Zlato poroste dál, nakupujte fyzické cihly a slitky!
|

Zlato poroste dál, nakupujte fyzické cihly a slitky!

Celý život pracuji na Wall Street a za ta léta jsem už zjistil, že velcí institucionální investoři jako penzijní nebo nadační fondy se málokdy vzdalují od stáda. Spravují příliš mnoho cizích peněz, než aby z něj samotní vystrkovali hlavu. Když pak něco nevyjde, můžou alespoň poukázat na to, že ostatní si vedli stejně špatně.

Komodity Zlato
Zlaté slitky

Z toho důvodu také často až se zpožděním registrují důležité změny trhu – jako je třeba úpadek měny. Mnozí z nás sice již dlouho kupují drahé kovy, aby se ochránili před kolapsem dolaru, ale na Wall Street je zlato a stříbro dosud přísné tabu. Manažeři fondů jsou poučováni, že je zlato "barbarský přežitek", že mnohem civilizovanější je dále nakupovat státní dluhopisy a bezpečné akcie. Ostatně to tak dělají všichni.

V poslední době však registruji známky toho, že i stádo už mění směr.

Zlato válí

Podle jisté zprávy, jíž se dostalo v médiích nepochopitelně mizivé pozornosti, nadační fond Texaské univerzity – po Harvardském fondu druhý největší v zemi – před několika měsíci obohatil své portfolio o investiční zlato v hodnotě zhruba půl miliardy dolarů, aby na počátku tohoto měsíce přikoupil další, rovněž za půl miliardy. Univerzitní fond nyní vlastní neuvěřitelných 6 643 zlatých cihel (664 300 uncí), které se od poloviny dubna, kdy byly dodány do pronajatého trezoru v bance HSBC v New Yorku, zhodnotily o 40 milionů dolarů. Docela slušný začátek.

Nákup zlata poradil univerzitě Kyle Bass, známý manažer hedgeového fondu Hayman Capital a člen správní rady fondu Texaské univerzity. Zdůvodňoval to prostě. "Centrální banky tisknou víc peněz než kdy dříve – jakou tedy budou mít hodnotu, kolik zboží a služeb si za ně do budoucna pořídíme? Zlato jsem vždycky vnímal coby alternativní měnu, které se víc natisknout nedá."

A univerzita evidentně souhlasí, že sedět na hromadě potištěného papíru je aktem slepé víry, jaká se nehodí k prozíravé a osvícené instituci.

Co je doma, to se počítá

V zasvěcených kruzích vyvolal dotyčný nákup značný rozruch. Když učinil tento krok významný nadační fond, budou jej instinktivně následovat i manažeři dalších fondů. Jsou to koneckonců chytří lidé a uvědomují si, že ačkoli jejich portfolia přinášejí nominální zisky, mnohem více ztrácejí v kupní síle.

Nepřekvapilo by mě, kdyby řada z nich nakupovala drahé kovy alespoň soukromě. Nyní se však mají čím zaštítit, když to budou dělat i jako správci fondu. Na miliardovém odmítnutí předsedy Fedu Bernankeho s jeho tiskařským lisem je ovšem nejzajímavější fakt, že texaský fond požádal o fyzické doručení zlatých cihel. To je běžnější v Evropě, ale u americké instituce jde o zcela bezprecedentní událost.

Pro mě osobně z toho vyplývají přinejmenším dvě důležité skutečnosti. Zaprvé Texaská univerzita vnímá zlato coby dlouhodobou strategii uchování svých investic, a nikoli jako krátkodobou spekulaci. A zadruhé se Texaská univerzita zřejmě obává o stabilitu finančních trhů jako celku. Chce vlastnit fyzické zlato bezpečně uložené v trezoru namísto papírových stvrzenek nebo jiných instrumentů, jež obnášejí riziko nedodržení smlouvy.

Odpověď je nabíledni

I já již delší dobu investorům doporučuji, aby drželi nejméně pět až deset procent svého portfolia ve formě fyzických drahých kovů. Miliardová pozice Texaské univerzity představuje zhruba pět procent jejího dvacetimiliardového fondu, takže dosáhli minima, které doporučuji – nejspíš však budou nakupovat dál.

Pokud i ostatní velké fondy začnou prodávat Bernankeho papírky po miliardách a diverzifikovat, co to asi s cenou zlata udělá? Pokud si tito giganti usmyslí, že mít ve zlatě pět procent portfolia je konzervativnější a inteligentnější než mít v něm jedno procento, což je nynější průměr, co to udělá s poptávkou po zlatě? Odpověď je nabíledni – a dopady rozsáhlé.

Malý krok pro instituce, ale velký skok pro zlato

Pokud by nadační fondy amerických univerzit změnily strukturu svých portfolií a zvýšily poměr zlata v nich ze současného v průměru jednoho procenta na pět procent, odpovídalo by to zlatu v hodnotě 20 miliard dolarů, tedy zhruba 400 tunám zlata při současné spotové ceně.

A pokud se budou chtít na stejný průměr dostat i ostatní privátní fondy, jejichž portfolia představovala v roce 2010 celkem téměř 600 miliard dolarů, budou poptávat téměř 600 tun.

Pokračování článku najdete na serveru Finmag.cz