Co byste měli vědět o investičním dotazníku
|

Co byste měli vědět o investičním dotazníku

Investiční dotazník musí vyplnit každý investor, který chce své prostředky zhodnotit v některém z investičních produktů. Klientům může poskytnout ochranu před investicemi do produktů, kterým nerozumějí a které by je mohly poškodit. Ochránit ovšem může také zprostředkovatele a obchodníky, kteří čelí stížnostem ze strany klientů.

Investování
Investování - ilustrační foto

Investiční dotazník je dokumentem, který je pro mnohé investory i společnosti pouze přítěží při uzavírání smlouvy a zvýšením administrativní zátěže. Může však oběma stranám pomoci předcházet zbytečným problémům a nedorozuměním. Povinnost vyplňovat investiční dotazník je definována zákonem o podnikání na kapitálovém trhu a je v něm zakotvena díky jednotné evropské směrnici MiFID.

Zjednodušeně řečeno klientovi umožní lépe definovat jeho cíle a pomůže mu vyvarovat se investic, které pro něj nejsou vhodné nebo jim nerozumí. Zprostředkovatelům nebo obchodníkům s cennými papíry zase pomůže zjistit klientovy potřeby, preference a znalosti, což ve výsledku může vést k doporučení nejvhodnějšího produktu.

Zprostředkovatelé investic: Má ČNB tvrdě zakročit?

Bez údajů nemusí být nabídka investic ideální

Investiční dotazník dnes musí s klientem vyplňovat prakticky každý, kdo mu chce nabídnout nějaký finanční produkt, ať jde o prodejce pojištění, investiční poradce, banky, nebo třeba obchodníky s cennými papíry a jejich zprostředkovatele. Každý klient investičního poradce by měl vyplnit takzvaný test vhodnosti, který kromě znalosti investičních produktů, rizikového profilu nebo investičního horizontu zkoumá také vzdělání a majetkové poměry klienta.

Ne každý klient je ochotný uvést své příjmy a majetek, a tak může být tento test ovlivněn tím, co chce a nechce v dotazníku uvést. Pokud ovšem klient uvede neúplné informace, rozsah služeb, které mu může poradce poskytovat, bude omezen.

Když vám finanční poradce něco tají...
Najít si finančního poradce je jako hledat partnera pro život. Musí být chytrý, spolehlivý a důvěryhodný. Kromě toho by měl mít i jiskru, aby vaše portfolio mohlo vzkvétat. Jenže jak vybrat toho správného, když třeba jen ve Spojených státech se jako finanční poradce označuje 176 tisíc lidí a do pěti let by se měla tato skupina rozrůst na čtvrt milionu lidí? U nás je "odborníků" také skoro stejně jako zodpovědných investorů.

Obchodníci s cennými papíry nebo investiční zprostředkovatelé, kteří realizují pokyny klientů, dávají klientům vyplnit test přiměřenosti, který zhodnotí klientovy znalosti konkrétních finančních produktů. Majetkové poměry se již neuvádějí. Jde spíše o to, aby klient neinvestoval do produktů, kterým nerozumí a které by v případě nepříznivých podmínek na trzích mohly vést k nepřiměřeným ztrátám. Jedná se zejména složitější produkty, derivátové nástroje a podobně.

Pokud klient odmítne dotazník vyplnit, nebo nedodá údaje dostatečné k posouzení přiměřenosti, je veškerá zodpovědnost za prováděné pokyny na něm. Poradce, zprostředkovatel nebo obchodník mu nemůže poskytovat služby spojené s obhospodařováním majetku, poradenství a podobně.

Z výše uvedeného je jasné, že při vyplňování investičního dotazníku by měl být každý klient nanejvýš opatrný a uvádět pouze údaje, které jsou pravdivé a které vystihují jeho skutečnou situaci a znalosti.

Zprostředkovatelé, obchodníci nebo zaměstnanci finančních institucí jsou ovšem tlačeni k výkonu, který se měří počtem smluv, respektive uzavřených obchodů. Dotazník se proto mnohdy stává formální záležitostí. V lepším případě je nabízen klientům stále stejný produkt bez ohledu na to, jaké údaje v dotazníku uvedli, přičemž jde o zajištěný nebo jiný konzervativní produkt.

Pokračování článku najdete na serveru Investujeme.cz