s růstem cen komodit opět mluví o hrozbě inflace.

Inflaci hlavně může zažehnout to, kdyby věřitelské země rozhodly, že akumulace dolarových rezerv už dále není v jejich zájmu. Pokud by Čína, Japonsko, ropné velmoci, Tchaj-wan a další třeba prohlásily, že už nebudou rozšiřovat své dolarové rezervy - to vůbec nemluvím o tom, že by se části těchto rezerv zbavily -, úrokové míry v USA se rapidně zvýší a přizpůsobení směnných kursů zvýší náklady na dovážené zboží v USA. Nastane inflace, tedy obecně velmi nestabilní situace.

Jedna nestabilita za druhou...

A pod povrchem toho všeho se rýsuje další hrozba. Ony liberální trendy těch posledních dvaceti nahlodaly víru veřejnosti vyspělého světa, zejména pak v USA, v ještě poměrně spravedlivé rozdělení příjmů ve společnosti. Bonusy a odměny na nejvyšších postech ve velkých korporacích a na Wall Street se utrhly ze řetězu. Banky, ale třeba i velké automobilky byly přitom sanovány velmi nákladně z peněz právě řadových daňových poplatníků. Nahlodána byla i jejich víra v to, že odměna zhruba odpovídá vynaloženému úsilí.

K čemu to může vést?

Zaprvé ke vzteku a rozhořčení u značné části veřejností - což nahrává extrémním představitelům politického spektra a oslabuje politický střed. Proto jsem říkal, že je chybou, že vláda v USA nezískala podíly v sanovaných bankách - pak by si tamní daňový poplatník mohl říci, že teď aspoň částečně ty banky vlastní, což by bylo jistou náplastí. Zadruhé k tomu, že je téměř nemožné ekonomický systém stabilizovat a vrátit mu jeho ztracenou funkčnost. Na řešení další krize, jež může přijít, nejsou už záchranné prostředky - vlády už jsou finančně vysáty - a není ani politická vůle systém měnit. To je ještě hlubší složka krize - už zdaleka ne pouze ekonomická.

Mnoho lidí tvrdí, že druhá světová válka byla vyústěním velké hospodářské krize. Hrozí něco podobného?

Doufejme, že do této řeky podruhé nevstoupíme. Tak daleko bych nezacházel. Jsem však bytostně přesvědčen, že Wall Street a finanční sféra obecně velmi těžce a trvale poškodily anglosaský model kapitalismu, a nenávratně tak i oslabily vliv Spojených států ve světě. Proto je podle mého názoru pravděpodobné, že se budeme dívat na tuto krizi zpětně jako na tu, která svět zásadně proměnila - a vůbec si nemyslím, že by otěže nutně musela převzít Čína, jak se teď často slýchá. Ta se může dostat do svých vlastních těžkých obtíží.

před hodinou

Mnuchin (ministr financí USA): Daňovou reformu chceme dokončit do srpna

Americký ministr financí Steven Mnuchin v pátek prohlásil, že kabinet Donalda Trumpa usilovně pracuje na slibované...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Daně
Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů
před hodinou

Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů

Vidina silnější koruny se již začala projevovat v chování drobných investorů, část se proti tomu zajišťuje, menší se...
Česká republika ČNB Centrální banky
15:17

Portugalský rozpočtový deficit loni klesl na novodobé minimum

Portugalsko loni snížilo svůj rozpočtový deficit o více než polovinu na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP)...
Portugalsko Rozpočet Deficit rozpočtu
14:50

USA: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat klesl na 53,4 bodu, snížilo se i tempo růstu sektoru služeb

Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru USA v březnu podle předběžných údajů společnosti Markit klesl na...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Indexy nákupních manažerů
Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí
14:19

Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí

Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zůstane plně v Londýně i po odchodu Británie z Evropské unie. Banka...
Deutsche Bank Evropské banky Banky
14:00

Ze světa investičních doporučení (24. března)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Evropské akcie Americké akcie
13:40

Kanada: Index spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostl o 2 % (odhad: +2,1 %, leden: +2,1 %)

Meziměsíčně v únoru ceny vzrostly o 0,2 %. Jádrová inflace podle kanadské centrální banky v meziročním srovnání...
Kanada Inflace
13:32

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %. Trh počítal s 1,3%...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika
V Dukovanech potrvá neplánovaná odstávka 2. bloku do čtvrtka
13:04

V Dukovanech potrvá neplánovaná odstávka 2. bloku do čtvrtka

Neplánovaná odstávka druhého reaktorového bloku Dukovan podle předpokladu firmy ČEZ potrvá do čtvrtka 30. března, kdy...
ČEZ Akcie ČR Elektřina
12:29

Británie za brexit podle Junckera zaplatí zhruba 50 miliard liber

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátečním interview pro BBC prohlásil, že odchod z EU Británii bude...
Spojené království Evropská unie
Shell prodává aktivity v Gabonu americkému fondu Carlyle
12:15

Shell prodává aktivity v Gabonu americkému fondu Carlyle

Britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell prodá za 587 milionů dolarů (14,7 miliardy Kč) své těžební...
Spojené království Evropské akcie Nizozemsko
Reuters: Toshiba chystá příští týden bankrot divize Westinghouse
11:57

Reuters: Toshiba chystá příští týden bankrot divize Westinghouse

Japonský konglomerát Toshiba informoval své hlavní věřitele, že na 31. března chystá bankrot své americké jaderné...
Japonské akcie Spojené státy americké (USA) Jaderná energetika
Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na 9,75 % z 10 %
11:38

Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na 9,75 % z 10 %

Ruská centrální banka na svém pátečním zasedání nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 9...
Rusko Centrální banky Úrokové sazby
11:21

Slovensko chce posílit hospodářské vztahy s Čínou

Slovensko chce posílit hospodářské vztahy s Čínou, kterou označilo za strategicky perspektivního obchodního partnera....
Slovensko Čína Mezinárodní obchod
Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL
10:50

Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL

Administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa v pátek vydá souhlas s výstavbou sporného ropovodu Keystone...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Ropa
Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu
10:30

Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu

Asijským akciovým trhům se v pátek dařilo. Investoři sledovali dění na trhu s ropou a čekali na hlasování o zrušení...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
10:14

ČNB nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu na 0,5 procenta

Česká národní banka ponechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro...
ČNB Česká republika Centrální banky
Eurozóna: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat vzrostl na 56,2 bodu, sektor služeb stoupl na 56,5 bodu
10:05

Eurozóna: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat vzrostl na 56,2 bodu, sektor služeb stoupl na 56,5 bodu

Podnikatelská aktivita v eurozóně v březnu podle předběžných dat stoupla nejvíce od dubna 2011. Index nákupních...
Eurozóna Evropská ekonomika Indexy nákupních manažerů