Akcie: Promarněných dvanáct let aneb tři volební období a nulový výnos
|

Akcie: Promarněných dvanáct let aneb tři volební období a nulový výnos

Před dvanácti lety v den amerických voleb byl akciový index S&P 500 přibližně na stejné úrovni jako v úterý 6. listopadu. Ano, index S&P 500 uzavřel v den konání voleb 7. listopadu 2000 na úrovni 1431,87 bodu a letos v den konání voleb dokonce na úrovni 1428,39 bodu. Opravdu ale americký akciový trh za dvě Bushova a jedno Obamovo prezidentské období nenabídl investorům nic než zápornou nulu?

Ocenění Světové akcie Investování Ján Hájek
S&P 500 za Bushe Jr. a Obamy

Pokud vezmeme v úvahu pouze hodnotu akcií obsažených v indexu S&P 500, pak tomu tak skutečně je a posledních dvanáct let znamenalo pro investory ztracené období. Nesmíme ovšem zapomínat na to, že výnos investora není tvořen jen rozdílem prodejní a kupní ceny, ale také výnosem z inkasovaných dividend po dobu držení titulu. Za uplynulých dvanáct let by vyplacené dividendy vynesly investorovi průměrný výnos 1,9 procenta ročně, takže tak špatné to zase nebylo.

Opravdu tak špatných 12 let?

Při pohledu na ekonomické titulky od začátku století by se chtělo říci: "Co jste čekali, zažili jsme dvě významné recese, přičemž zejména ta druhá byla nejhorší od konce druhé světové války. Ekonomiky se z ní stále vzpamatovávají, takže by investoři měli být rádi i za 1,9 procenta dividendového výnosu." Na druhé straně je pravdou, že zisky společností zahrnutých v indexu S&P 500 za uplynulých dvanáct let vzrostly o 81,6 procenta (z původních 56,17 USD na aktuálních 102,01 USD). Za "normálních" okolností by výnos investora před započtením dividend v takovémto období určitě měl být vyšší než nula.

Takže proč je index S&P 500 stále na zhruba stejné úrovni? Důvodem jsou odlišná očekávání investorů. Jak jsem již popisoval, nálada investorů se promítá do ocenění, které má významný vliv na ceny akcií. Zatímco koncem roku 2000 doznívala internetová bublina a investoři byli ochotni za akcie platit přemrštěný 25,5násobek tehdejších firemních zisků (ukazatel P/E), protože ceny akcií do té doby stále rostly a většina investorů si myslela, že tomu tak bude i nadále,v současnosti jsou investoři mnohem pesimističtí, už kvůli tomu, jak se spálili v letech 2000 až 2002 a 2007 až 2009. Aktuálně jsou ochotní platit jen zhruba 14násobek zisků.

Přestože dosažený růst ziskovosti o 5,1 procenta ročně v uplynulých dvanácti letech není ve srovnání s historickým dlouhodobým růstem ziskovosti o 6,3 procenta ročně (v letech 1938 až 2012) nijak špatný – s ohledem na dvě silné recese by se nikdo nedivil, kdyby byl mnohem nižší –, byl optikou namlsaných investorů z roku 2000 příliš nízký na to, aby se očekávaní započtená v cenách akcií naplnila. Za špatnou výkonnost akcií od začátku tisíciletí tedy nemohou ani oba prezidenti, ani ekonomická výkonnost společností, ale přehnaně optimistická očekávání investorů vezoucích se na vlně předchozích zisků, která jen stěží mohla být naplněna.

Nový americký prezident zlatý a stříbrný: Čtyři roky s Obamou optikou…
Jak se vyvíjely ceny aktiv od prezidentských voleb v USA 4. listopadu 2008 do…