Harold Demsetz: Blahobyt může za to, že lidé přestávají usilovně pracovat. A navíc se hromadí dluhy
|

Harold Demsetz: Blahobyt může za to, že lidé přestávají usilovně pracovat. A navíc se hromadí dluhy

Harold Demsetz, proslulý americký ekonom, říká: "V podstatě mě nepřekvapuje, že je rozdělení příjmů ve společnosti stále více nerovné. Je to vlastně přirozené."

Americká ekonomika Čína Bohatství Světová ekonomika
Harold Demsetz

Jak, coby klasik manažerských teorií v ekonomii, vidíte nynější hospodářské strasti Evropy i Ameriky? Spatřujete za nimi manažerská selhání, ať už politiků, či třeba bankéřů?

Za všemi těmito problémy stojí v prvé řadě růst vládního zasahování do ekonomik, do ekonomických záležitostí. Tyto zásahy jsou motivovány snahou o vytvoření státu blahobytu. Jenže problémem státu blahobytu, jak Evropa nyní hořce zjišťuje, je, že takový blahobytný stát citelně tlumí růst celkové produktivity.

Protože snižuje motivaci lidí starat se o své živobytí?

Tak nějak. Těm lidem, jimž stát peníze bere, bere i motivaci další peníze vydělávat. Na druhou stranu těm lidem, kterým zase ty peníze dává – v rámci přerozdělování, v rámci sociálních programů -, bere ovšem motivaci vydělávat též. Stát blahobytu prostě dusí snahu lidí usilovně pracovat, čímž přiškrcuje hospodářský růst. Se vzrůstající přebujelostí blahobytného státu je stále znatelnější i ono rdoušení člověčí činorodosti. To pochopitelně není vše, poněvadž současně dochází ke hromadění dluhu, jenž vzniká při financování všech těch sociálních programů státu blahobytu.

Mluvíte o Evropě, nebo i o Spojených státech?

Děje se to v Evropě a stále více i v USA. Prostě zapomeňme na všechny ty zprávy o tom, jaké centrální banka nastaví úroky, na dohady o tom, zda finanční instituce mají být regulovány o něco více, či o něco méně – to jsou všechno naprosté nicotnosti. Je to "nic" v porovnání se závažností problému růstu blahobytného státu, který je neblaze propleten s bobtnáním dluhu! Je to právě stát blahobytu, jenž dluh vytváří – a není schopen jej posléze splácet.

K čemu to povede?

Dříve či později se probudíme do dne zúčtování. Evropě to dochází, Spojeným státům snad už také. Možná že se Evropa dokonce po krizi, až bude po všem, ocitne na mnohem příhodnější trajektorii vývoje, než po jaké se ubírala před ní.

To jste docela optimista.

Myslím si, že je možné, že stát blahobytu už nebude zdaleka tak prosazován. Musím však dodat cosi velmi podstatného: tím, co nyní říkám, nemám na mysli, že bychom snad měli ignorovat lidi, kteří jsou opravdu na dně, trpí, a to z důvodů, za něž ani nemohou. Jenže vše má svoji míru. A pokud si lidé mohou dopřávat delší dovolené, jež ovšem hradí vláda, tak už je míra holt překročena – už nejde o pomoc potřebným.

Jenže málokdo je proti delší dovolené. Lidé, zdá se mi, vítají i to, když je stát vede za ručičku, čímž je vlastně zbavuje odpovědnosti.

Uvědomme si, že lidé vždy sledují svůj zájem. Blahobytný stát mají rádi přirozeně. Takže otázka pak stojí, jak na sledování vlastního zájmu stavět. Rovnostář řekne: dáme peníze chudým, vezmeme je bohatým. Jenže to, jak jsem již řekl, značně zpomalí ekonomický růst. Je potřeba, aby lidé zohlednili ještě něco jiného a aby se to stalo součástí jejich zájmu – mám na mysli zájem o blaho budoucích generací. Když je zohledníme, obhajoba státu blahobytu musí být nutně notně slabší, než je tomu běžně nyní.

