Zlato: Třpyt a mat komoditní superstar
|

Zlato: Třpyt a mat komoditní superstar

Cena zlata roste, a to přímo závratně. Od roku 2000 vzrostla cena zlata o 470 %. Pokud investor nakoupil zlato na konci roku 2000, tak si v průměru ročně připsal 17 %. To je dost vysoké zhodnocení, zvlášť když si uvědomíme, že investor do akcií (měřeno akciovým indexem v USA) v průměru vydělal jen 1 %. A to včetně dividend.

Komodity Zlato Býčí trh
Zlaté cihly

Akciový fanda ihned namítne, že toto porovnání není fér, protože na začátku tohoto období splaskla tzv. internetová bublina. A ta srazila ceny akcií dolů.

Dobrá tedy. Podívejme na souboj zlata s akciemi z dlouhodobějšího pohledu. Od roku 1970 je průměrný výnos zlata 9 %, v případě akcií je to také 9 %. Zajímavá shoda, že? Pro investora je důležité, kolik vydělá reálně, tedy nad nad inflací.

Takže v reálných termínech obě investice v průměru vydělaly shodně 5 %. I přes stejný dlouhodobý výnos to nicméně neznamená, že investice do zlata a akcií je stejně výhodná v každém okamžiku.

Proč cena zlata roste?

Tradiční investorskou poučkou je, že zlato slouží jako ochrana před inflací. Zlato nejde natisknout, současné peníze jdou. Ano, cena zlata rostla v časech vysoké inflace. Tak tomu bylo v 70. letech, kdy inflace akcelerovala. A na druhou stranu vysoká inflace je nepříznivá pro akcie. Proto byl průměrný reálný výnos zlata byl v 70. letech 25 %, reálný výnos akcií byl nula.

A platí to i naopak - pokles inflace není příznivý pro zlato. Proto byly v 80. a 90. letech byly výnosnější investice do akcií než do zlata. Akciový investor totiž v průměru reálně vydělal 13 %, investor do zlata prodělal 8 %. Tato zkušenost ukazuje, že zlato není vždy a za všech podmínek neprůstřelnou ochranou proti inflaci.

Proč roste cena zlata v posledních deseti letech? Mají snad investoři strach z inflace? Dluhová krize vlád vyvolává u některých ekonomů strach z inflace. Vždyť zvýšení inflace je jednou z možností, jak snížit zadlužení vlád. A nafukování bilancí centrálních bank ukazuje, že centrální bankéři jsou připraveni pomoci politikům v této cestě.

Navíc inflace je zdánlivě méně bolestnou cestou než odepsání části dluhu. Pokud inflace začne skutečně růst, tak by investoři začali preferovat investice, které dokáží ochránit investory před inflací. A zlato patří do tohoto ranku.

Aktuální cenu zlata sledujte zde

Není to tak jasné

Nicméně druhý tábor ekonomů upozorňuje, že je to jinak. V minulých letech vyspělý svět trpěl nadměrnou poptávkou, která byla financována rostoucím dluhem. Nicméně úroveň dluhu se dostala nad udržitelnou úroveň.

To, co bude následovat, bude období trvající zhruba deset let, kdy budou dluhy muset být sníženy. Nadměrnou poptávku tak vystřídá období, kdy budou domácnosti muset zvýšit míru úspor a méně spotřebovávat. To nedokáže vykompenzovat ani aktuální rostoucí zadlužení vlád.

Podle tohoto tábora nás nečeká období vysoké inflace, ale naopak deflace, tedy poklesu cen. A deflace není živnou půdou pro růst cen zlata.

Ceny zlata jsou reálně na úrovni, kterou jsme naposledy viděli v 70. letech, tedy v letech vyšší inflace. Jinými slovy, cena zlata už v sobě má započítané riziko vyšší inflace. Investor do zlata by to měl mít na paměti.

Ano, investor může předpokládat, že například centrální banky rozvíjejících se ekonomik budou zlato nakupovat, aby diverzifikovaly své rezervy z dolarů a eur. Investor ví, že nyní hlavním nakupujícím zlata není vyspělý svět, ale rozvíjející se ekonomiky, kde poptávka roste rychleji, a především - inflace je vyšší než ve vyspělém světě. Takže z pohledu například čínského investora není zlato tak drahé jako z pohledu investora v ČR. A protože poptávka z rozvíjejících se ekonomik tvoří většinu poptávky po zlatu, rozhoduje jejich pohled.

Zlato patří do portfolia investora. Nicméně i v tomto případě platí, že ne vše, co se třpytí, je zlato, respektive že ani zlato se nemusí třpytit vždy.

Článek vychází z textu psaného pro Hospodářské noviny.