V roce 2012 přestanou existovat SPAD i KOBOS, tvrdí Petr Koblic
|

V roce 2012 přestanou existovat SPAD i KOBOS, tvrdí Petr Koblic

Kurzy.cz zpovídaly generálního ředitele pražké burzy Petra Koblice. V první části se společně věnovali aktuálnímu postavení BCPP v rámci evropských akciových trhů a obecným vyhlídkám pražského trhu ve světle vládních reforem. Ve druhé části přišla řada na otázky spojené s podmínkami pro investování od akcií v ČR, s chystaným přechodem BCPP na nový obchodní systém a ohledně nových IPO.

Pražská burza Akcie ČR Petr Koblic
Petr Koblic

Patria ve své statistice zmiňuje výrazný příklon domácích investorů k zahraničním cenným papírům, s tím, že se objem už srovnal na obdobnou úroveň. Může na to burza nějakým způsobem reagovat nebo se přizpůsobit?

Patria v té studii nezmiňuje, jak roste objem prostředků jako takový. Jak se investoři naučí, otrkají, získají zkušenosti s domácím investováním, tak se postupně rozhlíží i po investicích do zahraničí, což je přirozené.

A může na to BCPP nějakým způsobem reagovat? Vzniká jí nějaký prostor?

V ČR investuje řekněme 50 až 100 tisíc lidí. Tato čísla burza jako taková dokáže jen těžko ovlivnit. Polovina prostředků investovaných do zahraničních akcií je u normálních ekonomik běžné číslo. V budoucnu se tento objem třeba zvedne až na 60 %. Možná v USA to tak není, protože Amerika je kontinent sám pro sebe, ale u normálních evropských zemí to tak je.

Pro burzu je podstatné, aby počet aktivních investorů pokud možno výrazně rostl. Když tu bude 500 tisíc investorů a polovina bude investovat v zahraničí, ta druhá polovina bude výrazně více než nynějších 50 tisíc. Celkový počet lidí investujících do akcií je v ČR oproti anglosaskému světu stále zoufale nízký.

První část rozhovoru s Petrem Koblicem najdete zde

Podle obchodníků a statistik po kuponové privatizaci je stále asi 1,4 milionu účtů, které jsou buď tzv. spící řadu let, nebo ti lidé možná už zemřeli, to nikdo neví. Těch 50 tisíc, to jsou "aktivní" účty. Když jsem dělal v privátním bankovnictví, tak jsme v roce 2004 dělali odhady, že je v ČR asi 15 až 20 tisíc lidí, kteří mají majetek větší než 1 milion dolarů v hotovosti nebo v cenných papírech. Investoři jsou většinou bohatí lidé nebo vyšší střední třída.

Zajímavé je srovnání s Polskem, kde je podle odhadů asi 1,5 až 2 miliony aktivních investorů. Zajímavé je především srovnání objemů. V Praze vychází objem na hlavu výrazně vyšší než ve zmíněném Polsku. Celkový objem obchodů v Polsku je sice vyšší, ale ne přímo úměrně - dosahuje jen 2-3násobku objemu pražského.

Samozřejmě by bylo nejlepší, kdyby se investování u nás stalo standardem i pro nižší příjmové skupiny, aby došlo k přiblížení se standardům USA nebo jiných anglosaských zemí, kde investuje až 30 % populace. Například v Maďarsku pravidelně investuje asi 400 tisíc lidí, tedy 4krát více než u nás, a to je Maďarsko menší země. V Rakousku je to 600 tisíc lidí, a zase je to mnohem menší země. Ten poměr je pro nás zatím nevýhodný. Způsobeno je to především tím, co přišlo na konci 90.let po kuponové privatizaci, kdy kapitálový trh, akcie, burza a fondy byly prakticky sprostá slova. Teď se zdá, že dochází k určité renesanci, která je docela úspěšná. Počty aktivních investorů u nás rostou. Vyrovnání se s traumatem 90. let chce čas, může zabrat dalších 10 let.

Jaký by byl podle vás optimální stav?

Optimální stav by byl stejný jako v anglosaském světě, kde je investičně aktivních 30 % populace. Ale buďme realističtí, myslím si, že u nás by mohlo být cílem 10 % populace.

Bylo by logické domácím investorům nějak usnadnit cestu k zahraničním papírům. Nechystá burza zvýšení míry listingu zahraničních cenných papírů?

Pokud jsme v něčem v rámci Evropy market leader, tak je to ve zkušenostech s různými duálními listingy. Jsou tady samozřejmě trhy, které mají listovány duálně tisíce papírů. Toto však není naším záměrem, byť to, čistě teoreticky, není díky současné evropské legislativě velký problém. Podle našeho přesvědčení a zkušeností musí mít duální listing hlubší smysl, kterým není jen prostý fakt možnosti koupit akcie Microsoftu v Praze v korunách. Ukazuje se, že je potřeba, aby daná firma v ČR skutečně podnikala, fungovala a byla nějakým způsobem vidět. Toto je případ listingů CETV či Erste. Takové listingy jsou přínosné a rozumné.

