James Knightley (ING): Romney by pomohl akciím a dolaru, Obama dluhopisům. Účinek ale bude krátkodobý
|

James Knightley (ING): Romney by pomohl akciím a dolaru, Obama dluhopisům. Účinek ale bude krátkodobý

Příští americký prezident má už nyní svázané ruce: fiskální útes, dluhový strop a nutnost poprat se s dluhem bude muset brát v případě svého vítězství v potaz Obama i Romney. I proto je, navzdory nedostatku konkrétních informací z obou táborů, předvídatelné, co se dá od americké ekonomiky po volbách čekat, říká v londýnském rozhovoru pro Investiční web ekonom z ING James Knightley. Pravděpodobně by se po volbách mělo dařit akciím.

Americká ekonomika Americký dolar Světové akcie Prezidentské volby Fiskální útes
James Knightley

Otázka dne pro mnoho investorů i ekonomů zní: "Romney, nebo Obama?" Kdo by byl z vašeho pohledu pro americkou ekonomiku a trhy lepší?

James Knightley (JK): Na to je velmi těžké odpovědět. Nevíme totiž, co mají skutečně v plánu. Oba sice nabízejí spoustu grandiózních plánů a vizí, ale co by mělo být jejich dennodenní politikou, prostě nevíme. Navíc to nebude hned o Romneym nebo Obamovi, prezident totiž bude muset pro své plány získat ostatní. Je totiž nepochybně potřeba řešit fiskální útes. Strašák sestávající se ze škrtů vládních výdajů a navýšených daní v celkové výši 650 miliard dolarů, který by se mohl dostavit hned 1. ledna 2013. Jde o důsledek tahanic o navýšení dluhového stropu ze srpna roku 2011, možná by se dalo říct kocovina.

Jak pravděpodobné je, že nový prezident pádu z fiskálního útesu nezabrání?

JK: Bavíme se o ekvivalentu 4 % HDP. To je skutečně výrazné utažení opasků. Podobné si letos třeba naordinovali Španělé a všichni víme, jak to tam vypadá. Většina expertů se proto shoduje, že pokud k pádu z fiskálního útesu dojde, Amerika se propadne do recese. Nástrojů, které by tomu zabránily, moc není – sazby jsou na nule, tiskárny peněz se již točí. Proto je potřeba se podobnému scénáři ubránit za každou cenu. Ať už se tedy stane prezidentem kdokoli, musí zajistit dohodu a musí to zvládnout rychle. Opak by znamenal, že by to bylo tak špatné, že se to zkrátka nesmí stát.

Může se velice dobře stát, že parlament ovládne jiná strana než ta prezidentova. Jak velká to bude komplikace?

JK: Sněmovnu reprezentantů s největší pravděpodobností ovládnou republikáni, Senát bude řekněme všehochuť. To znamená, že by asi bylo snazší se dohodnout na tom, co s fiskálním útesem, v případě vítězství Romneyho, protože by prezidentova strana měla kontrolu nad sněmovnou a Senát by byl namixovaný. Věci by se daly protlačit. Pokud vyhraje Obama, budeme mít demokrata v Bílém domě, sněmovnu ovládanou republikány a opět, pravděpodobně mix v Senátu, protože tam teď jde jen o omezený počet křesel. To znamená, že by asi bylo komplikovanější se na něčem domluvit. I tak si ale myslíme, že se dohody nakonec dočkáme. Každý si je totiž vědom toho, co by se stalo v opačném případě.

Výrazné hospodářské turbulence po zvolení prezidenta tedy nečekáte?

JK: Jde o to, jak bolestivé pro finanční trhy a investory přechodné období bude. Řekněme, že vyhraje Romney. Pak asi bude onen přechod o něco jednodušší. I tak ale bude americká ekonomika bojovat se silným protiproudem. Podle nás se nakonec nebudou úsporná opatření rovnat 4 % HDP, bude to kolem procenta, což bude o mnoho snesitelnější. I tak to sice bude znamenat, že americká ekonomika poroste v příštím roce výrazně pomaleji, ale nepropadne se do recese, což by se v případě plného pádu z útesu stalo.

David Rosenberg: Americký HDP odepíše 4 %, pokud se ekonomika zřítí z…
David Rosenberg, hlavní ekonom a stratég Gluskin Sheff & Associates, tvrdí,…

V krátkodobém horizontu je tedy poměrně jasné, na co se příští prezident zaměří. Co se střednědobých cílů týče, tam, jak jste ostatně sám řekl, je to naopak hodně nejasné.

JK: Nejde jen o fiskální útes. Na stole jsou tři problémy – fiskální útes, dluhový strop a fiskální konsolidace. Dluhový strop bude potřeba brzy opět navýšit. Úrovně, na níž se obě strany dohodli v roce 2011, totiž již bylo téměř dosaženo. To si vyžádá další konsensus. Fiskální konsolidace je pak středně- až dlouhodobý úkol.

