Nekupujte akcie, dokud nebude další stimul, radí expert
|

Nekupujte akcie, dokud nebude další stimul, radí expert

Felix Zulauf ze společnosti Zulauf Asset Management v rozhovoru pro Barron's aktualizuje svůj výhled vývoje světové ekonomiky. Než začaly poklesy na akciových trzích, varoval, že konec druhé fáze kvantitativního uvolňování smete letošní akciovou rally ze stolu.

Korekce na trzích Světové akcie Řecko Podpora ekonomiky PIIGS
Felix Zulauf

Trhy by se měly pohybovat v pásmu plus mínus 10 %. V polovině roku skončí druhá fáze kvantitativního uvolňování. Jeho "nafouklé" rozvaze to už sice nepomůže, ale negativní důsledek zpozorujeme skrze zhoršenou náladu na akciových trzích.

Ve vzduchu navíc visí další hrozby: Čína bude muset přistoupit k vážnější monetární restrikci a krize eurozóny se stále stupňuje. Optimismus dnes rozhodně není na místě. Co se týče amerických firemních zisků, je jisté, že nezůstanou na tak vysokých úrovních jako v uplynulých kvartálech.

Strukturální nerovnováhy vyústí v řadu globálních problémů, se kterými si centrální bankéři nebudou vědět rady. Zulauf hovoří dokonce o "rozkolu" světové ekonomiky, kdy rozvíjející se trhy budou bojovat s inflací, a vyspělé trhy bude naopak obcházet hrozba deflace, pokud se jim vůbec podaří vypořádat se s dluhovým břemenem.

Budoucnost Evropy

Zulauf nevidí vývoj v Evropě úplně černě, ale upozorňuje na zásadní nevyřešené otázky. Strukturální problémy jsou stále přítomny a politici je zametají pod koberec tím, že přijímají jedno provizorní opatření za druhým. Zatím jim to jakžtakž vychází a možná ještě chvíli bude, ale jednou pohár přeteče a budeme čelit trpké realitě.

Záchrana Řecka jako zástěrka. Pro koho je výhodná?

Ve střednědobém horizontu jde spíše o trh pro obchodníky, ne pro investory. Očekávání zisků jsou přehnaná a profesionální investoři drží mnoho pozic, protože nemají na vybranou. Vrací se i individuální investoři, ale ne s takovou vervou jako v předchozích cyklech.

Emerging markets vs. vyspělé ekonomiky

Největší hrozbou je vyšší inflace, postihující zejména mladé trhy. Tyto ekonomiky jedou na plné obrátky, a proto musely centrální banky upustit od ultra expanzivních politik a (jako v Číně) začít omezovat úvěry. Nebude to samozřejmě bez dopadu na hospodářský růst, ačkoli jsou tyto trhy strukturálně zdravé.

V Americe končí kvantitativní uvolňování kvůli narůstající obrovské kritice. Spuštění QE3 by tak bylo možné jen přes značný odpor.

QE3 bude, protože je Bernanke ješita!

V případě Evropy jde o zvláštní situaci: ECB se snaží zredukovat svou rozvahu již potřetí od vypuknutí finanční krize v roce 2009. Začalo to první řeckou krizi, pak šlo o Irsko, nyní se kromě Portugalska a Řecka stále častěji mluví i o Itálii a Španělsku.

Itálie, nebo Španělsko? Které velké "prase" je na tom hůř?

Strašák světové ekonomiky v podobě Řecka

Řecko je na dně, ale Evropa se snaží zabránit jeho bankrotu. A není divu. Pokud by k restrukturalizaci řeckých dluhů skutečně došlo, mohly bychom být svědky kolapsu celého evropského bankovního systému.

Když Řecko zkrachuje, bude muset ECB odepsat okolo 30 až 50 miliard eur, přičemž její vlastní kapitál tvoří jen něco okolo 10 miliard eur. Zkrachovalo by Irsko, pravděpodobně také Portugalsko a Španělsko.

Německo se snaží prosadit pro Evropu svůj vlastní fiskální program. Má k tomu své důvody: Bundesbank drží více než 300 miliard evropských dluhů.

Bankrot Řecka by pro svět měl tragičtější důsledky než pád Lehman Brothers!

Co dál?

Neexistuje bezbolestné řešení. Mnoho subjektů, včetně států, už v minulosti zbankrotovalo. Pokaždé však bylo zapotřebí se nejprve ujistit, zda se bankovní systém dokáže s bankrotem svých klientů vyrovnat. A to je právě kamenem úrazu. U evropských bank kryje vlastní kapitál jen zhruba 3 % aktiv (americké banky na tom se 4,5 % nejsou o mnoho lépe). Dlouhodobou cestou je tak jedině další zpřísňování pravidel kapitálové přiměřenosti.

Chybné kroky byly učiněny již během finanční krize. Celou krizi bylo třeba řídit úplně jinak. Zulauf by banky zestátnil a neumožnil by výplaty dividend a vysokých bonusů. Zprvu by byly banky donuceny navýšit kapitál potřebný ke krytí aktiv. Samosebou by to znamenalo extrémně pomalý růst.

Vlády by se měly místo plýtvání penězi na stimulaci spotřeby raději zaměřit na podporu investic, které ponesou ovoce v dlouhodobém horizontu. Pokud se situace nezmění, měli bychom být nejpozději koncem této dekády "připraveni" na vznik nové krize (mnohem větších rozměrů než v roce 2008). Spustí ji bankroty některých evropských zemí, dále dojde k uvolnění vazeb mezi americkou a čínskou měnou, a to způsobí ohromné oslabení dolaru. Výnosy dluhopisů to časem bude tlačit nahoru, akcie naopak poklesnou.

Krátkodobý výhled

Od Asie přes Evropu po Spojené státy se vývoj ekonomických ukazatelů začíná ubírat novým směrem. Můžeme to svádět na japonskou katastrofu nebo potravinovou krizi, faktem ovšem je, že skutečnou příčinou jsou politická rozhodnutí. Lze očekávat následující:

- ekonomický růst zpomalí na minimum;

- analytici zkorigují svá očekávání budoucích zisků;

- akciové trhy mohou poklesnout až o 20 % oproti svým maximům z května tohoto roku.

Ve chvíli, kdy vlády zpozorují nepříznivý vývoj ekonomiky, budou se snažit o nápravu a přistoupí znovu ke stimulačním krokům. To bude chvíle pro vstup investorů uvažujících v dlouhém horizontu. Lze doporučit sektory jako farmaceutický průmysl, zdravotnictví a rychloobrátkové spotřební zboží. Rozhodně ne cyklické akcie.

Stejně tak Zulauf doporučuje dlouhodobým investorům být velmi opatrný u dluhopisů. Zlato bude vyhrávat nad akciemi ještě pár let, i kdyby korekce přesáhla 10 %.

Cyklickým akciím naopak věří analytický tým JPMorgan. Které akcie patří mezi její favority?

Zdroj: Barron's