Zákaz short-sellingu jako vzpruha pro evropské akcie?
|

Zákaz short-sellingu jako vzpruha pro evropské akcie?

Od začátku listopadu platí na všech akciových trzích v Evropské unii zákaz nekrytých prodejů nakrátko. Představitelé EU chtějí tímto krokem stabilizovat trh a poskytnout investorům maximální ochranu. Odpůrci očekávají snižování objemů obchodů a zbytečné náklady.

Trading Regulace Investování Short selling
Evropské akcie

Evropská unie se opět předvedla. Krok, k němuž přistupovaly regulační orgány mnoha zemí většinou krátkodobě, případně pouze u určitých skupin cenných papírů nebo sektorů akcií, se rozhodla zdokonalit a přišla s omezením operací nakrátko plošně, v rámci celé EU. Toto omezení je zakotveno v "Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 236/2012 o prodeji nakrátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání".

Regulací vpřed

**Základními motivy pro přijetí tohoto nařízení jsou již zmiňované stabilizování trhů (poskytnutí ochrany investorům) a určitá harmonizace pravidel týkajících se krátkých prodejů. Již zde lze namítat, že každý trh může mít svá specifika a házení všech do jednoho pytle a snaha o uniformování všech trhů nemusejí mít kýžený efekt, ale od EU již na podobné snahy můžeme být zvyklí.

Původně se nařízení mělo týkat pouze akcií finančních institucí, nakonec se ale bude týkat všech akcií společností, které jsou obchodovány na veřejných trzích EU a jejichž hlavní činnost se nachází v EU. Jde především o snahu zamezit otevírání nekrytých krátkých pozic (naked short), u nichž dochází k prodeji titulů, které obchodník v momentě prodeje nevlastní. Zjednodušeně se dá říct, že investor, který bude chtít spekulovat na pokles akcií, si nejprve tyto akcie bude muset obstarat. U naked shortů bylo možné prodávat akcie, která investor nevlastnil, ale stačilo, že je dodal později.

Nebezpečí volatility

Tento způsob se využíval zejména u titulů, u nichž bylo půjčování problematické. Docházelo tak ke zvyšování likvidity na těchto titulech, čímž mohly investoři promptněji reagovat na vývoj na trzích s těmito tituly. Zamezení těchto obchodů bude mít podle mnohých obchodníků za následek to, že s těmito tituly se bude obchodovat méně a likvidita na trzích zamrzne.

Málo likvidní tituly jsou více náchylné na zvýšenou volatilitu. Jelikož se to týká zejména malých a středních firem, existuje zde riziko, že tyto společnosti budou mít ztížen přístup k prostředkům na akciových trzích. Obchodování s těmito tituly bez možnosti naked shortů totiž bude znamenat větší zátěž pro tvůrce trhu, kteří nebudou ochotni s takovými tituly obchodovat.

Jedním z problematických bodů nového nařízení může být také povinnost pro investory oznamovat krátké pozice. Pokud tedy pozice investora dosáhne určité procento (0,2 %) upsaného základního kapitálu společnosti, je povinen to oznámit regulátorovi, stejně jako následné změny o 0,1 %. Pokud tato hranice přesáhne 0,5 %, bude muset investor tuto informaci zveřejnit na webu regulátora.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz

Velké banky a rakovina: I bez regulace můžeme velké banky donutit být menší, tvrdí David Orrell
Běžné finanční a hospodářské modely mají jen omezenou účinnost, postěžoval si těsně před odchodem z pozice nejmocnějšího evropského centrálního bankéře Jean-Claude Trichet. K tomu připojil výzvu, aby ekonomové napříště zapojili fantazii a hledali inspiraci a možná řešení problémů i u jiných oborů a expertů, například fyziků, inženýrů nebo biologů. Zopakoval tak něco, o čem mnozí odborníci působící mimo hlavní proud mluví už léta. Jedním z nich je kanadský matematik a autor knihy Economyths David Orrell, který v Londýně odpovídal na otázky Investičního webu.

Přinese nový zákon o kolektivním investování více regulace?
Ministerstvo financí nedávno přišlo s návrhem zákona o investičních společnostech a investičních fondech, který by měl nahradit zákon o kolektivním investování. Zákon se staronovým názvem by měl přinést několik zajímavých novinek, a i když v něm lze do budoucna očekávat ještě nemálo změn, již dnes vyvolává rozporuplné reakce.