Drahá elektřina a podpora obnovitelných zdrojů
|

Drahá elektřina a podpora obnovitelných zdrojů

Energetický regulační úřad snižuje podporu pro obnovitelné zdroje, ale zatím jen mírní růst cen elektřiny. Stát navíc splácí staré dluhy.

Česká republika Elektřina Energetika Solární energie
Solarní elektrárna

Brzdíte jako blázen, auto se ale dál řítí z kopce a stále zrychluje. Možná časem dosáhnete toho, že zrychlovat přestane a budete pokračovat dál víceméně stabilní – vysokou – rychlostí. A dlouho poté možná jednou zpomalí. V případě předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové jde o výhled necelých dvaceti let. Tedy samozřejmě dlouho poté, co svůj úřad opustí. Úspěchem by bylo dosažení stabilní rychlosti během dvou tří let.

"Ani korunu navíc," dává nyní jasně najevo své záměry Vitásková. Náklady na podporu obnovitelných zdrojů, přenos a distribuci elektřiny (a v případě plynu jeho přepravu) však ERÚ do cen samozřejmě započítá. Ale jen v té míře, kterou určuje evropská legislativa a český zákon. V případě zelené energie striktně jenom tolik, aby její výrobci dosáhli "patnáctileté doby prosté návratnosti investic".

V praxi to například znamená, že energetický regulátor pro příští rok sníží podporu pro všechny nové obnovitelné zdroje s výjimkou malých vodních elektráren. Laik přesto může žasnout, že oproti letošku celkové náklady na obnovitelné zdroje stoupnou o dalších více než sedm miliard korun. Dosáhnou úrovně téměř 43 miliard korun, a když k tomu připočteme další necelé dvě miliardy především za podporu kombinované výroby elektřiny a tepla, dostáváme se k celkovému účtu za příští rok – 44,5 miliardy korun. Jak je to možné?

Čím dál víc dotované elektřiny

Faktory, které mají na svědomí další zrychlování, ať Alena Vitásková brzdí sebevíc, jsou tři. Všechny souvisejí se současným systémem podpory obnovitelných zdrojů – tedy dotací formou pevných výkupních cen elektřiny. Čím více elektřiny podporované zdroje vyrobí, tím jsou pochopitelně náklady vyšší.

  • Zaprvé, stále více elektřiny vyrábějí už starší fotovoltaické elektrárny.

  • Zadruhé, platí, že dokud zákon nezakáže podporu nových zdrojů, budou přibývat další výrobci dotované energie. V poslední době zvláště bioplynové stanice a zdroje spalující biomasu.

  • A zatřetí, je tu takzvaný korekční faktor. Stát totiž dluží distribučním společnostem, především firmám E.On a ČEZ. Ty v minulých letech zaplatily výrobcům podporované energie víc, než jim stát stačil vykompenzovat.

Příští rok bude stát ještě doplácet více než 4,5 miliardy korun za období let 2010 až 2011. Ale ani tím vyrovnávání starých dluhů nekončí. Vitásková předpokládá, že další tři miliardy bude nutné později vykompenzovat za letošní rok.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz

ČEZ: Horší cílová cena, ale po nedávném propadu stále zajímavá akcie …
Na základě ocenění DCF snižujeme dvanáctiměsíční cílovou cenu akcií ČEZ z 902…

Investiční šance, nebo past? Vstupujeme do zlaté éry zemního plynu
Díky novým nekonvenčním způsobům těžby začíná zlatá éra zemního plynu. USA už…