Peter Garnry (Saxo Bank): Sázíme na akcie malých dravců. Jsou i ve střední Evropě, Praha nás ale nezajímá
|

Peter Garnry (Saxo Bank): Sázíme na akcie malých dravců. Jsou i ve střední Evropě, Praha nás ale nezajímá

Rozvinuté ekonomiky čekají léta pomalého růstu a nejistoty. V takovém prostředí se velkým firmám příliš nedaří, a proto je lepší sázet na malé dravé štiky, jako je například polský LPP, říká akciový stratég Saxo Bank Peter Garnry v londýnském rozhovoru pro Investiční web. Dodává ovšem, že výjimka potvrzuje pravidlo. V tomto případě jsou tou výjimkou giganti spojení s těžbou a zpracováním kovů.

Investiční doporučení Světové akcie Akciové tipy
Peter Garnry s býkem

Září je – a ještě asi bude – hodně bouřlivé. Mnozí analytici proto radí, aby teď lidé zaparkovali své peníze do bezpečných přístavů a čekali na uklidnění. Jak to vidíte vy?

Peter Garnry (PG): V kalendáři je až do konce roku možné najít hodně událostí, které znamenají potenciální riziko. Patří mezi ně prezidentské volby ve Spojených státech a tamní diskuze o finančním útesu a dluhovém stropu. Stejně tak mezi ně řadím mnoho věcí, které se dějí a budou dít v Evropě. Například v říjnu bude muset španělská vláda najít nemalou částku na refinancování svého dluhu, což může na trhu opět vyvolat nepříjemnou volatilitu. Ovšem platí, že by investoři měli držet nějaké akcie i v nejisté době. Naše dlouhodobé indikátory navíc akciím fandí. Na druhou stranu je fakt, že modely zaměřené na valuace nyní ukazují, že je prostor pro růst cen omezený, což vychází z globálního propadu PMI.

Zmínil jste Spojené státy – volby, dluh a fiskální útes. Jak tyto faktory radíte hrát?

PG: Co se prezidentských voleb týče, z pohledu strategií pro nákup nebo prodej akcií je celkem jedno, kdo vyhraje. Pokud víme, neexistují žádné přesvědčivé důkazy o tom, že americké volby stabilně predikují nebo ovlivňují strategie, sektory nebo jednotlivé tituly.

A co tolik diskutovaný fiskální útes? Jak pravděpodobné podle vás je, že už samotné spekulace o možném pádu z něj ovlivní dění na globálních akciových trzích?

PG: Fiskální útes je z pohledu trhu velice vážná věc. Potřebné seškrtání deficitu rozpočtu totiž může být provedeno buď v klidu a spořádaně, nebo – pokud se nepodaří najít řešení, pod které se podepíší – divoce. Vezmeme-li přitom v potaz současnou atmosféru ve Washingtonu, je možné, že se řešení, které nepoškodí americkou ekonomiku, prostě nenajde. Tomu nasvědčuje i loňská zkušenost s dluhovým stropem. Je možné, že se strany s fiskálním útesem vypořádají způsobem, který nebude rozumný, a mnohé firmy se proto rozhodnou odložit investice a najímání nových lidí.

Dá se tedy v tuto chvíli mluvit o nějaké strategii, která by fungovala po zbytek roku?

PG: V tuto chvíli to opravdu není o ničem podobném. Podle nás existují přesvědčivé důkazy o tom, že se rozvinutý svět bude po mnoho let potýkat s nezvykle pomalým hospodářským růstem doprovázeným velkou mírou nejistoty. Prodeje a růst zisků velkých společností budou utlumené. Proto preferujeme akcie menších společností, kterým by se mohlo dařit pro sebe v rámci oboru urvat větší část tržního podílu.

Fiscal cliff: Bude fiskální útes dalším Y2K?
Ekonomové, politici i "obyčejní lidé" především ve Spojených státech s obavami vyhlížejí konec roku 2012, kdy má v americké ekonomice skončit řada daňových úlev a bude se blížit nové kolo jednání o dluhovém stropu. Takzvaný fiskální útes je velkým mediálním tématem. Mluví se o 3 až 5 procentních bodech HDP USA, které jsou v sázce. Ekonom z UBS Drew Matus se zamýšlí nad tím, zda není hysterie okolo fiskálního útesu podobná jako před 12 lety strach z příchodu roku 2000 a dopadu změny letopočty na počítačové systémy.

Kde je hledat? Existují stále zajímavé obory, nebo je to teď o výběru konkrétních akcií, takzvaném stock-pickingu?

PG: Investoři by vždy měli začít s fundamenty konkrétní společnosti: zaměřit se na růstové trendy, valuaci, ziskovost a tak dále. Až poté následuje analýza oboru jako takového.

Můžete alespoň napovědět, ve kterých oborech je podle vás teď dobré začít lovit, a kterým naopak radíte se vyhnout, případně jim věnovat až druhý či třetí pohled?

PG: Snažíme se nekomentovat nejprve nějaký sektor jako celek, a pak teprve věnovat pozornost jednotlivým společnostem z tohoto sektoru. Predikovat vývoj sektoru jako takového je totiž často velmi obtížné. Proto se raději soustředíme na specifika jednotlivých firem. Pokud nám pak součet těchto firemních analýz ukáže jistý trend, který platí pro celý sektor, bereme to tak, že se nám líbí sektor jako celek. Nicméně vždy platí, že existují výjimky. Například už několik měsíců říkáme, že se globální těžaři kovů a tituly spjaté s železnou rudou a ocelí obchodují na desetiletém minimu a že představují velmi zajímavou příležitost. Tato odvětví totiž v dlouhodobém horizontu porostou.

Co dalšího by mohlo být zajímavé? Respektive jak teď odlišit to, co má smysl, od plevelu?

PG: Vycházíme-li z toho, co se od jednotlivých ekonomik čeká, pak skutečně věříme menším společnostem, které mají potenciál růst rychleji než trh. Pátráme proto po firmách, kterým se daří i v době finanční krize hodně prodávat a které mají pozitivní cash flow. Navíc by jejich výrobky měly mít něco, co zajistí, že se budou prodávat i v budoucnu. Příkladem takové společnosti ve střední a východní Evropě je polský LPP, který každý rok během krize hlásil 20% růst. Jde o firmu, která v Polsku designuje a distribuuje oděvy. Zároveň expanduje i do dalších zemí v regionu včetně Česka. LPP má dobrý management a dobrý obchodní model, který při srovnání s investovaným kapitálem generuje atraktivní cash flow.

Co dalšího se vám v regionu CEE – případně přímo v Česku – líbí?

PG: Na pražské burze není nic, co by splňovalo naše kritéria, a to i kvůli tomu, že se držíme dále od společností, ve kterých má velký podíl stát. Co se regionu jako takového týče, tak v Polsku se nám vedle LPP líbí Asseco a v Turecku Aselsan.

Mai Doan (Bank of America): Česko jako relativně klidný přístav, stabilní koruna a pád Nečasovy vlády jako pozitivum pro ekonomiku
Snahy škrtat se cení, bouřlivá situace ve světě a související zpomalení české ekonomiky však nyní velí s utahováním opasků tolik nespěchat. Ani případné nulové sazby totiž nezajistí dostatečný stimul. Živou vodu je proto potřeba hledat ve fiskální sféře. I proto by případný pád Nečasovy vlády a nástup socialistů, kteří nehodlají tak horlivě šetřit, mohl mít na českou ekonomiku přechodný mírně pozitivní vliv, říká analytička z Bank of America Mai Doan v londýnském rozhovoru pro Investiční web.