Luis Costa (Citibank): Koruna nabízí bezpečí, přístavem ale není
|

Luis Costa (Citibank): Koruna nabízí bezpečí, přístavem ale není

Střed a východ Evropy doplácí na spojení s problémovým západem. I přesto nabízí některé zajímavé příležitosti. Sázky na ně ale může rychle pohřbít dluhová bouře v eurozóně, anebo třeba proaktivní politika některých centrálních bank. Nejen proto, že podle něj čeští radní prozatím zvolí vyčkávací taktiku, teď považuje Luis Costa, stratég pro region CEEMEA Citibank, korunu za rozumnou investici. I ta ale vnější turbulence jen tlumí, nikoli maže, dodává.

Střední a východní Evropa Česká koruna Dluhová krize
Luis Costa

Pokud se zaměříme na země střední a východní Evropy, na jejich trhy, řekl byste, že některá z nich v tuto chvíli nabízí z pohledu investora zajímavé příležitosti?

Ano. My u měn zemí na východě Evropy, nebo konkrétně ve střední Evropě, stále vidíme potenciál. Nesmíme ale při tom zapomenout na to, co přichází ze západu Evropy. Anebo obecněji z těch nejdůležitějších trhů. Ono totiž nejde jen o eurozónu. Jsou tu obavy, že růst Západu jako takového na několik let zpomalí. Trh teď například tráví snížení ratingu Japonska. Zkrátka, svět je pod tlakem. A není možné si myslet, že by tím střední Evropa nebyla poznamenána. Berte to tak, že pod tlakem jsou v podstatě všechny ostatní regiony.

V jaké situaci jsou tak podle vás v tuto chvíli země střední a východní Evropy?

Co se Česka, Maďarska, Polska a daších zemí týče, mají za sebou desetiletí obchodní, komerční a finanční konvergence. Čím dál tím více se sbližovaly s jádrem západní Evropy. A proto pokud zažije Německo, Francie, Itálie - v podstatě jakákoli země eurozóny - nějaký šok, je jasné, že to střední Evropa pocítí. Což bylo ostatně možné v posledních několika čtvrtletích sledovat. Proto například středoevropské měny v porovnání s neevropskými měnami ze stejné skupiny nemají tak dobré výsledky. Porovnejte si střední Evropu třeba s brazilským realem, jihoafrickým randem nebo i ruským rublem. Tyto měny, respektive země, jsou dále od západní Evropy a proto její současnou krizí trpí méně.

Jinými slovy, střední Evropa teď na spojení se západem svým způsobem doplácí...

Svým způsobem je možné říci, že tyto země - nebo měny - dlouhou dobu ze zmíněné finanční konvergence díky přeshraničním tokům profitovaly. No a teď, jsme bohužel svědky toho, že je tomu naopak. Ze skupiny rozvíjejících se trhů, respektive skupiny, do které patří, kvůli dění v západní Evropě trpí region CEE nejvíce. Přesně tak.

Řekl byste, že tu jsou i další faktory, které měny v regionu střední a východní Evropy výrazně ovlivňují, či ovlivňovat budou? Anebo je to teď vše o krizi v eurozóně?

Myslím si, že to je také hodně o tom, jakou politiku zvolí centrální banky. Nemyslím si, že je tento region souborem na vlas si podobných zemí. I když o něm tak občas mluvíme. V praxi je to tak, že každá země roste jinak a z jiných důvodů. Polsko si například stále drží tempo růstu převyšující 3 procenta. Na druhou stranu Maďarsko v příštím roce poroste jednoprocentním tempem, nebo možná ještě pomaleji. A rozdíly jsou i ve struktuře ekonomiky. V důsledku toho pak jednotlivé země reagují na současnou situaci různě. Různé reakce, respektive měnové politiky, se na trhu či kurzu měn nakonec projeví.

Od kterých bank čekáte, že na očekávané ochlazení zareagují nejagresivněji?