Další věcí, kterou je potřeba brát v potaz, je nedávná korekce fiskálního multiplikátoru, kterou ohlásil Mezinárodní měnový fond. Stručně, úsporná opatření jsou zřejmě mnohem škodlivější, než si experti fondu původně mysleli. Donedávna počítali s tím, že pokud stát škrtne výdaje rovnající se jednomu procentnímu bodu HDP, dojde k přiškrcení růstu ekonomiky o 0,5 procentního bodu. Teď si myslí, že může jít o 0,9 až 1,7 bodu. Úsporná opatření zkrátka růst výrazně brzdí. No a pokud máte pomalý růst, je o to těžší bojovat s deficity.

A vy si myslíte, že právě to bude muset vzít příští americký prezident v potaz?

JK: Podle mě to budou lidé brát stále více jako realitu. Budou to brát tak, že co se škrtů týče, je potřeba postupovat pomalu a obezřetně. Jistě, v dlouhodobém horizontu je nutné dosáhnout ozdravení, v tom krátkodobém ale nesmíme zaškrtit růst. V praxi to může znamenat například škrty v některých sociálních programech a zvyšování věku odchodu do důchodu, ale na druhou stranu investice do infrastruktury. To by zajistilo v krátkodobém horizontu neutrální rozpočty, které jsou prorůstové, ale nezapomínají na potřebu dělat něco se zadlužením. Tento mix je podle nás pravděpodobný.

A to čekáte jak od Obamy, tak od Romneyho?

JK: Ano, myslím si, že ano. Republikáni chtějí samozřejmě seškrtat deficit rychleji, nicméně vliv Tea Party podle nás přece jen poněkud vymizel. Podle nás přišli o hodně ze svého lesku po loňské debatě o navýšení dluhového stropu, která skončila debaklem. A tato ztráta lesku by v případě fiskální politiky měla otevřít prostor pro budování konsensu.

USA zametají s dluhovou bublinou. Co tomu chybí?
Pokud jste toho názoru, že drastické škrty výdajů Ameriku čekají teprve…

Co to znamená z pohledu investora? Jak by měl k volbám a době těsně po nich přistoupit?

JK: Obecně se tvrdí, že je Romney z krátkodobého hlediska pro byznys lepší. S jeho jménem se spojuje menší regulace, nižší daně a podpora růstu. Proto se také čeká, že akciový trh případné Romneyho vítězství krátkodobě povzbudí. K tomu bych ještě přidal, že Romney nemá rád Bena Bernankeho, nelíbí se mu kvantitativní uvolňování, a je pravděpodobné, že by v případě jeho vítězství Bernanke odešel dříve než v roce 2014. Asi by tak bylo méně kvantitativního uvolňování, na které se obyčejně pohlíží jako na nástroj, který oslabuje měnu. Jinými slovy, dal by se čekat silnější dolar než v opačném případě.

V případě Obamova vítězství tedy čekáte, že kvantitativní uvolňování bude pokračovat?

JK: Pokud Obama vyhraje, je takřka jisté, že Bernanke zůstane. Pak skutečně budeme svědky pokračujícího kvantitativního uvolňování. Amerika se totiž nedostane v dohledné době na přesvědčivé růstové úrovně, ne s úspornými opatřeními, která je možné čekat.

Takže Romney rovná se silný dolar, Obama slabý?

JK: Romney asi bude v krátkodobém horizontu lepší zprávou pro akcie. To samé zřejmě bude platit pro dolar. Naopak pro trh s americkými vládními dluhopisy by bylo jeho vítězství špatnou zprávou, protože je větší jestřáb. V případě Obamy asi bude prvotní reakce akciového trhu negativní, podobně zareaguje dolar, ale americké dluhopisy by v něm měly najít oporu. To se ale podle mě dá čekat jen během několika prvních dnů po volbách.

A v delším horizontu?

JK: Historie v delším období popírá intuici: demokraté jsou pro akcie lepší. Proto si myslím, že to bude záviset na fundamentech. Ty budou na úvod slabé, ať bude v Bílém domě kdokoli. Na druhou stranu, valuace jsou v pořádku a ekonomika bude pozvolna růst, a proto se podle mě bude akciím dařit, ať už bude prezidentem Romney, nebo Obama. Situace by se totiž měla zlepšovat, pokud se tedy USA dokáží vyhnout pádu ze zmíněného fiskálního útesu.

Na co sázet, když vyhraje Obama, a která aktiva naopak podpoří…
Podle průzkumů a volebních modelů je pravděpodobnější vítězství Baracka Obamy v…