Pohled z Afriky: Eurokrize? No problem!
|

Pohled z Afriky: Eurokrize? No problem!

Zatímco Evropou cloumají pochybnosti o výhodách měnové unie, Afričané na ni nedají dopustit. O společném platidle se diskutuje na jihu kontinentu, na východě se uvažuje o vzkříšení currency board, tedy fixních kurzů měn. Na západě pak bývalé britské kolonie plánují, že napodobí své frankofonní sousedy, kteří společnou měnou platí od svého osvobození. Jak přímo na místě zjistil Investiční web, v Africe lidé berou probíhající eurokrizi jako signál, že je potřeba více, nikoli méně unie, natož její konec.

Emerging Markets Afrika Frontier Markets Světová ekonomika
Liberální institut v Senegalu

"Potíž je v tom, že jakmile chci vyjet za hranice měnové unie, je CFA (západoafrický frank) bezcenný," jde přímo k věci ředitel senegalského Liberálního institutu Jaleck Bieng. Krizi v Evropě neřeší. Trápí ho současné globální uspořádání, jemuž vévodí dolar a euro. "Pokud chci vycestovat za hranice regionu, potřebuji dolary nebo eura. Pokud chci s někým obchodovat, platí to samé. To je potřeba změnit," pokračuje Bieng a doplňuje svoji vizi, jíž je společná silná africká měna, která by dokázala konkurovat zavedeným mezinárodním platidlům i nastupujícím "značkám", jako je čínský jüan.

Vzdělaní již z Afriky utíkat nemusejí

"Nebude to jednoduché. Stále máme řadu problémů, korupci a tak dále, ale není to nerealistický cíl," doplňuje šéf nedávno vzniklého think tanku, který již svou samotnou existencí potvrzuje překotný rozvoj, jímž subsaharská Afrika v posledních letech prochází.

Od roku 1998 do začátku globální krize tamní ekonomika rostla v průměru o 5 % ročně, poté klopýtla, ale od roku 2010 je zpět na nohou. Podle Světové banky by mohly míry růstu být v příštích letech ještě vyšší než před krizí.

Během posledních dvou let se do Senegalu přistěhovaly v podstatě všechny velké technologické společnosti, které na světové scéně něco znamenají. "Jsou tu Google, Microsoft, Cisco Systems, Alcatel a další," vypočítává manažer jedné z těchto společností, absolvent jedné z předních amerických univerzit, který s námi hovořil pod podmínkou zachování anonymity.

Zájem je podle něj o region jako celek. "V Senegalu jsme zakotvili kvůli politické stabilitě."

Poté, co se ve Spojených státech přiučil, jak dělat byznys, se vrátil do Senegalu a začal podnikat. Brzy mu bylo společenství osmi států propojených jednou měnou těsné, a tak expandoval na okolní trhy. Nakonec se dostal až do Jihoafrické republiky – a okamžitě si ho všiml globální technologický gigant.

Čína dobývá Afriku a chce její zdroje
Čínské investice v Africe sleduje zbytek světa tak trochu s otevřenou pusou. Přislíbené investice za 20 miliard USD ze začátku letošního roku komentovala americká ministryně zahraničí Clintonová tak, že by "Afrika měla zvážit, s jak spolehlivými obchodními partnery spolupracuje". Čínská vláda ovšem považuje osočování ze snahy vyčerpat africké nerostné bohatství ve svůj prospěch za naprosto nemístné. Na mapě jsou zobrazeny všechny známé investice Číny v Africe od roku 2010.

Afrika - ilustrační foto

"Lidí, jako jsem já, přibývá. Dříve si všichni mysleli, že se dá zbohatnout jen v Americe, Evropě nebo Izraeli. Dnes každý získá vzdělání a spěchá využít příležitosti přímo v Africe," vysvětluje muž oblečený v elegantním obleku.

Nejzajímavější možnosti jsou podle něj v telekomunikacích a potravinářském průmyslu. Právě v těchto sektorech by tedy mohly hledat příležitosti I zahraniční investoři.

Unie znamená politickou stabilitu

Západoafrická měnová unie je jednou z pojistek stability regionu. Problémem je vazba západoafrického franku na euro, která je dědictvím někdejší vazby na měnu kolonizátora, tedy francouzský frank. V dobách evropského klidu a pohody jde nesporně o plus, když se však v Evropě stahují mračna, jde o velkou neznámou. I proto manažer technologické firmy – stejně jako šéf senegalského Liberálního institutu Bieng – fandí myšlence měnové unie. Dokonce si prý dokáže představit celoafrickou měnu. Jak ale dodává, je nutné jít krůček po krůčku.

Tím prvním by měla být emancipace západoafrické měny. "Že jde o dobrou věc pro ekonomiky zemí spolčených v unii, na tom se asi shodne většina lidí," říká Tidiane, uznávaný senegalský novinář pracující pro řadu zahraničních médií. "Není potřeba směňovat peníze, je možné ze země do země cestovat na občanku a tak dále," vypočítává výhody spolčení, které již dávno sahá za hranice společné měny.

"Většina lidí do toho ale vůbec nevidí, a proto se nemůže zúčastnit debaty o dalším směřování," přidává kritiku, která připomíná hlasy zaznívající nyní i v Evropě.

Právě turbulence v Evropě by mohly Afričanům nakonec i pomoci. Jak mnozí (a nejen v Senegalu) říkají, právě díky eurokrizi má Afrika možnost zjistit, čeho se v rámci vlastní případné integrace vyvarovat. Samuel Sitta, tanzanský ministr, který má na starosti východoafrickou integraci, například nedávno mluvil o tom, jak složité je respektovat suverenitu, ale přitom donutit státy respektovat jistá pravidla. "My se však ujistíme, že naši členové budou místní variantu Maastrichtských kritérií dodržovat," ujistil.

Podobně jako mnohé další plány jeho slova mohou Evropanům znít jako sci-fi. Na druhou stranu, na Čínu by si před třiceti lety nikdo nevsadil ani pětník, a kde je, poukazují mnozí optimisté na současný světový ekonomický hit. Rostoucí přímé zahraniční investice i to, že si například taková Zambie na globálních trzích umí půjčovat levněji než Španělsko, ale naznačují, že se vize africké unie mohou postupně naplňovat.

Afrika v hledáčku tabákových firem. Poptávka zde roste nejrychleji na světě
Počet kuřáků v Evropě za třicet let klesl o 15 procent, cigarety jsou drahé, možnosti reklamy omezené, výstrahy proti kouření všude. Pro tabákový průmysl nastal čas hledat nové trhy. Vhodným kandidátem se zdá být Afrika.

Investice do obrovského potenciálu: Emerging markets mohou vyjít z módy, těchto 15 trhů nabízí rychlejší růst
Země BRIC ekonomicky zpomalují, výhledy americké, natož evropské ekonomiky jsou přinejlepším opatrné. Pokud hledáte rychlejší růst, můžete se porozhlédnout po takzvaných frontier markets, zatím okrajových trzích, které ovšem mají (většinou právem) ambice být zařazeny mezi mladé trhy, tedy ekonomiky investory vnímané jako relativně bezpečnější.