Zlato: Růst ještě zdaleka neskončil
|

Zlato: Růst ještě zdaleka neskončil

Komoditní seriál společnosti Colosseum pokračuje jednou z nejzářivějších hvězd posledních let. Zlato má vzhledem k očekávané inflaci a nejistému výhledu ekonomiky před sebou další silné období.

Komodity Zlato
zlaté cihly

Díky svým fyzikálním vlastnostem (vysoká hodnota, dělitelnost, trvanlivost) plnilo zlato dlouho funkci platebního prostředku a oběživa. V současnosti sice tato funkce již zanikla, nicméně i nadále lze považovat žlutý kov za univerzální mezinárodní měnu.

Nenahraditelnou roli mělo zlato v poválečných letech. V roce 1944 vznikl tzv. Brettonwoodský mezinárodní měnový systém a americký dolar získal statut světové rezervní měny s garantovanou směnitelností za zlato v pevném kurzu 35 USD za jednu trojskou unci (asi 33,1 g). Žlutý kov se stal součástí rezerv řady centrálních bank. Vše se pak změnilo po pádu systému v roce 1971.

Od roku 1989 se centrální banky začaly zlata zbavovat, přičemž tento trend pokračuje i v současnosti. V roce 1968 přestalo být obchodování se žlutým kovem regulováno a prudký rozvoj finančního systému s sebou přinesl řadu nových investičních nástrojů a produktů, které zpřístupnily investování do zlata široké veřejnosti.

V obchodování se zlatem hrál původně prim Londýn. Dnes jsou významné burzy pro obchodování se zlatem v podstatě po celém světě.

Krychle o hraně 22 metrů

Zlato je vzácným kovem, který se vyznačuje výbornou tepelnou a elektrickou vodivostí, tažností a kujností. Dále pak vysokou hustotou, přičemž je prakticky nezničitelné.

Veškeré v minulosti vytěžené zlato je stále v oběhu, a pokud bychom jej shromáždili na jediném místě, dostali bychom krychli s velikostí hrany asi 22 metrů a váhou přes 200 tisíc tun. Jeden gram zlata je přitom možné rozklepat do plechu o neuvěřitelné ploše jeden metr čtvereční. Nejvýznamnějším státem dominujícím v oblasti těžby zlata byla Jihoafrická republika, která na počátku 70. let těžila 67,7 % celosvětové produkce. Svůj monopol však ztratila a byla na první příčce vystřídána Čínou. Na druhém místě jsou Spojené státy a bronzovou medaili drží Austrálie.

Světová produkce zlata

Zlato je získáváno primárně ze zemské kůry, přičemž doly se vyskytují na všech kontinentech kromě Antarktidy, kde je těžba zakázána. V současnosti je po celém světě v provozu asi 400 dolů. Celková roční produkce (tvořená těžbou a recyklací) je přitom kolem 2 500 tun.

V následujících letech bychom se pak měli dočkat poklesu produkce. Hlavním důvodem je neúspěch při hledání nových dolů. Jejich zprovoznění je navíc během na dlouhou trať, obvykle totiž trvá kolem 10 let.

Zlato dnes a denně

Aniž si to mnozí z nás uvědomují, dostávají se do kontaktu se zlatem každým dnem. A nemusí to být ve formě šperků. Zlato je obsaženo ve většině počítačů, hojně se využívá v zubním lékařství, kde se cení díky své odolnosti a zdravotní nezávadnosti. Zajímavostí je, že žlutý kov nalézá užití i při cestách do vesmíru.

**Primárním použitím zlata je ovšem stále šperkařství, které tvoří asi 68 % celkové poptávky. Největšími trhy co do prodaných šperků jsou Spojené státy a Indie, kde je poptávka podpořena kulturními a náboženskými tradicemi.

Jedinečný význam má však i jako investice. Žlutý kov je považován za uchovatele hodnoty, který přitahuje pozornost nejen v dobách krizí a těžkých časů. Oblast investiční poptávky se podílí na celkové poptávce přibližně 19 %, průmysl asi 13 %.

Investice do zlata

Existuje řada rozličných způsobů, pomocí nichž lze do zlata investovat. V minulosti patřil k nejpoužívanějším nákup zlatých slitků, mincí či cihel. Dnes je možné realizovat investici mnohem elegantnější cestou pomocí komoditních futures kontraktů.

Nejpopulárnější burza pro obchodování s futures na zlato je New York Mercantile Exchange (NYMEX; nově součást CME Group), na které se obchoduje s kontraktem o velikosti 100 trojských uncí (asi 3,3 kg). V porovnání s investicí do slitků mají futures kontrakty několik zásadních výhod:

  • minimální transakční náklady (odpadá nutnost sejfů apod.);

  • téměř okamžitá likvidita (futures na zlato je možné prodat třeba po minutě držení; spread, rozdíl mezi nákupním a prodejním kurzem, je přitom minimální);

  • relativně nízký vstupní kapitál (futures se obchodují na páku, není tedy nutné skládat celou hodnotu drženého zlata, ale jen zlomek).

Rozhodnete-li se investovat do zlata, měli byste se předem seznámit se základními faktory ovlivňujícími cenu.

Není překvapením, že jedním z nejvýznamnějších faktorů je kurz amerického dolaru. V případě znehodnocování zelené bankovky cena zlata roste.

Klíčovým prvkem je i úroveň inflace ve světě. Zlato je považováno za uchovatele hodnoty, a proto se při rostoucí inflaci stává oblíbenou investicí, což se následně projevuje i růstem ceny.

Podobná situace nastává i při finančních, politických a jiných krizích. V prostředí zvýšené nejistoty ve světě je zlato jako ryba ve vodě.

V neposlední řadě je nutné zmínit i vztah nabídky a poptávky. Pozornost investorů by se měla na straně poptávky zaměřit především na šperkařství a velikost investiční poptávky. Na straně nabídky pak na podíl zlata v rezervách centrálních bank, úroveň recyklace zlata, na nově objevená naleziště a výši roční světové produkce.

Aktuální cenu zlata sledujte zde

Co se týče vývoje kurzu žlutého kovu, je dlouhodobý výhled poměrně zřejmý. Zvyšující se inflační tlaky, nejistota na finančních trzích, klesající produkce a oslabující dolar jsou hlavní fundamentální faktory hovořící ve prospěch růstu ceny.

Mnohým se mohou zdát současné ceny jako extrémně vysoké. Uvědomme si ovšem, že cena zlata v roce 1980 dosáhla 850 USD, což by po zohlednění inflace činilo v současných cenách 2 300 USD. K historickým vrcholům je tedy cesta stále dlouhá.

Zdroj: Colosseum