My věříme tomu, že vzhledem k okolnostem, makroekonomické situaci a také politickým silám půjde o Maďarsko. Neříkám, že je maďarská centrální banka zpolitizována – prozatím –, ale čelí velmi specifickým a silným politickým silám. Takže, maďarská centrální banka by měla být mezi prvními, které zareagují. K tomu je ale třeba doplnit, že pouze pokud bude i nadále klíčovým trhům docházet dech. V této souvislosti je třeba určitě sledovat jádro eurozóny, zejména Německo, poptávku v Asii a také zdraví americké ekonomiky. Pokud zprávy z těchto míst nebudou dobré, pak Maďarsko jako jedna z prvních zemí v regionu sníží sazby. A to v roce 2012, nebo možná už ke konci roku 2011.

Co očekáváte od České národní banky – má i ta prostor pro snížení sazeb?

Ta si myslím, že bude s něčím podobným o něco víc váhat. Pokud se totiž zaměříte na makro fundamenty, tak zjistíte, že nebojujeme s deflací – zatím. Je jasné, že tlaku z poptávkové strany není dost; zároveň je jasné, že je růst mezd stále tlumený; no a stejně tak je jasné, že se podobně jako v Maďarsku daří exportérům, kteří do značné míry táhnou růst HDP. Tento týden přitom člen bankovní rady Hampl řekl, že se situace mění. Inflační tlaky zřejmě nakonec vyprchají. A to je podle mě významný signál. Říká mi, že centrální banka rozumí tomu, že se podstata inflace v Česku mění; a že asi není nutné reagovat.

Znamená to, že ještě nedávno avizované zvyšování sazeb není na pořadu dne?

ČNB i nadále velmi pozorně sleduje inflaci. Obavy o hospodářský růst asi nejsou tak velké, jako v některých jiných zemích – v této souvislosti bych zmínil Maďarsko a Rumunsko. A proto podle mě Češi zaujmou vyčkávací taktiku. Přinejmenším v dalších dvou čtvrtletích. Vyhodnotí si situaci a pak zareagují podle toho, jak se globální ekonomice bude dařit.

Zmínil jste ekonomické fundamenty. Co nálada, důvěra a další proměnné, které v poslední době hrají na trzích významnou roli. Jak moc pozici koruny a dalších měn ovlivní?

Ano, to je zajímavé. Víte, co se týče České republiky, tak je možné sledovat, že si jí mezinárodní investoři všímají. Ale Česko nepatří mezi hlavní příjemce mezinárodního kapitálu. Tím mám na mysli portfoliové investice, které v tuto chvíli hledají na rozvíjejících se trzích zajímavé příležitosti. A to z pochopitelných důvodů. Zmínili jsme různé úrovně výnosů. A z tohoto pohledu je zajímavější soustředit se na Polsko; na Jihoafrickou republiku nebo – i přes pokračující turbulence – na Turecko. Dokonce bych řekl, že poté, co na počátku roku došlo k oživení, do této skupiny patří i Maďarsko – to totiž nabízelo sedmiprocentní výnosy. S čímž se výnosy, které nabízí Česko, nemůžou rovnat. Což také vysvětluje, proč do Česka sice portfoliové investice přicházejí, ale v menších objemech.

Je to pro Česko dobře, nebo ne?

Ono to zařadilo českou ekonomiku a česká aktiva do skupiny, která příliš nereaguje na propady na globálních trzích. To je, pochopitelně, pro české finanční trhy pozitivní. Berte to tak, že když dochází k turbulencím, tak se čeká, že polská aktiva budou reagovat mnohem výrazněji než ta česká. Což potvrzuje například srovnání měn. Nedávno byl zlotý k euru na na silných úrovních jako 4,17 a nebo 4,18. Naproti tomu česká koruna se vůči euru drží trvale kolem 24,4. A to vám samo o sobě říká, jak trhy české finanční nástroje vnímají.

Ta stabilita –nebo alespoň relativní stabilita – koruny v poslední době vedla ke spekulacím a úvahám o tom, že je koruna podobná švýcarskému franku. Co si o tom myslíte?

Já ji nechci nazývat bezpečným přístavem. Ale je tu stále to přesvědčení – přetrvávající přesvědčení – že je méně citlivá na výrazné pohyby na globálních trzích. To určitě.