Britský útěk z Evropské unie: Zatím jen slova, ale jak na něm případně vydělat?
|

Britský útěk z Evropské unie: Zatím jen slova, ale jak na něm případně vydělat?

Vzhledem k náladám ve společnosti je hrozba Brixitu (někdy se používá pojem Brexit, vždy jde o British exit) reálná. Mezi hrátkami s vášněmi britské ulice a kalkulovaným tahem mimo šachovnici společné Evropy je ale stále propastný rozdíl, domnívá se většina námi oslovených londýnských expertů. Investičnímu webu to potvrdil jak někdejší vysoce postavený britský byrokrat, který má stále exkluzivní přístup do zákulisí, tak oslovení ekonomové. Z odpovědí zaznamenaných těsně před a v průběhu summitu EU nabízíme názory Nicka Beecrofta ze Saxo Bank a Jamese Knightleyho z ING.

Evropská unie Spojené království Dluhová krize
Nick Beecroft a James Knightley

Nedávný eurosummit opět potvrdil chladný přístup, ne-li přímo nevraživost Britů k projektu společné Evropy. Jak pravděpodobné je, že se Spojené království rozhodne z Evropské unie vystoupit?

Nick Beecroft (NB): Podle mě je jen málo pravděpodobné, že by Británie v dohledné době opustila EU, a to navzdory nedávné rebelii v parlamentu, kterou rozpoutaly spory o to, kolik by vlastně měla země přispívat do společné evropské kasy, rebelii, která skončila porážkou vlády. O něčem, jako je vystoupení z unie, by se totiž muselo rozhodnout v referendu, ale Britové jsou si podle mě v hloubi duše dobře vědomi toho, proč do EU, respektive tehdy EHS vstoupili. Šlo o výhody spojené s členstvím v regionálním sdružení, které spolu volně obchoduje. Stejně tak jsou si Britové vědomi toho, že se tento předpoklad naplnil. Stručně řečeno, na členství v unii Británie výrazně vydělala. Samozřejmě by ale pomohlo, kdyby eurokrize zmizela z prvních stránek novin.

James Knightley (JK): Při pohledu na průzkumy veřejného mínění je jasné, že je hrozba odchodu z Evropské unie reálná. V zemi je silný protievropský sentiment, lidé mají pocit, že do Evropy pumpují příliš mnoho peněz, ale zpět toho příliš nedostávají, a to již dlouhou dobu. Na druhou stranu, podle mě je s tím spojeno hodně mylných předpokladů a domněnek. Britové si například nejspíše myslí, že platí záchranu problémových zemí eurozóny, což není pravda. Ale oni si myslí opak, což jejich tradičně protievropské nálady dále vyhrocuje. Je také potřeba brát v úvahu prohlášení premiéra Camerona, že v tomto funkčním období jeho vlády k ničemu dramatickému nedojde. Takže do roku 2015 bych odchod Spojeného království z EU nečekal. V příštím volebním období, tedy zhruba do roku 2020, je však podle mě celkem reálné, že se dočkáme referenda o setrvání země v EU.

Řekněme, že nakonec zvítězí emoce, obecněji řečeno přetrvávající protievropské nálady. Co by to znamenalo pro britskou ekonomiku i pro ekonomiku Evropské unie?

NB: Trhy zemí Evropské unie jsou pro Británii významné. Odchodem by přitom země riskovala, že na nich přijde o část současného podílu. Co se dopadu na EU týče, je potřeba zdůraznit, že nejvýraznější dopad Brixitu by byl v prvním okamžiku psychologický, nikoli hospodářský. Zjištění, že se tak významná země jako Británie rozhodla z EU vystoupit, by mohlo vést k tomu, že by o výhodách členství začalo pochybovat mnoho dalších zemí, zejména členů eurozóny, kteří musejí skousnout tvrdá úsporná opatření, která jim v podstatě diktuje Berlín.

