Bohatí Němci a (nejen) jejich energetický problém
|

Bohatí Němci a (nejen) jejich energetický problém

Nedávná výrok o nedostupnosti elektřiny pro údajně desítky tisíc německých domácností vyvolal vážné diskuse o německé hospodářské politice. Německá kancléřka Angela Merkelová v květnu odvolala z koaliční vlády CDU/CSU a FDP ministra životního prostředí Norberta Röttgena (CDU), jehož média přezdívají jejím "korunním princem". A to způsobem, jejž by bylo možné popsat: Norberte, máš padáka! Na hodinu! Záminkou k drsnému vyhazovu Röttgena byla drtivá porážka CDU ve volbách 14. května v největší spolkové zemi Severním Porýní-Vestfálsku.

Komodity Elektřina Německo Energetika
Angela Merkel

Skutečným důvodem však byla "energetická chudoba" – nedostatek energetických zdrojů pro průmysl i obyvatele a jejich omezený nebo žádný přístup k elektřině. Dosud se tento pojem používal především pro rozvojové země a za jeho příčinu se uváděla například nedostatečná infrastruktura, nemožnost připojit se k přenosové soustavě či chybějící výrobní kapacity. V Německu je to však s energetickou chudobou složitější.

Energetický spor s ČR a Polskem

Německá radikální až dogmatická energetická politika spoléhající na obnovitelné zdroje energie (OZE) během několika let dokázala rozkolísat jeho elektrickou rozvodnou síť. A tato nestabilita se následně přenáší i do rozvodných sítí sousedních států. Následkem toho se Německo dostalo do energetického sporu s Českou republikou a Polskem.

"Přes naši soustavu se valí energie z obnovitelných zdrojů z Německa. Když dojde k velkému množství neplánovaného přetoku energie, může dojít k blackoutu," řekl serveru iDnes.cz šéf provozovatele přenosové soustavy ČEPS Vladimír Tošovský. ČEPS loni musel v některých situacích zvládnout přenos až 3,5 tisíce megawattů (MW) elektrického výkonu, přičemž obvykle to je okolo tisíce MW.

Kvůli náporům zelené elektřiny z Německa plánuje ČEPS do vývoje přenosové soustavy investovat 4,5 miliardy korun ročně. Do roku 2022 by se měla česká přenosová soustava rozrůst o 675 kilometrů a pět nových stanic, přičemž celková výše nákladů by měla dosáhnout zhruba 45 až 50 miliard korun.

Česká energetika: ČEZ to sám "neutáhne"
Globální finanční krize, která se výrazně odrazila na vývoji tuzemské ekonomiky…

Polsko zahájilo přípravné práce na vybudování transformátorů na hranicích německé a polské soustavy, které by je mohly rozpojit. Na podzim 2011 na česko-saském energetickém kongresu v Drážďanech však vybudování transformátorů podle polského vzoru na hranicích ČR s Německem odmítl premiér Petr Nečas. Dle serveru E15 dodal: "Současně ale očekáváme, že Německo bude řešit problém slabé přenosové kapacity mezi severem Německa a jihem Německa, primárně na svém území, a nebude se tak dít na úkor české přenosové soustavy."

Neznámé politické a sociální problémy

Nekonkurenceschopné a nesmírně drahé OZE vytvořily i nové, dosud v bohatém Německu neznámé politické a sociální problémy. Jak uvedla ČT24, za přesun k OZE, které mají nahradit rušenou jadernou energii, zaplatí Němci od loňska do roku 2020 celkem 175 miliard eur (4,4 bilionu korun). V roce 2020 spotřebitelé (soukromé osoby i průmysl) za přechod na "zelenou" energii vydají za elektřinu o 60 % více než loni.

Odhady vycházejí ze studie globální konzultační společnosti McKinsey. Celková částka představuje téměř 7 % ročního výkonu největší evropské ekonomiky – Německa – a podle listu Handelsblatt je výrazně vyšší, než se předpokládalo. Cena elektrické energie se proto bude raketově zvyšovat, pokud se Evropa, a zejména Německo, soustředí především na OZE, a jestliže elektřinu z nich dodnes neumíme skladovat.

Pokračování článku najdete na serveru Českápozice.cz