Noví tygři evropské a světové ekonomiky
|

Noví tygři evropské a světové ekonomiky

Polský HDP se od začátku finanční krize v roce 2008 zvýšil o 15 procent, turecký o devět. Obě země by však mohla ohrozit panika v eurozóně.

Emerging Markets Ekonomika Střední a východní Evropa Turecko Polsko

Polsko a Turecko v uplynulých letech vehementně usilovaly o silnější propojení se západní Evropou – Polsko vstupem do eurozóny, Turecko do Evropské unie. V současnosti však jsou možná oba státy rády, že se jim to nepodařilo. Některé země eurozóny se totiž potýkají s velkými ekonomickými problémy, zatímco Polsko i Turecko díky svému hospodářskému růstu mohou poskytovat dobré příležitosti k investicím.

Jejich ekonomická výkonnost vzbuzuje ve světě velké naděje a obě země začínají být považované za "nové tygry" globální ekonomiky. Polská ekonomika je největší ve střední a východní Evropě, turecká zase v jihovýchodní části tohoto kontinentu a na Blízkém východě.

Polsko - růst HDP Turecko - růst HDP

Hospodářský růst

Polsko bylo jedinou evropskou zemí, kterou nezasáhla recese v důsledku globální finanční krize po bankrotu banky Lehman Brothers v roce 2008. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) polská ekonomika od začátku této krize narostla o 15 %. V roce 2010 se její HDP zvýšil o 3,8 % a v roce 2011 o 4,3 %.

Fotbalové EURO: Ekonomický význam bude v Polsku dočasný, Ukrajině zůstanou nové vlaky a špatná mezinárodní reputace
Přípravy na EURO 2012 zvýšily v obou zemích investiční aktivitu. Přibližně 90 % z celkem 30,2 miliardy eur proinvestovaných v obou zemích připadá na investice do infrastruktury. Zápasy přijede sledovat odhadem jeden milion turistů, kteří v obou zemích utratí minimálně 800 milionů eur. Očekává se, že EURO 2012 zvýší HDP Polska v letech 2008 až 2020 o 2 %.

Turecko sice finanční krize poznamenala, ale z poklesu své ekonomiky se vrátilo k velkému hospodářskému růstu. Po propadu HDP o 4,8 % v roce 2009 se dle MMF růst jeho HDP zvýšil na 9 % v roce 2010 a na 8,5 % o rok později. V polovině loňského roku se jeho ekonomika oproti začátku finanční krize zvýšila o 9 %.

Obě země se spoléhají na mladou populaci, relativně nízký státní dluh – dle MMF v roce 2011 u Polska 55,4 % HDP, u Turecka 39,4 % HDP – a rostoucí střední třídu. A mají také početnou zemědělskou populaci. V Polsku je zhruba 13 % obyvatel zaměstnaných v zemědělství a dle Světové banky vytvářejí 4 % HDP země. V Turecku to je přibližně čtvrtina Turků, kteří se podílejí na 9 % tamního HDP.

Úspěšná transformace

Obě země prošly od konce studené války obrovskou ekonomickou transformací a mají velký prostor ke zlepšení základní infrastruktury, například pokud jde o obnovu zastaralých podniků a silnic. "Šoková terapie" při přechodu k tržnímu hospodářství způsobila v mnoha zemích bývalého sovětského bloku chaos. Polsko se mu však částečně vyhnulo díky uvážlivému přístupu svých nových vůdčích politiků. Ti postupně provedli řadu reforem, například bankovnictví a obchodního zákoníku, které učinily transformaci méně bolestnou.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz

Kde si uložit peníze? Ekonomika na okraji Evropy, které se dluhová krize netýká
Když naše (pra)babičky označily něčí hospodářství za "turecké", dotyčný si takové hodnocení rozhodně za rámeček nedal. Turecko jsem obchodně navštívil v únoru a na něco, co by odpovídalo zmíněnému úsloví, jsem opravdu nenarazil. Země na jihovýchodním okraji Evropy, jen přes moře od Řecka, mě překvapila hned v několika směrech.

Konec eura v Řecku a jeho význam pro východní Středomoří
Změní se ve východním Středomoří geopolitické uspořádání? Odchod Řecka z eurozóny by ovlivnil vztahy pěti zemí – Řecka, Turecka, Kypru, Izraele a Ruska. Úvahy o krizi eura se tím zatím nezabývají.