A jak toho docílit?

To dost dobře nevím. Nevím, jak zahrnout budoucí generace do kalkulací generací současných. Avšak biologové umí popsat mechanismy, které v nás vyvolávají zájem a účast s tím, jak se budou mít naše děti a vnoučata, dokonce jak se bude mít celý lidský rod. Takže biologické konotace tu do jisté míry jsou. Na pomezí věd ekonomie a biologie vůbec existuje celá řada fascinujících otázek ke studiu. I proto se nyní více zabývám právě tímto bioekonomickým výzkumem, při němž se ekonomové učí od biologů a biologové zase od ekonomů. Roli ovšem nehraje jen biologie, ale například i instituce – třeba druh politického zřízení.

Jak to myslíte?

Dám příklad. Komunisté kdysi uvažovali, že budou rodičům odebírat děti a vychovávat je v kolektivních zařízeních. To by, když se vrátíme k našemu problému, jistě oslabilo zájem lidí o blaho potomků. Snížilo by to zájem o budoucí generace na nižší úroveň, než jaká je dána biologicky, přirozeně.

Dá se tedy říci, že čím více jsou instituce kolektivistické, tím méně ohledů lidé berou na budoucí generace, a tím pádem se tedy i více zadlužují na úkor budoucích generací?

Řekl bych to i tak, že čím více jsou instituce kolektivistické, tím slabší roli hraje pracovní úsilí a nasazení vaše, moje či kohokoli jiného, a tím méně bohatství je nakonec vytvářeno – a tím méně bohatství tedy budou mít k dispozici budoucí generace. Vezměte si třeba, kolik práce a úsilí je potřeba vyvinout, aby mohl být uskutečněn nějaký vědecký objev. Žádá si to zkrátka hodně vůle a píle – a to vím i z vlastní zkušenosti -, sednout si každý den za stůl nebo se zavřít do laboratoře. Čím rozsáhlejší stát blahobytu bude, tím slabší budou lidé mít i tuto inklinaci k vědeckému bádání. Budoucí generace pak budou ochuzeny o potenciální vědecké objevy, které již mohly mít k dispozici. Budoucí generace jsou tedy současným státem blahobytu poškozovány na opravdu mnoho způsobů.

Jenže i mnozí ekonomové hlásají, že sociálních programů, jež jsou základem státu blahobytu, je třeba. Upozorňují například, že v USA se v posledních desetiletích značně rozevřely příjmové nůžky. Dokonce to prý byla i jedna z příčin finanční krize.

Zaprvé, krize vznikla primárně coby důsledek snah americké vlády dramaticky zvýšit podíl vlastnického bydlení. Vynutila a nastavila podmínky, které by na volném trhu nikdy nemohly nastat. Lidé si tedy pak kupovali domy, které si v jistém smyslu nemohli dovolit – dokud tedy celá ta umělá bublina nesplaskla. A zadruhé, v podstatě mě nepřekvapuje, že rozdělení příjmů ve společnosti je stále více nerovné. Je to vlastně přirozené.

Proč přesně?

Je pravděpodobné, že vždy bude snazší na pracovním trhu nalézt kadeřnici nebo taxikáře. O tyto profese patrně nebude nouze, tudíž nebude nikdy velký tlak na růst jejich mezd. Jejich příjem zůstane relativně nízký. Na druhou stranu, ambiciózní lidé, ti, kteří dělají kariéry, specializovaní pracovníci, budou během doby svůj příjem zvyšovat s tím, jak bude ekonomika dále růst, dále se specializovat. Takže rozevírání nůžek lze očekávat i do budoucna. K tomu je nutné připomenout, že v absolutním vyjádření poroste i úroveň příjmu těch chudších vrstev, taxikářů či kadeřnic. A pokud bychom snad chtěli to rozevírání nadobro zastavit, tedy brát bohatství těm, jimž roste rychleji a poskytovat tyto peníze taxikářům či kadeřnicím, ocitáme se opět tváří v tvář dilematu státu blahobytu, o němž jsme hovořili.

