Evropské banky se chystají, ale na co všechno vlastně?
|

Evropské banky se chystají, ale na co všechno vlastně?

Chování bank vypovídá o mnohém. Omezují totiž přeshraniční transakce. To by samo o sobě nebylo tak překvapivé, kdyby se to netýkalo i transakcí v rámci finančních skupin.

Evropské banky
Banky

Není to tak dávno, co řada nadnárodních společností pracovala s cash pool. To znamená, že nejdříve si pobočky s nedostatkem hotovosti půjčovaly od jiných poboček, respektive centrály, a teprve poté si půjčovaly od bank.

Kouzla s půjčkami

Nyní se situace změnila. Banky se čím dál více bojí rozdělení eura a následné devalvace měn slabých zemí. Německým bankám (například Commerzbank nebo Deutsche Bank) se nechce financovat ani své pobočky. Preferují stav, kdy si jejich ve Španělsku operující pobočky půjčí nedostačující hotovost od Evropské centrální banky, a jejich centrála naopak přebytek volných peněžních prostředků zase u Evropské centrální banky uloží.

Dalším příkladem je UniCredit. Tato italská banka si ještě nedávno zakládala na svém panevropském přístupu. To se poslední dobou výrazně změnilo. Nedávno poskytla jednotlivým pobočkám výrazně větší svobodu, než bylo dříve zvykem.

Co tím sleduje? Pokud budou jednotlivé pobočky méně závislé jedna na druhé, umožní to jejich snadnější prodej v případě potřeby. Co na to říct? Snad jen to, že banky se snaží chránit svá aktiva.

Jak Italové pašují hotovost? Čtěte na serveru Proinvestory.cz

Rozpad eurozóny v číslech: Kolik by stály nové italské liry, španělské pesety a francouzské franky?
Když Řekové ve volbách projevili nesouhlas s evropskou integrací směřující k fiskální unii s Německem v čele, měli by se obchodníci na forexu začít připravovat na znovuzavedení lokálních evropských měn. Odchod Řecka z eurozóny se po dvou letech ve smrtelných křečích (konečně) jeví jako velice pravděpodobné řešení.

Velké banky a rakovina: I bez regulace můžeme velké banky donutit být menší, tvrdí David Orrell
Běžné finanční a hospodářské modely mají jen omezenou účinnost, postěžoval si těsně před odchodem z pozice nejmocnějšího evropského centrálního bankéře Jean-Claude Trichet. K tomu připojil výzvu, aby ekonomové napříště zapojili fantazii a hledali inspiraci a možná řešení problémů i u jiných oborů a expertů, například fyziků, inženýrů nebo biologů. Zopakoval tak něco, o čem mnozí odborníci působící mimo hlavní proud mluví už léta. Jedním z nich je kanadský matematik a autor knihy Economyths David Orrell, který v Londýně odpovídal na otázky Investičního webu.