JK: Do značné míry by to záleželo na tom, jestli by Británie opustila i společný hospodářský prostor, o čemž pochybuji. Vývoz do eurozóny, respektive do EU představuje polovinu veškerého britského exportu. Nikdo přitom nechce vývozcům komplikovat život, a právě to by se v případě naprostého rozkmotření se s Evropou britským firmám stalo. Znamenalo by to více regulace, objevily by se obavy z cel, z omezení volného obchodu a podobně. To by rozhodně nikomu neprospělo.

Druhým velkým tématem by byly britské banky. Ostrovní bankovní sektor je s Evropou těsně provázán, jeho expozice vůči eurozóně se rovná polovině britského HDP. Sečteno a podtrženo, jakákoli snaha vzdálit se největšímu obchodnímu partnerovi se mi zdá být kontraproduktivní, podobný krok by výrazně poškodil Británii. A poškodil by i Evropu.

Fondy předpovídají Británii krvavé Vánoce
Hedgeové fondy spekulují na "akciový masakr" ve Velké Británii. Seznamu velkých…

Jak by tedy na Brixit, případně na pocit, že se takový krok blíží, reagovaly britské trhy a země jako taková?

NB: Akciový trh by oslabil. Stejně tak by ztratila na své síle i libra, což by ale byla svým způsobem dobrá zpráva. Slabší libra by totiž pomohla místním exportérům.

JK: Začněme tím, že by případný Brixit poškodil obě strany. Asi více by na něj ale přece jen doplatila britská ekonomika. Klíčová otázka by byla, zda kvůli tomu někteří Britové přijdou o práci. Pokud převládne názor, že ano, pak si nemyslím, že by na odchod Británie z Evropské unie vůbec došlo. A právě proto si myslím, že nakonec Británie zůstane v EU.

Jakou strategii poradit investorovi, který by si chtěl vsadit na Brixit?

NB: Ať prodá libru. To může být ostatně vítězná strategie i bez případného odchodu Británie z Evropské unie. Fiskální politika je nadále jaksi zaseknutá v "bodě A", tedy u snahy šetřit, a monetární politika již brzy narazí na limity svých schopností pomáhat ekonomice. Právě proto se v Británii začínají ozývat hlasy, že by mělo dojít k oslabení libry, aby se povzbudil hospodářský růst.


Připomeňme si, jak dopadl poslední velký summit EU, na němž se "prezident" EU Herman Van Rompuy sešel se zástupci všech 27 zemí unie, aby se nakonec nepodařilo dohodnout na jejím rozpočtu na roky 2014 až 2020.

O rozdělení stovek miliard mezi státy se bude jednat na nějakém dalším summitu. Na to, že pravděpodobnost dohody je malá, to vypadalo už v noci na pátek, tedy po prvním dnu summitu. Unijní prezident Herman Van Rompuy ve snaze zmírnit kritiku zaznívající z mnoha stran přišel po zhruba 13 hodinách čtvrtečních konzultací s lídry jednotlivých zemí s novým návrhem. Ten sice peníze v jednotlivých kapitolách popřesouval, avšak suma zůstala zhruba stejná, tedy přes 970 miliard eur. To odpovídá 1,01 % hrubého domácího důchodu EU, je to o desítky miliard méně, než s čím dříve přišla Evropská komise.

Jenže některé země, které do rozpočtu dávají více peněz, než z něj dostávají zpět, jasně řekly, že je potřeba škrtat více. Británie, Německo, Nizozemsko či Švédsko chtějí ušetřit další až desítky miliard eur. Kritika ale zněla i z dalších stran včetně Česka, kterému vadí malý díl peněz na politiku soudržnosti, z níž se financuje hlavně pomoc chudším regionům bloku.

V Británii začnou brzy padat hlavy bankéřů, tvrdí uznávaný…
Británie potřebuje podobné komise, jaké Jihoafričanům pomohly vypořádat se s…

Evropská bankovní unie: Má šanci uspět a má smysl pro ČR?
Na summitu EU, který proběhl v říjnu, došlo k dalšímu posunu v jednání ohledně…