Robert Bergqvist (SEB): Švédsko (po)jede – a s ním i švédská koruna
|

Robert Bergqvist (SEB): Švédsko (po)jede – a s ním i švédská koruna

Skandinávská klidná síla je v kurzu. Švédsko, dlouho mnohými přehlížené jako nezáživné, v poslední době láká pozornost stále většího množství investorů. Ti si všimli, že se švédské ekonomice podařilo vyhnout problémům, které dusí většinu rozvinutého světa. Za poslední loňské čtvrtletí nahlásila růst o 7,3 procenta. Letos čeká 7 procent. To by nemělo zkomplikovat ani předpovídané zvýšení úrokových sazeb až na 3 procenta. Nejen švédská koruna proto stojí za úvahu, říká šéfekonom skupiny SEB Robert Bergqvist.

Švédsko
Robert Bergqvist

Koruna se před nedávnem vůči euru dostala na desetileté maximum. Od té doby zejména kvůli Blízkému východu a Japonsku víceméně stagnuje. Má potenciál nadále růst?

Robert Bergqvist (RB): My jsme pořád přesvědčeni o tom, že je švédská koruna v porovnání s eurem podhodnocená. Nedávno jsme počítali, jaká by byla férová hodnota koruny vůči euru. A vyšlo nám, že by mělo jít o 8,3 koruny za euro. V tuto chvíli se přitom pohybujeme kolem úrovně 8,8. Jinými slovy, věříme, že má švédská koruna stále prostor k posílení.

Pro zajímavost, z čeho při svých výpočtech vycházíte – co vás jinými slovy dovedlo k přesvědčení, že je koruna, přestože je na mnohaletém maximu, podhodnocená?

RB: Bereme v potaz to, jak vláda hospodaří, obchodní bilanci, konkurenceschopnost, inflaci, běžný účet a tak dále. To vše porovnáváme s ostatními zeměmi. A na základě toho jsme došli k závěru, že je koruna podhodnocená. Když jsme měli referendum o vstupu do eurozóny v roce 2003, vláda a centrální banka také počítaly, jaká by byla férová hodnota naší měny. Existovala možnost, že by se Švédsko připojilo k eurozóně, a bylo tak potřeba vědět, na jaké úrovni korunu k euru zafixovat. A tehdy vláda a centrální banka došly k tomu, že by férová hodnota byla na úrovni 8,9 švédské koruny za euro. Což znamená, že v posledních sedmi, osmi letech férový kurz koruny postupně sílil. To bylo dáno makroekonomickou situací a interní a externí rovnováhou. Proto si skutečně myslím, že 8,3 by měla být v dlouhodobém výhledu rozumná úroveň koruny.

Dobře. Ale co z vámi zmíněných indikátorů hovoří ve prospěch švédské koruny, respektive švédské ekonomiky – proč se jí v porovnání s většinou evropských ekonomik má dařit?

RB: Jak jsem řekl, nějakou dobu jsme měli podhodnocenou měnu. A z toho exportéři profitovali. Stejně tak platí, že když globální poptávka a ekonomická aktivita začne růst, Švédsku se daří. Což bývá patrné zejména v úvodu hospodářského cyklu. Už na základě historických zkušeností se tak dalo čekat, že se nám teď bude dařit. No a k tomu pak bylo možné příčíst zmíněnou podhodnocenou měnu a politiku centrální banky. Riksbank totiž snížila úrokové sazby až na 0,25 procenta, což prospělo domácnostem. Vylepšilo to totiž jejich finanční situaci, z čehož teď profituje celá ekonomika. Dá se tedy říci, že je teď Švédsko pro investory zemí zaslíbenou, a to nejen kvůli koruně?

RB: Řekl bych, že ano. Potvrzuje to i velký zájem zahraničních centrálních bank a suverénních fondů o Švédsko. Tyto instituce si oblíbily zejména cenné papíry vydávané naší vládou. Zadlužení Švédska totiž klesá. Dluh vlády je nyní na úrovni 35 procent HDP a čekáme, že se bude i nadále snižovat. Což znamená, že pokud zainvestujete do Švédskem vydávaných cenných papírů, mělo by jít o sázku na jistotu.