Ve SPADu je v současnosti jen 5 společností, které mají sídlo v ČR a všechny vznikly privatizací. Všechny ostatní už mají sídlo v zahraničí. Jak si toto vysvětlujete?

Ve zkratce by se dalo říci, že je v tomto případě hlavním problémem české obchodní právo, nevyhovuje zkrátka některým operacím na kapitálovém trhu. Problémem je i české soudnictví, které má nálepku pomalé a především netransparentní instituce.

Firmy, respektive investoři se vyhýbají potenciálním rizikům, a proto raději sáhnou po "osvědčené" a tisíckrát ozkoušené proceduře registrace firmy například v Nizozemsku, kde jsou rozhodnutí soudů v tomto ohledu obsahově i časově předvídatelná a kde vše zafunguje, jak má. V takovém případě nevadí investorům ani vyšší počáteční náklady takového postupu.

Dílčím problémem byla také registrace CP v SCP a některé daňové aspekty. Oba případy se již řeší. Evidence SCP přešla pod Centrální depozitář CP, který pracuje s evropskými "standardy" evidence a vypořádání CP.

Není to z tohoto pohledu pro BCPP neradostná vyhlídka?

No je to taková obžaloba českého obchodního práva a soudnictví. Co se týče byznysu, tomu to paradoxně až tak dalece nevadí. Tituly jako Fortuna či Pegas jsou formálně zahraniční akciovky, ale jejich obchodování probíhá téměř výhradně u nás. Jsou to účelové vehykly, které vytáhnou akcionářům z kapsy několik milionů eur za to, že to takto udělají, protože právníci je přesvědčí, že jim to dá větší klid z pohledu možných sporů. Já osobně z toho radost nemám, ale kapitálovému trhu jako takovému nebo burze to až tak nevadí. V poslední době se často hovoří o novém obchodním systému burzy, měl se však zavádět již od loňska.

Rok 2010 jsme snad ani ani oficiálně neuváděli. Rok 2011 už zazníval, nicméně se ukázalo, že to není realistický odhad. Problémem pro implementaci nového obchodního systému (Xetra) se ukázal být především dřívější enormně zastaralý způsob vypořádávání obchodů. Bez jeho změny by nový systém neměl smysl. Dřívější systém postavený na evidenci SCP byl v mnoha ohledech naprosto unikátní, a protože nedocházelo k jeho dalšímu rozvoji či aktualizaci, stal se pro moderní svět naprosto nevyhovujícím a zastaralým. Do systému vypořádání obchodů se od roku 1993 až do převzetí Centrálním depozitářem v podstatě vůbec neinvestovalo.

Ve světle aktuálního vývoje "standardizace" způsobů vypořádání se jeví jako realistický termín pro zavedení nového obchodního systému konec roku 2012. Zda to stihneme v listopadu roku 2012, nebo až v únoru 2013, nedokážu přesně říct, ale snažíme se to udělat co rychleji.

Bude se jednat o čistě technickou změnu způsobu obchodování, nebo půjde také o nějaké širší napojení na sousední trhy?

Je to především technická změna. Co se týče obchodování, budeme se snažit, aby ty změny pro stávajících domácí investory byly co nejmenší. Systém bude především modernější, rychlejší, snadno ovladatelný. Zachová se funkce market makerů, kterou považujeme pro BCPP za důležitou, podle mě je to důležitá součást všech trhů, které jsou spíše menší nebo obchodují spíše menší tituly.

Systém Xetra funguje v dalších šesti zemích, takže bude o mnoho snadnější pro členy BCPP "zapnout" si také přístup k německým či dalším zahraničním akciím. Infrastruktura je na všech členských trzích stejná, uživatelské připojení obchodníka bude stejné, jen bude sahat do jiné databáze. Počítá se s tím, že minimálně 4 burzy, které jsou v naší skupině, tzn. Rakousko, Maďarsko, ČR a Slovinsko, budou pro členy BCPP doslova triviálně přístupné.

Co to bude znamenat pro SPAD a KOBOS?

Přestanou existovat. SPAD i KOBOS jsou systémy zastaralé a dále se s jejich existencí nepočítá, byť nový systém Xetra používá překvapivě mnoho postupů z obou systémů. Ty staré se prostě celé odsunou na vedlejší kolej a zaimplementuje se nový standard.

Takže nás čekají velké změny?

Určitě to budou především IT změny, které budou něco stát nejen nás, ale i naše členy. My se jim za to samozřejmě budeme snažit nabídnout nějaké dodatečné výhody, speciálně možnost obchodovat na ostatních trzích.