A jak hledíte na vývoj v Číně? Vždyť ta se zdá být kolektivistickou, nominálně je dokonce komunistickou, a přitom dosahuje závratného hospodářského růstu.

Jsem velkým optimistou. Dříve či později dojde na lámání chleba a čínská vláda bude postavena před úplně jiné dilema, a sice buď demokracie, nebo diktatura. Jakmile se tak stane, dojde pravděpodobně k docela silné krizi. Čínská vláda – i přesto, že není demokratická – však, zdá se, činí věcí, které souzní s dlouhodobým zájmem tamních občanů na celkovém bohatnutí společnosti. Buduje například respekt k soukromému vlastnictví – k tomu by se ještě před lety vůbec neuchýlila. Možná tak činí i proto, že mnoho členů vrcholných orgánů, vlády či politbyra, je zároveň soukromými vlastníky.

Nedochází tedy k tomu, že vzniká úzká "elita" vrcholných straníků a na ně napojených byznysmenů, kteří rapidně bohatnou, zatímco zbytek populace spíše jen přežívá?

Nárůst bohatství chudších vrstev zaostává, je pomalejší, ale je. Navíc s tím, jak mezinárodní poptávka bude zaměstnávat stále větší podíl čínské pracovní síly, mzdy budou muset růst i těm z chudých vrstev. Máte pravdu, že v tom všem je cítit jakýsi rozpor, ale někdy zřejmě inteligentní, nezhoubná diktatura může zemi vyvést z chudoby rychleji než opravdová demokracie.

To by však také znamenalo, že centrální plánování je za jistých podmínek příhodnější než decentralizovaný systém.

To asi ano, ale já jsem tím tvrzením zatím jen spekuloval. Například Indie je poměrně decentralizovanou demokracií a nyní se jí též ekonomicky velmi daří. V přímém přenosu tak můžeme sledovat soutěž centrálně řízeného ekonomického systému, jehož vůdci však mají i dost smyslu pro uvádění prvků tržní ekonomiky, a systému, jenž je do značné míry decentralizovaný, ale jehož vláda dosud neupustila od některých nesmyslných regulací. Uvidíme, k čemu tahle soutěž povede. Pro ekonomy je to skvělý test, skvělá laboratoř. Nezapomínejme přitom na to, že Spojeným státům i evropským zemím trvalo dlouhá staletí, než se rozvinuly do dnešní podoby a než rozvinuly své instituce. Čína a Indie se mohou poučit z naší minulosti, a tak se rozvíjet mnohem rychleji.

Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla
před 17 minutami

Pražská burza v závěru týdne mírně stoupla

Pražská burza v pátek navázala na zisk ze čtvrteční seance, když index PX stoupl o 0,18 % na 982,53 bodu.Nahoru burzu...
Akcie ČR Shrnutí obchodování v ČR
před hodinou

Mnuchin (ministr financí USA): Daňovou reformu chceme dokončit do srpna

Americký ministr financí Steven Mnuchin v pátek prohlásil, že kabinet Donalda Trumpa usilovně pracuje na slibované...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Daně
Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů
před hodinou

Vidina silnější koruny se projevuje na chování drobných investorů

Vidina silnější koruny se již začala projevovat v chování drobných investorů, část se proti tomu zajišťuje, menší se...
Česká republika ČNB Centrální banky
15:17

Portugalský rozpočtový deficit loni klesl na novodobé minimum

Portugalsko loni snížilo svůj rozpočtový deficit o více než polovinu na 2,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP)...
Portugalsko Rozpočet Deficit rozpočtu
14:50

USA: Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru v březnu podle předběžných dat klesl na 53,4 bodu, snížilo se i tempo růstu sektoru služeb

