Rob Carnell (ING): Demokracie v krizi moc nefunguje, brzdí cestu ode dna. Možná by nám prospěl "válečný kabinet"
|

Rob Carnell (ING): Demokracie v krizi moc nefunguje, brzdí cestu ode dna. Možná by nám prospěl "válečný kabinet"

Hrozba, že si Spojené státy už v únoru rozbijí hlavu o dluhový strop, se pravděpodobně do konce února znovu odloží a investoři si budou moci na čas oddechnout. I tato epizoda jim ale potvrdila, jak výrazně trhy, potažmo celými ekonomikami, hýbou rozmary politiků. Stejně tak to ukazuje, jak složité je pro demokratické země vyrovnat se s krizí, říká hlavní mezinárodní ekonom londýnské ING Rob Carnell.

Krize Politika Světová ekonomika
Rob Carnell

Ve Spojených státech i Evropě je ekonomika stále váce ovlivňována politikou a politiky. Je to součást takzvaného nového normálu, s nímž investoři musejí počítat?

Rob Carnell (RC): To je dost možné. Je to vlastně dobrý způsob, jak to popsat. V souvislosti s tím se mi vybavuje, co se mi nedávno stalo na jedné nizozemské univerzitě: Odpřednášel jsem svých 45 minut, následoval mdlý potlesk a oficiální poděkování, nic zvláštního. Pak za mnou ale přišel jeden ze studentů a řekl, že to bylo velice zajímavé, ale že jsem za celých 45 minut ani jednou nezmínil inflaci, HDP nebo úrokové sazby. Zamyslel jsem se nad tím a došlo mi, že má pravdu.

Až ve chvíli, kdy na to tento student upozornil, jsem si uvědomil, že došlo k zásadní změně – klasický přístup, kdy si ekonom kreslil diagramy vycházející z HDP, inflace a dalších veličin, byl jaksi smeten ze stolu. Už to zkrátka moc neděláme.

Jak dlouho bude tento "abnormál" trvat, jak dlouho budou práci ekonomů předurčovat politici?

RC: Politika nyní hýbe vším. Pokud se politická scéna zklidní a vlády budou schopny věcmi pohnout, pak se možná i my budeme moci vrátit ke starým známým veličinám. Dokud se ale nevrátíme alespoň do jisté míry k normálu – jak v ekonomice tak, na trhu –, bude politika tím, co se bude buď plést do cesty, nebo nabízet řešení všeho, co nás zajímá.

Je to také jeden z důvodů, proč je pověstná křišťálová koule ekonomů zakalena, respektive proč ekonomové stále častěji říkají, že prostě neví, co se bude dít?

RC: Podle mě ta křišťálová koule byla vždy zakalená. Politika je jen další z řady výmluv, proč jsme se opět netrefili. Naše profese se dočkala v posledních letech hodně kritiky kvůli neschopnosti předpovědět různé věci. Je přitom nesporný fakt, že většina ekonomů nepředpověděla globální finanční krizi. Většina ani nezvládla předpovědět, jak bude vypadat proces oživení. A jednou z výmluv, ale zároveň z věcí, které nás do určité míry opravdu omlouvají, je i to, že je politiku skutečně velmi těžké předvídat.

To, že krize trvá už pět let a některé věci se opakují, na tom nic nemění?

RC: V demokraciích politici často prosadí zájmy menších skupin, což nevyhnutelně vede k tomu, že jiná zájmová skupina trpí. To spouští řetězec akcí a reakcí, které je těžké namodelovat. Právě proto si ostatně myslím, že se země jako Čína vyrovnávají s krizemi, jakou zažíváme nyní, mnohem lépe.

Když nežijete v demokracii, ale v autokracii – už bych to skutečně nenazýval komunistickým, ale autokratickým režimem –, můžete věci prosadit. Můžete zajistit, aby se věci staly, aniž byste hledali kompromis, střední cestu, která vyhovuje všem. Jinými slovy, nemusíte jen nakročit směrem, který by byl výhodný, ale můžete okamžitě přejít od politiky, která nefunguje, k té nejefektivnější.

Krize tedy podle vás naplno odhalila slabiny demokratického zřízení?

RC: V normální době mají demokratické principy svůj apel, současná situace ale není normální. Naposledy jsme to, co se děje teď na trhu a v ekonomice, zažili během světové války. Přitom právě ve válce se k věcem přistupovalo jinak. V Británii například vládl takzvaný válečný kabinet, což znamenalo, že všichni seděli u jednoho stolu a snažili se najít společné řešení. Nezáleželo na tom, z jaké politické strany byli, šlo jim všem o nalezení cesty z krize.

Pokud se něco podobného nepovede, komplikuje konfrontace, která je pro demokratický systém tak typická, cestu kupředu. Neberte to ale tak, že se tu snažím budovat argument proti demokracii. Popisuji jen stav věcí.

Znamená to, že ke skutečnému odrazu ode dna potřebujeme novodobý "válečný kabinet"?

RC: Demokracie během krize v porovnání s normálem moc dobře nefunguje. Právě o tom se teď ostatně můžeme všichni přesvědčit. To ale ještě neznamená, že je potřeba náš politický systém postavit na hlavu; znamená to jen, že pokud si problém, o němž tu mluvím, uvědomíme, a následně budeme krizi řešit s pomocí konsenzu napříč politickými stranami, půjde nám to mnohem lépe, než jak to například vypadalo v USA na konci loňského roku.

Další krize v Evropě: Tisíce demonstrantů napoví - je to krize…
Program odkupu dluhopisů zaváděný Evropskou centrální bankou by mohl fungovat…