Proč ani chytří lidé ne a ne porazit trh?
|

Proč ani chytří lidé ne a ne porazit trh?

Porazit akciový trh lze dvěma způsoby: buď obchodovat na základě informací, co nemají ostatní, nebo mít jednoduše štěstí. Dá se říci, že pokud chcete obchodovat legálně, je mnohem pravděpodobnější, že dosáhnete zisku díky štěstí, než že se vám podaří dokonaleji analyzovat veřejně dostupné informace.

Investiční portfolio Světové akcie Akciové fondy Investování Efektivita investování Výnosy
Investorská chyba - ilustrační foto

Být nejlepším analytikem? Nemožné!

Co se týče druhé zmiňované možnosti, získání lepších informací předpokládá buď přístup k neveřejným informacím, což je považováno za nelegální (insider trading), anebo schopnost umět zanalyzovat nějakou veřejnou informaci lépe než ostatní. Ovšem i fondy se špičkovými portfoliomanažery, ačkoli mají možnost konzultovat své kroky s týmy nejtalentovanějších analytiků, často nedostihnou trh. I u nich se ve finále celková výkonnost odvíjí více od štěstí a náhody.

Daniel Kahneman, profesor behaviorálních financí z Princetonské univerzity a laureát Nobelovy ceny, ve své knize "Rychlé a pomalé myšlení" (Thinking, Fast and Slow) vysvětluje, proč lidé úspěch tak často (a ne vždy po právu) přiřazují své inteligenci. Lidský mozek pracuje pouze s informacemi, které zná. Jako kompenzaci za neznalost všeho ostatního si z fragmentů dostupných informací skládá nejpravděpodobnější verze příběhů, které mohou nastat. Někdy se trefí, někdy ne.

Když je odhad správný, přisuzujeme to své chytrosti, a když je špatný, svedeme to na nedostatek informací, které jsme v době rozhodování měli k dispozici.

Nelze vyloučit, že se vám podaří předčít trh výjimečnou analýzou. Proto také portfoliomanažeři s takovou oblibou poukazují na své minulé úspěchy. Jenomže je velmi těžké určit, zda v jednotlivých případech nešlo jen o větší dávku štěstí.

Akcie, zlato, dluhopisy: Co bude dál? Neřešte krátkodobou náladu a připomeňte si zásady investování
Jeremyho Granthama není potřeba sáhodlouze představovat. Hlavní postava investiční společnosti GMO patří k ikonám dlouhodobého investování, stejně jako Buffett v současnosti nefandí americkým státním dluhopisům a zdůrazňuje pravidla dlouhodobého investování. Ta základní si stojí za to v současnosti, kdy akciové trhy zažívají euforické období, připomenout.

Eugene F. Fama a Kenneth R. French ve své studii podrobili analýze rozhodování portfoliomanažerů v amerických podílových fondech v letech 1984 až 2006. Nebylo překvapením, že ve výsledku manažeři jako celek před odečtením nákladů předčili trh, ale po odečtení byl výkon podprůměrný.

Dále se tvůrci studie zaměřili na zdroj úspěchu "vítězících" manažerů. Aby odhalili pravdu, porovnali výkonnost fondů s výnosy ze simulovaného portfolia složeného výhradně z náhodně vybraných akcií. Na základě této metody vznikly tisíce simulovaných náhodných portfolií, s jejichž výnosy pak byla porovnávána výkonnost fondů. Výsledky si byly velice blízké, z čehož plyne, že úspěch portfoliomanažerů nepramenil ze znalostí a dovedností, ale spíše z doteků štěstěny.

Nicméně hrstka fondů dokázala předčít výnosy simulovaných portfolií i po úpravě o náklady a rizika. Tito vítězové jsou možná skutečně vybaveni nadprůměrnými dovednostmi, bohužel se však nepodařilo tyto dovednosti přesně identifikovat. To, že byl manažer nadprůměrně úspěšný v předchozích podmínkách (ex post), bohužel investorům nezajistilo, že bude úspěšný i v budoucnosti.

Investoři potřebují vědět, na koho mají vsadit, právě ex ante. A určit konkrétní budoucí vítěze mezi manažery se zatím žádné studii nepodařilo. Výsledky zkoumání se omezily jen na skutečnost, že téměř vždy někteří manažeři trh porazí.

Může na tom být lépe drobný investor?

Odhlédněme od institucionálních investorů a zaměřme se na ty individuální. Často slýcháme, že výhoda drobných investorů tkví v tom, že mohou jednat pružněji a zajímat se i o takové akcie, které fondy přehlížejí.

Zlatá investiční pravidla od legendy investování
Walter Schloss byl jedním z nejúspěšnějších investorů za posledních padesát let. Dokázal ročně zhodnocovat své portfolio o 15,7 %, když celý trh nabídl v průměru jen 11,2% růst. Podle Buffetta šlo o jednoho z nejlepších hodnotových investorů "grahamovského střihu". Jeho šestnáct pravidel, s nimiž může investor vydělávat na akciovém trhu, lze jen velice těžko rozporovat.

Zvýší výhody drobných investorů pravděpodobnost, že s pečlivě vybraným portfoliem jednotlivých akcií předčí trh?

Na základě knihy dalšího profesora z Princetonu Burtona Malkiela "Náhodná procházka po Wall Street" (A Random Walk Down Wall Street) a díky redaktorům WSJ vzniklo zcela netradiční testování hypotézy, zda "i opice se zavázanýma očima házením šipek na seznamy akcií sestaví portfolio se srovnatelnými výnosy jako u portfolia pečlivě vybraného některým z investičních profíků".

Redakce WSJ svůj průzkum dovedla do dokonalosti a po dlouhou dobu se pravidelně dotazovala čtyř předních investičních analytiků z Wall Street, jaké nejlepší akciové tipy by v aktuálním okamžiku investorům doporučili. Skupina čtyř pečlivě vybraných tipů byla poté vždy doplněna o čtyři zásahy šipek vržených naslepo redaktory WSJ do akciových seznamů. Výběry byly následně zveřejněny a výnosy obou skupin byly po šesti měsících publikovány v novinovém sloupku.

Rubrika byla ostře sledována oběma tábory (zastánci i odpůrci teorie efektivního trhu) a vyvolávala mezi nimi nekonečné debaty. Vždy, když "vyhrály" náhodné tipy, vzbudilo to bouřlivou kritiku analytiků z Wall Street pro jejich nepotřebnost. Naopak ve chvíli, kdy měli navrch analytici, se zastánci efektivního trhu stáhli a investoři začali znovu analytiky opěvovat.

Po ukončení sledování byly zveřejněny celkové výsledky. A tipněte si, jak to dopadlo!

Ani jedna skupina nepředčila trh. Hrubá data hovořila ve prospěch investičních profíků, ale po započítání rizika to bylo "fifty-fifty". Jediný pozorovatelný jev byl, že ceny akcií, které tipovali analytici, vždy v prvním dnu po zveřejnění "sázek" prudce stouply. Lidé chtěli věřit, že analytici jsou zkrátka odborníky na pravém místě. "Opičí" hody šipkou si takové privilegium samozřejmě nevydobyly.

Zdroj: Forbes