Index nákupních manažerů ve zpracovatelském sektoru USA v březnu podle předběžných údajů společnosti Markit klesl na...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika Indexy nákupních manažerů
Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí
14:19

Deutsche Bank zůstane v Londýně, chystá tam nové ústředí

Největší německá bankovní skupina Deutsche Bank zůstane plně v Londýně i po odchodu Británie z Evropské unie. Banka...
Deutsche Bank Evropské banky Banky
14:00

Ze světa investičních doporučení (24. března)

Které akcie si v pátek vysloužily pozornost analytiků? Nabízíme přehled vybraných nových a upravených investičních...
Investiční doporučení Evropské akcie Americké akcie
13:40

Kanada: Index spotřebitelských cen v únoru meziročně vzrostl o 2 % (odhad: +2,1 %, leden: +2,1 %)

Meziměsíčně v únoru ceny vzrostly o 0,2 %. Jádrová inflace podle kanadské centrální banky v meziročním srovnání...
Kanada Inflace
13:32

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %

Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby ve Spojených státech v únoru meziměsíčně vzrostly o 1,7 %. Trh počítal s 1,3%...
Spojené státy americké (USA) Americká ekonomika
V Dukovanech potrvá neplánovaná odstávka 2. bloku do čtvrtka
13:04

V Dukovanech potrvá neplánovaná odstávka 2. bloku do čtvrtka

Neplánovaná odstávka druhého reaktorového bloku Dukovan podle předpokladu firmy ČEZ potrvá do čtvrtka 30. března, kdy...
ČEZ Akcie ČR Elektřina
12:29

Británie za brexit podle Junckera zaplatí zhruba 50 miliard liber

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v pátečním interview pro BBC prohlásil, že odchod z EU Británii bude...
Spojené království Evropská unie
Shell prodává aktivity v Gabonu americkému fondu Carlyle
12:15

Shell prodává aktivity v Gabonu americkému fondu Carlyle

Britsko-nizozemský ropný koncern Royal Dutch Shell prodá za 587 milionů dolarů (14,7 miliardy Kč) své těžební...
Spojené království Evropské akcie Nizozemsko
Reuters: Toshiba chystá příští týden bankrot divize Westinghouse
11:57

Reuters: Toshiba chystá příští týden bankrot divize Westinghouse

Japonský konglomerát Toshiba informoval své hlavní věřitele, že na 31. března chystá bankrot své americké jaderné...
Japonské akcie Spojené státy americké (USA) Jaderná energetika
Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na 9,75 % z 10 %
11:38

Ruská centrální banka nečekaně snížila základní úrokovou sazbu na 9,75 % z 10 %

Ruská centrální banka na svém pátečním zasedání nečekaně snížila hlavní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 9...
Rusko Centrální banky Úrokové sazby
11:21

Slovensko chce posílit hospodářské vztahy s Čínou

Slovensko chce posílit hospodářské vztahy s Čínou, kterou označilo za strategicky perspektivního obchodního partnera....
Slovensko Čína Mezinárodní obchod
Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL
10:50

Trumpova administrativa vydá souhlas s ropovodem Keystone XL

Administrativa prezidenta Spojených států Donalda Trumpa v pátek vydá souhlas s výstavbou sporného ropovodu Keystone...
Spojené státy americké (USA) Donald Trump Ropa
Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu
10:30

Asijské akcie v závěru týdne uzavřely převážně v plusu

Asijským akciovým trhům se v pátek dařilo. Investoři sledovali dění na trhu s ropou a čekali na hlasování o zrušení...
Asijské akcie Shrnutí obchodování v Asii
10:14

ČNB nechala rezervu na ochranu úvěrového trhu na 0,5 procenta

Česká národní banka ponechala rezervu na ochranu úvěrového trhu, tzv. sazbu proticyklické kapitálové rezervy, pro...
ČNB Česká republika Centrální banky