Říkáte, že by mělo jít o sázku na jistotu. Znamená to, že je tu přesto jisté riziko?

RB: Klesající zadlužení vlády může způsobit nedostatek likvidity. Pro zahraniční investory by pak bylo obtížné nakoupit větší množství švédských cenných papírů. Přesto je o ně velký zájem. Jen se podívejte na možné alternativy – co se Spojených států týče, někteří investoři začínají mít obavy z jejich fiskální situace. Stále totiž čekáme na dlouhodobé plány, kterým by byly skutečně důvěryhodné. Ty Američané zatím nedodali. A lidé proto mají jisté obavy z investování do jejich cenných papírů.

O evropských dluhopisech to, předpokládám, platí v tuto chvíli dvojnásob.

RB: V Evropě jde do značné míry o politiku. V tuto chvíli jsme svědky toho, že vzniká jakýsi sjednocený evropský dluh. Kvůli němu, pokud chcete zainvestovat třeba do Německa, musíte mít na paměti, že má mimo účetní knihy ještě závazky spojené s tím, co se děje v eurozóně. Jinými slovy, s investicemi v eurozóně je spojená značná míra nejistoty. A i proto podle mě budou lidé i nadále nakupovat švédskou vládou vydávané cenné papíry. Švédské dluhopisy jsou vzhledem k současné situaci na trhu celkem pochopitelná a takřka předvídatelná volba. Existuje něco méně nápadného, co by stále podle vás za pozornost?

RB: Pro investory může být zajímavý i realitní trh. Mohou si totiž koupit hypoteční dluhopisy. Nicméně, je možné, že se lidé budou obávat toho, že je u nás do realit zainvestováno poměrně hodně peněz. Navíc, čeká se, že úrokové sazby budou růst. A to může trh s bydlením negativně ovlivnit – a stát se, co se hypoték týče, jistým rizikovým faktorem. S tímto pohledem souhlasím, toto riziko existuje. Hrozba, že by na trhu s bydlením ve Švédsku došlo k nějaké výrazné korekci, je přesto podle mě poměrně malá.

Na závěr ještě pohled na akciové trhy. Jak říkáte, švédská koruna ještě posílí. Nakolik na to doplatí index OMX, respektive exportéři, kteří švédskou burzu do značné míry táhli?

RB: Jak jsem řekl, věříme, že je švédská koruna stále podhodnocená. A to mimo jiné znamená i to, že by švédští exportéři ani napříště neměli mít velké problémy. Což může být tak trochu překvapivé. Když se totiž zeptáte místních exportérů – jak velkých, tak i těch malých nebo středních – tak vám řeknou, že s kurzem koruny nejsou spokojení. Stejně tak je ovšem pravda, že v této souvislosti nevyjadřují ani příliš velké obavy. I proto si myslím, že stále existuje potenciál, aby koruna posilovala. Což bude pro exportéry zátěž. Ale berte to tak, že je koruna podhodnocená, takže by to neměl být pro ně ani švédskou ekonomiku problém.

No a čeká tedy akciové trhy i v souvislosti s posílením koruny pomalejší růst, nebo dokonce pád?

RB: Co se akcií týče, jejich letošní výsledky jsou zatím poměrně slabé. Což přišlo po období robustního růstu. Ten potvrdil, že pokud globální trhy rostou, roste i Švédsko. A to rychleji, než svět. No a stejně tak platí, že když se světu nedaří a globální trhy padají, padají i naše indexy. Proto by se teď měli investoři švédským akciím vyhýbat. Na trzích je totiž značná míra nejistoty. Nikdo neví, jak výrazně globální ekonomiku přibrzdí turbulence na severu Afriky a na Blízkém východě, které hýbou s cenami energií. A co se Švédska týče, nejistá je do jisté míry i situace exportérů. Ty totiž skutečně může silná koruna poškodit.